2046

Tenhle film se dá jen těžko popsat, odnesla jsem si z něj nezapomenutelný a překrásný DOJEM, protože děje tu naprosto není potřeba. Takhle nějak vypadá dokonalý film. Vizuálně vytříbený, s úchvatnou hudbou a nádhernou Ziyi Zhang. Jedinou drobnou výtku bych měla k délce snímku, ale jinak mi úžasem dochází slova. 2046 se musí vidět s jediným doporučením : "Just feel it". (30.04.2005)

Nechce se mi uvažovat nad definicí art-filmu, ale řekněme, že toto art-film je. Natočil ho Kar-wai Wong, tak proč ne..? Bylo to pro mne složité koukání - ze strany autora bylo ulehčováno především nádhernou kamerou a neméně přitažlivou Ziyi Zhang, ale co se obsahu týče, místy se mě už už dotýkal, ovšem vždy se mu podařilo mne pustit či snad mi nedovolit ho uchopit. Vidím v tom spíše smutné umění pro umění - onanii pro onanii (tu režisérovu samozřejmě). (07.01.2010)

Vazeni, predem se omlouvam, ze me hodnoceni bude vzhledem k vasim chvalozpevum pusobit jako pest na oko, ale nemuzu si pomoct - bylo to strasne slabe. Predchozi filmy Wong Kar-Waie se mi libily, ovsem thle byl muj nejhorsi filmovy zazitek za posledni dobu. Zaprve - mel jsem pocit, ze v tom kine sedim tri dny. Uz dvacetkrat se zdalo, ze se blizi konec, ale ten zdaleka neprichazel. Zadruhe - hlavni predstavitel byl presvedcivy asi jako nasi politici. Jeho slova "pak jsem se zamiloval..." jsem mu neveril ani za mak. Zatreti - hudba byla sice pekna, ale poslouchat ten samy hudebni motiv neustale znovu a znovu divaka brzo omrzi. Zactvrte - kamera byla sice taky napadita, ale na chlup stejnou sledujeme i u predchozich reziserovych filmu. A zapate - dej se potacel odnikud nikam, byl zbytecne roztristeny, stridani a prolinani casovych rovin je dnes ve filmu vice nez bezne, takze ani to me nezvedlo ze zidle. Pokud nekdo u filmu vydrzel do konce, i kdyz chtel uz petkrat odejit, gratuluju. A pokud vydrzel proto, ze si myslel, ze v nem nakonec neco najde a nenasel, nemusi se stydet. Ono to tam totiz nebylo. (01.03.2006)

Mé druhé setkání s Wong Kar-waiem dopadlo dobře. 2046 je pomalý meditativní film s výbornými hereckými výkony, i když ulíznutý Tony Leung s knírkem vypadá tak trochu divně. Bohužel je to chvílema až příliš rozvleklé a chtělo by to prostříhat. Nejvíc mě bavil prostředek se Zhang Ziyi. Dost mě překvapil výběr klasické, evropské, vážné hudby, jelikož jsem v asijských filmech zvyklý spíše na tu jejich. Zajímavý, tak trochu melancholický zážitek. (05.03.2006)

K nevydržení dlouhá reklama na LG (a just si od nich nic nekoupím). Hned úvodem bych ocitoval jednu hlášku ze Zoolandera, na kterou jsem si během sledování 2046 vzpomněl: „Je tak populární, že může vzít hovno, zabalit ho do celofánu, vrazit do něj dva rybářský háčky a prodat to královně Alžbětě jako náušnice“. Ano, Wong Kar-wai je opravdu dost populární, aby si mohl dovolit něco podobného stvořit a následně to předhodit po „čemsi artovém“ lačnícímu publiku. Samozřejmě a zcela nepochybně jsou zde i tací, kterým se 2046 líbila prostě jako silný a strhující příběh o lásce a vzpomínkách, před kterými nedokážeme uniknout a neustále se k nim vracíme. Samotného mě však nestrhli ani Stvořeni pro lásku a tohle mi přišlo ještě kvadrilionkrát chladnější a opatřené tak silnou vrstvou pozlátka, že je snad nemožné, aby se pod ním ještě něco smysluplného skrývalo. Mnoho, opravdu mnoho záběrů jakoby explicitně říkalo „teď se chvíli nebude nic dít, takže, milý diváku, můžeš klidně dumat nad smyslem červeně zbarvené šmouhy, která se mihla okolo desáté vteřiny filmu“. Daný čas bych dokázal stejně efektivně využít pohledem na dešťové kapky bubnující na okenní parapet, ale neudělal jsem to – z úcty k tvůrcům. Když jsem si říkal, že už mohlo uplynout cca devadesát minut, osmadvacítka svítící na displeji přehrávače mě přiměla k několikavteřinovému šokovanému výrazu, jenž by se skvěle hodil ke slovům „za co!!?“. S toužebným přáním, aby byl film ze svých dvou hodiny zkrácen minimálně o tři hodiny, bych nejspíš nepochodil. 2046 mě absolutně ničím nezaujalo. Připouštím, že tam možná, MOŽNÁ „něco“ bylo, pročež taky dávám nejisté dvě hvězdičky, ale k mé duši si to cestu najít nedokázalo. Což mě zdaleka neštve tolik jako ta bezdějová režisérská onanie okolo toho. Pokud je tohle vzorový umělecký film (o čemž pochybuji), je to zároveň velice pádný důvod, proč se raději dívat na všechny ty komerční sračky, ty si většinou nehrají na to, že sračkami nejsou. 40% P.S.: Žádná červená šmouha tam pochopitelně nebyla – pouze jeden eventuální příklad za všechny. Zajímavé komentáře: Marius, belldandy, Nancy, Exkvizitor, ad (21.07.2007)