Muž, který věděl příliš mnoho

6/10 Lehci nadprumer, kde se hodne strili a je i dost mrtvych - kratka stopaz zabranuje lepsimu prokresleni postav, ale tez aspon nezacne nudit. Peter Lorre je nadcasovy padouch ;]]] ostatni postavy jsou lehce zapomenutelne, stejne jako vetsina scenek - snad jenom "u zubare", "v kostele". Na poradne Cocky to nema.... (15.01.2008)

Oproti pozdější verzi z 1956 tohle skutečně až bolelo dokoukat. Zkratkovité nesmyslné jednání postav, chování, zvraty... scénárista musel být nemehlo nebo nevím. Sice i sám Alfred věděl o nedokonalosti tohoto svého filmu, ale pokud chcete prostě jen vidět Hitchcockava "Muže, který věděl příliš mnoho", jděte rovnou pro verzi '56, tohle obejděte obloukem. Fakt. (13.07.2018)

Konvenční konspirační thriller, kterému zoufale chybí všechny trademarky pozdější Hitchcockovy tvorby, jako výraznější formální vytříbenost a dějová provázanost. Hitch v jednom ze svých prvních „velkých“ filmů hraje na příliš přímočarou strunu, takže se film po skvělém úvodu ve Svatém Mořici brzy stane pouze nezajímavou hrou na kočku a na myš, jež zoufale postrádá jakýkoliv dějový zvrat a závěr v Albert Hall či konečná přestřelka už působí pouze dojmem nastavované kaše, čemuž nepřidá ani spousta nedořešených témat. Dvacet minut navrch by snímku jedině prospělo! (27.08.2006)

Neštěstím mého hodnocení samozřejmě je, že jsem snímek viděl až po shlednutí remaku a především všech následných britských filmů AH. Proto nedokážu onen "první vzor" spatřovat jako první či jako "jeden z nejúspěšnějších a kriticky nejuznávanějších filmů Hitchcockova britského období". Vina je tedy na mé straně, ale ještě větší na Alfredově. A přitom jen stačilo, aby nikdy nic nenatočil, což po Muži, který věděl příliš mnoho (1934) bylo nejspíš nemyslitelné (i Truffaut film považuje za takový, který znovunastartoval režisérovu kariéru). Nejsilněji a nejnesmrtelněji (vyjma komorních pasáží u zubaře a při zpívání v kapli) samozřejmě působí scéna v Royal Albert Hall, kde naplno probleskuje Hitchovo mistrovství. Paradoxní přitom je, že jde o jednu z mála věcí, které se objevují v obou filmech (Kantátu bouřkových mraků složil Arthur Benjamin speciálně pro tuto scénu). Další poznámky už jen stručně: Název filmu je převzat z titulu sbírky detektivek od G. K. Chestertona. Přestřelka na konci filmu je založena na skutečném obléhání Sidney Street v Hitchcockově East Endu ze dne 3. ledna 1911. Alfred Hitchcock se ve filmu objevuje v 33. minutě, jde ulicí zprava doleva v černém plášti před vstupem do kaple. Charismatický záporák Peter Lorre bude později obsazen do Čtyř vyzvědačů (1936), unesená dívka Nova Pilbeamová do Mladého a nezkušeného (1937) a její taťka Leslie Banks do Hospody Jamajka (1939). (20.10.2014)

Tady už byly první náznaky toho, že Hitchcock bude jednou skvělý režisér. Příběh o chlápkovi, co se dostane na stopu atentátníků a unesou mu dceru je sice slabý a prokládaný podivnými vtipnými scénkami, ale gradace děje funguje. Skvělá je scéna v opeře, vynikající je pak závěrečná přestřelka atentátníků s policií, která mi i velice zajímavé momenty (matka hrdinka). A samozřejmě Peter Lorre je správně slizký záporák. Neříkám, že jde o skvělý film, ale líbilo se mi to. Krimi/thriler roku 1934. (21.02.2015)