Koruna

Člověk se tak nějak chce dozvědět o světě, který mu je skryt, ale tohle je něco unikátního. Scénárista Peter Morgan, jehož nejlepší práce jsou zatím o anglické královské rodině, tímhle seriálem dělá propracovanou sondu do tématu, které ho tolik fascinuje. Podle skutečné události, ale jistě ne vše tak, jak se stalo (prostě scénáristická licence je u určitých témat potřeba), pod jistou režijní rukou Stephena Daldryho. Výprava, herci, osudy lidí, kteří do života královské rodiny zasáhli a běžný člověk o nich ani moc neví. Dialogy. Už po několikáté za poslední dobu vidím seriál o lidech, u kterých jsou povinnosti a osobní touhy v přímém protikladu - a v Koruně je toto téma dovedeno úplně nejdál. V tomto směru je nejživotnější a herecky famózní Vanessa Kirby, alias princezna Margaret. Tohle téma mě vcuclo tak, jak bych si nikdy nepomyslel. Doufám, že plánovaných (šest?) sérií se natočí, nejzajímavější by mohla být léta s premiérkou Thatcherovou a princeznou Dianou. Těším se moc. 90%. (10.06.2020)

TOP10! Miluji britskou historii, takže když jsem se dozvěděla o tomto seriálu, má vnitřní intuice mi napovídala, že asi budu muset nepatrně přehodnotit svou seriálovou top desítku. Stalo se. První série je jeden z nejlepších kousků, jaký kdy (nejen britská) televizní produkce vytvořila. Herecké obsazení absolutně bez chybičky (prosím v lednu glóby do správných rukou, ju?), nicméně vyzdvihnout se musí i scénář a soundtrack. Není nic, co bych vytkla a pokud se laťka udrží, máme tu jeden z největších masterpieců ever :). (19.12.2016)

Tak tedy šest sezón za námi, seriál je "kompletní", tož můžeme bilancovat a říct si, na co přesně jsme se tedy koukali. Předně, je to užasné, dechberoucí, skoro se nechce věřit, že s nástupem pandemického a popandemického programu, kdy Netflix cíleně už natáčí jen pro debily, se Koruně podařilo udržet řemeslnou laťku nastavenou prvními sériemi, kde se hrálo primárně na kvalitu. I když... nezavírejme oči před skutečností, že v posledních dvou sériích se producenti rozhodli dramaturgy poslat na dovolenou, aby se seriál dotáhl spíše nemastně neslaně. Zatímco v prvních řadách Koruna otevírala i nepříjemná témata, v posledních řadách se hraje pouze na vztahy, city, potažmo pochvaly a nostalgii. Spolehlivě zajímavý vizuál (všimněte si, jak skoro všechny netlixovské seriály mimo Korunu a pár dalších vypadají navlas stejně) prostě nezakryje, že symbol britské monarchie drží národ pohromadě nikoliv kvůli bulvárním senzacím, ale kvůli tomu, že ty senzace stojí jaksi "pod" problémy politickými, ekonomickými, mezinárodními. Fascinace lidí nad královnou Alžbětou vždy spočívala v tom, že ji nikdy nic nenasralo tolik, aby se o tom vědělo. Seriál Koruna tak mohl otevírat i kontroverzní témata a ohledávat je takovým způsobem, že mohl vzniknout seriálový kolos, jenž my měl potenciál stát se ultra-klasikou, v níž by se shlížely všechny národy, co mají na těle a duši tucty bolavých míst způsobené za posledních 70 let světového vývoje. Ale ne, Koruna v cílové rovince volí bezpečnou cestu toho, že tu byla princezna Diana, že Charles měl své komplexy a že Harry se jako puberťák navléknul do kostýmu nacistické uniformy. Kde se řeší Velkopáteční dohoda? Nebo teroristické útoky v Londýně? Nebo finanční krize? Že se tvůrci "šikovně" vyhnuli i problematice brexitu, je tak šíleně podezřelé, až má člověk pocit, že zakončení seriálu o královně Alžbětě svatbou Charlese a Camilly má emblematizovat konec typu "zazvonil zvonec a pohádky je konec". Přitom to největší maso od druhé světové války teprve nastávalo. Proto je Koruna seriál vynikající, ale pouze oddechový. Výborně natočený, ale bezzubý. Není to seriál, o němž se po každé epizodě musíte s někým nutně pobavit nebo si, nedej bože, před někým obhajovat třeba názor na nějakou událost. Takové 60epizodové fotoalbum... (29.12.2023)

Jestliže se Crown před diváky honosí svou akurátností, nemůže si dovolit překroutit naprosto zásadní skutečnosti o celých 180°. Nebudu tvůrce podezřívat ze záměru. Zkrátka setrvávají v komatozním stavu vědomí, podobně jako 99,9% lidské populace, a o reptiliánském původu iluminátky Alžběty II. a jejím zapojení do případů rituálního satanistického zneužívání se ani přes zevrubné studium pramenů jednoduše nedozvěděli. Není se čemu divit. Mainstreamové zdroje jsou studnicí informačního balastu a nikoliv hluboké moudrosti. Jakožto vytrvalý hledač pravdy jsem přečetl snad všechny knižní publikace od jednoho z největších vizionářů, myslitelů a filosofů dnešní doby - Davida Ickeho a jsem tak s reptiliánskou tematikou podrobně obeznámen. Když se pomocí našich smyslů podíváme na anglickou královnu, vidíme také pouze její pětismyslovou podobu - lidskou. Za maskou se však skrývá reptiliánská bytost vibrující na lehce odlišné frekvenci a kontrolující myšlenkové pochody a jednání lidské úrovně. Lidské tělo v tomto případě plní účel jakéhosi skafandru. Netflix tímto svým vykonstruovaným počinem, který ukazuje Alžbětu II. v nepravém světle, investoval neuvěřitelných 100 milionů liber do fatálního prohloubení lidské nevědomosti, za což si ode mě pochopitelně vysloužil nekompromisní odpad. (06.11.2016)

90%. The Crown je řemeslně téměř bezchybný seriál naznačující o britské monarchii leccos, nejvíc ze všeho však to, že Buckinghamský palác byl vždycky mj. plný debilů. Kromě toho, že je přísně realistickou sondou do zákulisí vzpamatovávající se poválečné georgovské monarchie a nastupující modernity, zároveň ukazuje, že život v Buckinghamském paláci je - byť zahalen monstrózní konzervativní symbolikou britské monarchii vlastní - stejně lidský a lidsky zkažený, jako kterýkoliv jiný. U seriálů podobné povahy bývá často problém vychytat ideální poměr mezi autentičností a dramatičností; ne tak pro Petera Morgana, který dokázal, byť s pozvolnějším rozjezdem, vytřískat z příběhu maximum atraktivity a zachovat přitom stoprocentní královské genius loci. Další excelentní práce Netflixu, který v dnešní seriálové produkci, snad až na HBO a občas AMC, nemá konkurenci. Navíc výkony Claire Foy a především Johna Lithgowa doslova berou dech. Perfekcionistická práce. A abych nezapomněl, ještě jednu věc jsem si díky The Crown uvědomil - kdyby se Eduard VIII. nevzdal trůnu ve prospěch George VI., britská i světová historie 20.století by vypadala dočista jinak a bezpochyby dočista hůř. Dějiny jsou determinovány vývojem, který by v každém dílčím bodě mohl nepatrnou změnou převrátit vývoj celého lidstva. To je fascinující představa. (03.01.2017)