Režie:
Joseph LoseyScénář:
Harold PinterKamera:
Gerry FisherHudba:
Michel LegrandHrají:
Julie Christie, Alan Bates, Margaret Leighton, Michael Redgrave, Dominic Guard, Michael Gough, Edward Fox, Richard Gibson, Roger Lloyd Pack, John Rees (více)Obsahy(2)
Film líčí vzpomínky jedenáctiletého chlapce na letní pobyt ve venkovském sídle svého spolužáka z velmi bohaté rodiny, jež jsou nejen plné pro něj dosud neznámých dojmů z atmosféry nádherného domu, pěstovaných zahrad, zapomenutých zákoutí a norfolské krajiny, ale především pocitů z pronikání k tajemstvím světa dospělých, jež ve svém důsledku jsou pro něj nakonec traumatizující. (NFA)
(více)Recenze (32)
Jedno prazdninové dobrodružstvo 13-ročného chlapca, ktorý (predčasne) nahliada do sveta platonickej lásky. Natočené je to so slabšou atmosférou a vo svete, kde šľachtický dvor sa podriaďuje onomu chlapcovi - preberajú sa jeho nové šaty, jeho záujem, jeho vedomosti, jeho tajomstvo. Možno niekoho zaujme tichý anglický vidiek, iného zasa ponorenie sa mladého človiečika do tajov lásky, celkovoo však nevtiahne do deja natoľko, ako by asi malo. ()
Když se sejde ucajdaná staroanglická limonáda s babralem Loseym vznikne nuda tak strašlivá, že jsem si na konci myslel, že se zastřelím taky. Ups spoiler. Takže se tak 30 minut nic neděje, než začne příběh o klukovi, který je poslíček milenecké dvojice co spolu nemůže být - protože on je chudý a ona bohatá. Nejbanálnější zápletka červené knihovny, co by vystačila na 20 minut protažená na dvě hodiny. Nefunguje to jako romantika, protože dvojice se za celý film nesetká, nefunguje to ani jako ta načinčaná limonáda protože to vypadá lacině. A jako dětský film to funguje tak v pár scénách (první láska, šarvátky s "kamarádem"). Drama nulové, herci průměrní, postavy místy silně nesympatické (citové vydírání kluka který nechce poslíčkovat) a ještě to skončí blbě. Za pěknou hudbu a pár příjemných klukovských scén 1*. A tady 69% proboha!!! ()
Příběh nenaplněné lásky bohaté dívky a farmáře ze sousedství s dokonale zachycenou žhavou letní atmosférou. Adaptace krásného románu L.P. Hartleyho ovšem není příjemně romantickou sondou do života bohaté anglické venkovské společnosti na počátku dvacátého století: vše vyústí v neodvratném, bolestném střetu dítěte s realitou a vášní s konvencemi třídní společnosti. Přestože závěrečný zoufalý čin, ve kterém Ted viděl jediné řešení celé své situace, já osobně odsuzuji, není to důvod k tomu, abych této výborně zahrané a ohromně vypravené adaptaci snížila hodnocení. ()
Příběh nezdaru jedné (třídně) nerovné lásky, zprostředkovaný malým klukem, který objeví nejen fungování šlechtických mravů Anglie z přelomu století, ale i odpovědi na vlastní otázky dětství. Přestože se nejedná o nijak zvlášť objevné téma, bylo zpracováno na můj vkus střízlivě a bez kýčovitých romantických schémat, díky čemuž se mi zdál příběh uvěřitelný. ()
Román L.P. Hartleyho se pod rukama "scénáristy" Harolda Pintera proměnil ve skutečně silné dílo. Tento příběh chlapeckého dospívání a nelehké konfrontace se skutečným světem, který je zároveň hořkou analýzou života vyšších anglických kruhů začátku dvacátého století, opravdu stojí za to. Julie Christie, která nemá ve svých milostných touhách příliš volnou ruku, a Alan Bates, jenž svým způsobem připomíná onoho milence lady Chatterlyové. Dokonalý pár, jehož vztah je vnímán a deformován dětskýma očima jejich poslíčka, jenž ještě jeho konání nechápe, ale zřejmě by ho byl jistým způsobem rád účasten. Působivý je i Edward Fox jako aristokrat, který se nechává pasivně unášet dobou a konvencemi. Snímek je zajímavě vypravován - sotva postřehnutelné, ovšem postupně se stupňující retrospektivy -, velmi dobře režírován a vyniká zajímavým a chytře vybraným hudebním doprovodem. ()
Galerie (26)
Photo © Columbia Pictures
Reklama