Půlnoční míle

"Byla bych ráda, abys žil v celibátu, ale netrvám na tom." Tak to by asi chtěly všechny matky zavražděných dívek po jejich přítelích, ale po stopě Joeova pižma se již vydaly zástupy místních slečen, takže to nebude tak snadné. Já se tedy přiznám, že mě moc nebavilo sledovat vyrovnání se s tragédií, rozhoupání se k upřímnosti ani soudní proces, protože nic z toho nedisponovalo svižným tempem, zábavností a vlastně ani přesvědčivé dramatické scény do mého diváckého sektoru nedorazily. (23.11.2016)

Komorní příběh chlapce, kterému zabili snoubenka s kterou se rozchází pár dní před osudným dnem. Stávají se sice přáteli, ale nikdo kromě nich o tomto rozhodnutí neví. A z těmito indíciemi začíná celý film. Chlapec se po zmíněné smrti usídlí u rodiny zemřelé a i když tomu nechce zamiluje se do místní rebelky. Postupně se rodina dozvídá všechny podrobnosti a pravdu, která jim zůstala utajena a chlapec nachází smysl svého života, který hledal. Vše končí šřastně. Herecké obsazení nemá chybu....Hoffman zase září.....Gylenhaal je uhrančivý a velmi perspektivní herec s velkou budoucností a Sarandon je klasicky dobrá........malý film o krizi po smrti blizkého a snahy pokračovat dále v životě. 80% (27.08.2005)

Slušné herecké obsadenie, fantastická muzika a celkom zaujímavý príbeh. Reakcia rodičov na smrť ich dcéry dosť zvláštna, ale kto som ja, aby som ich súdila. Takisto Joseph sa dostal do celkom ošemetnej situácie, ale zvládol to. Rozbeh filmu vlažný, ale s blížiacim sa koncom ma začal baviť ... myslím, že Brad vedel čo píše a čo točí. 3,5* (11.10.2017)

Vybavím si několik filmů, které mi Půlnoční míle svou povahou připomíná. Deprese, kam se podíváš, a tak komorní, že je to už jenom krůček k tomu, aby to jednoduše byla "pouze" divadelní hra, a k tomu herecký souboj mezi veterány a slibnými bývalými dětskými herci. Půlnoční míle naštěstí nepatří k těm příspěvkům tohoto žánru, které se přehnaně fixují na předhánění v tom, kdo bude nejvíc-škálově-emocionální a nejvíc-od-šepotu-ke-řvaní-smutný, ačkoliv některé monology od Hoffmana a Sarandon k tomu mírně směřují, ale jenom mírně. A hlavně, hlavně se mi líbí, jak Silberling chytře dávkuje informace, aby v poměrně staticky vybudované premise stejně vytvořil pohyb a změnu pro nás pro diváky a hmatatelný osobnostní vývoj pro své hrdiny. Není to film, který by v základech otřásal mými pocity ohledně lidského truchlení, ale oceňuji, že je ve své skromnosti udělaný pořádně. (P.S.: Ellen Pompeo je tu absolutně překrásná.) (20.11.2017)

Nečekal bych, že film na takovéto téma bude natočen civilně, bez patosu, s vtipem a nadhledem. Žádné vynucené emoce, nátlak na divákův soucit (jako tomu bylo naopak třeba v poslední čtvrtině "Marley a já"). K žánru "drama/romantický" bych klidně přiřadil i "komedii", byť nahořklou. Byl jsem dojat, ale po většinu času jsem se usmíval, protože sledování tohoto filmu mě opravdu těšilo. Má totiž jakousi "esenci krásy", kterou nedokážu blíže popsat - prostě to musíte vidět a hlavně procítit. Procítit spolu s bezchybně vykreslenými a zahranými postavami. Možná proto se mi nakonec příběh i všechny ty filmové obrazy zdály tak skutečné. A možná taky proto dávám plné hodnocení :) (23.04.2011)