Tři billboardy kousek za Ebbingem

Vynikajúca dráma, ktorá si Oscary za herecké duo McDormand a Rockwell určite zaslúžila. Z filmu si odnášam výnimočný zážitok, no bohužiaľ ma nedokázal o svojich kvalitách presvedčiť v úplne každom smere. Miestami za uši pritiahnuté konanie postáv a zbytočne otvorený záver snímke podľa môjho názoru príliš nesvedčali. Ak tieto dve veci dokážete prekúsnuť (mne sa to bohužiaľ nepodarilo), budete chrochtať blahom. (13.05.2018)

Napsat a natočit drama, ve kterém skoro není scény, kde by někdo neřekl "bitch", "fucker" nebo "cunt" (a většina postav si o moc milejší oslovení ani nezaslouží), ve kterém vidíme provrtávání nehtu zubní vrtačkou a které je přesto vtipné, pravdivé a dojemné (téma nepřekonatelného žalu je zde podle mne zpracováno nuancovaněji než ve Wind River), považuji za umění. Three Billboards Outside Ebbing, Missouri je pozoruhodně proměnlivý film a zatím ten nejlepší od Martina McDonagha (a to mám V Bruggách opravdu rád).___Chvílemi mě to sice iritovalo pro svou divadelnost (přesně načasované příchody postav na scénu, pauzy na smích, operní árie) a trochu infantilní snahu o nekorektnost, ale ten film zároveň nabízí tolik překvapení a tolik osvěžujících změn tónu a má tak důmyslnou vyprávěcí strukturu (tři jsou nejen billboardy, ale také postavy, jejichž příběhy McDonagh rozvíjí a různě proplétá), že jde o přijatelné nedostatky. McDonagh zvolenou kompozicí a tím, že se podstaty dobírá mnoha oklikami, sleduje vyšší cíl, podle pravidel nehraje jen proto, aby nehrál podle pravidel a byť to stylisticky není kdovíjaký skvost (v paměti utkví asi jen jednozáběrová scéna s naštvaným Rockwellem), stavba příběhu to alespoň v mých očích bohatě vynahrazuje. ___ V kontextu jeho dosavadní tvorby mi přijde pozoruhodné, jak si McDonagh opět pohrává s klasickými vyprávěcími konvencemi a diváckým očekáváním (rozhodně nečekejte přímočarý příběh o bezchybné hrdince, která překoná pár překážek, odhalí původce svého trápení a najde vnitřní klid), jenom tak činí méně explicitně než v Sedmi psychopatech, díky čemuž jsou postavy přes absurdní nadsazenost celého světa uvěřitelnější a film sděluje něco podnětného také o naší přítomnosti, nejen o fikčních světech. 90% (16.01.2018)

Zlo plodí zase jen zlo... Hodně dobrá záležitost z amerického zapadákova, tedy městečka s německy znějícím názvem Ebbingem. Je to drama matky prahnoucí po dopadení vraha své dcery, která byla před smrtí navíc znásilněna a pak polita hořlavinou a zapálena. Vyšetřování nikam nevede a tak se matka rozhodne činnost policie, kterou považuje za nedostatečnou krapet katalyzovat provokativním výlepen tří billboardů. To se jí také nakonec povede, jenže vše není jen černo-bílé a tak se divákovi na dokonale připravené scéně rozprostře nejeden osud místních lidiček, kde co kus to originál. Touha po pomstě či odplatě je palivem, které mámu žene vpřed, ale zároveň ji spaluje. Navíc v komunitě, kde se každý zná s každým, je složité vyhlašovat válku oblíbenému šerifovi o kterém se navíc ví, že je vážně nemocen a potřebuje hlavně klid... Film jen zvolna odsýpá a nijak mu to není na škodu, k tomu zapadákovu to perfektně sedí víc než nějaké přestřelky a akční scény. Co z filmu dělá vyjímečnou událost jsou skvostné herecké výkony prakticky všech zůčastněných. Nejvíce září samozřejmě McDormandová, Harrelson a Rockweil. Woody na stará kolena zaparkoval v rolích poldů, tohle je už několikátý film kde poldu hrál a tady opět ukázal, že zraje jak víno a z počátečních krapet přiblblejších rolí se postupně profiluje mezi super herce. Tenhle film byl hodně dobrý !!! Dávám za 4 molotovy! * * * * (22.01.2018)

Martin McDonagh má inteligentní smysl pro černý humor, vytříbený cit pro absurditu a trefné užití vulgarit i násilí. Ve svém doposud nejlepším díle se notně inspiroval u bratří Coenů a natočil lepší film, než oni dokázali za posledních 10-20 let (přesto je však v ničem nevykradl). Tři billboardy poskytují široké spektrum filmových mini-zážitků, které v souhrnu utváří komplexní film nemající jedinou slabinu. 9/10 (28.01.2018)

Velká antická tragédie přenesená do kulis amerického maloměsta v Missouri. Téma žalu a jeho vstřebání a vyrovnání se s ním nebylo snad v americkém filmu zpracováno lépe (hodně blízko byl ještě Wind River), tady se ovšem jeho absorbováním mění v čirý hněv, pokus o odplatu (lhostejnému) světu. Je opravdu zajímavé, jak často je tenhle motiv, motiv vzít spravedlnost do svých rukou, přítomný v americké kinematografii a asi dost vypovídá o národním (minimálně jižanském či středo-západním) charakteru - je v tom něco z nedůvěřivosti k systému i ozvěna vypjatého západního individualismu. Násilí plodí (často) zase jen násilí a pokus zjednat (si) spravedlnost může obsahovat víc než jen stopové množství nespravedlnosti. Pomsta může být horší než původní zločin. Martina McDonagha jsem po jeho předešlém filmu odepsal, o to více mne jeho Tři billboardy překvapily...i přes často používanou nadsázku neuvěřitelně komplexní a pravdivý film! Zvláště cenné je právě vyvažování bolesti humorným, téměř každá scéna primárně koncipovaná jako tragická je vyvážena humorem obvykle maximálně podvratným a nekorektním. Samozřejmostí je skvělý casting a vynikající herecké výkony, stejně jako režisérská jistota spojená v tomto případě vkladem autorského filmu i originální scenáristickou linkou s velkými a častými zlomy, poplatnými žánrovému ukotvení. (17.02.2018)