Krátký film o zabíjení

Kain odpověděl Bohu: "Můj zločin je větší, než abych ho mohl odčinit. Vyháníš mne z této země a já se budu muset skrývat před tvou tváří. Budu jako štvanec bez střechy nad hlavou. První, kdo mne potká, mě zabije."Ale Bůh odpověděl: "Nikoli. Kdo by Kaina zabil, bude postižen sedminásobnou pomstou." ..... vše již zde bylo řečeno. (15.01.2008)

"Od doby Kaina žádný trest nenapravil a neodstrašil svět před pácháním trestných činů." Dvě vraždy aneb zločin a trest na polský způsob. Jedna brutální, bezdůvodná, spáchaná dvacetiletým mladíkem. Druhá odstrašující v podobě trestu formou popravy na základě práva potažmo společnosti. Syrové, působivé, znepokojivé a s jasným tahem na branku. První polovina má tak sugestivní kameru a atmosféru, že se jí může rovnat snad jen ta ze Spalovače mrtvol. Druhá se zase nebojí vznést morální dilema a herecké, již tak značně nadprůměrné, výkony v ní dosahují vrcholu. Kieslowski rozhodně nic a nikoho neidealizuje, neodsuzuje, nevynáší soudy. A proč tedy neudělím plné hodnocení? Zatím mi přijde, že kolem poloviny stopáže je tam zbytečně hluchá pasáž. Ovšem vzhledem k tomu jak ve mě Krátký film o zabíjení zraje, tak to možná nebude trvat dlouho a to plné hodnocení mu stejně udělím... (24.01.2008)

Neuvěřitelně sugestivní snímek, zabývající se zločinem a trestem. Na začátku jsou nastíněné tři postavy, tři osudy, které se protnou prostřednictvím vraždy. Protivný taxikář, mladý právník a mladý muž, který je pojícím prvkem. Právě posledně zmiňovaný zavraždí taxikáře a stává se klientem onoho právníka. Naprosto syrová záležitost, založená na odpsychologizování postav, stejně tak chybí jakékoliv motivace. Samotná vražda (trvající několik velmi intenzivních minut) působí neskutečně reálně. Kieslowského dokumentární začátky se nezapřou – divák je tu stavěn do role nezúčastěného pozorovatele, jako by jste byli na místě činu. Kieslowski se zaobírá myšlenkou zločinu a trestu. Samotný film je zfilmováním jednoho dílu televizního Dekalogu, který je inspirován desaterem. Kieslowski ale ono biblické „Nezabiješ“ nepojímá jako morální poselství, nepředkládá hotové závěry, nemoralizuje, jen ukazuje jiné úhly pohledu na věc. Film končí vrahovou popravou a nabízí se tím nádherný paradox v podobě pohledu na křesťanskou společnost, kde trest je zároveň zločinem. (20.11.2005)

Snímek má pomalejší rozjezd a na závěr jsem čekal, že se dozvím něco o motivu který mladý vrah měl. Nedozvěděl, takže důvod byl asi opravdu jen ten, že se jednalo o magora, který byl ovlivněn smrtí své dvanáctileté sestry. Velice přirozené mi přišlo natočení závěrečné scény popravy. Asi takto jsem si to vždy představoval a filmy ukazující nám ty ledově klidné hrdiny kráčející na smrt by se mohly poučit. Tohle bylo opravdu o životě a smrti. (04.04.2011)

Tenhle film by se klidně mohl jmenovat "O převeliké depce", protože zde není kouska pozitiva ani v tom pověstném ň. Ve výsledku ani nedokážu říct, jestli depresivněji působí bezútěšné prostředí a tehdejší před-revoluční doba, která je zde tak autentická, že mi místy nebylo moc do zpěvu; nebo skutková podstata celého snímku ve smyslu zločin a trest. Vše je tak realistické a surové až z toho jde mráz po zádech. Tohle jednoznačně nedoporučuji slabším povahám, protože vám to na náladě opravdu nepřidá... (11.03.2014)