Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hrdinou vědeckofantastického příběhu je lékař chudých a zároveň také nadaný vědec dr. Bartoš (Vlastimil Brodský), který objeví novou metodu dokonalé transplantace lidské tváře. Sám podstoupí operaci v okamžiku, kdy je pod nátlakem donucen změnit obličej gangsterovi Urbanovi Kráječi, který je podezřelý z loupeže a vraždy. Bartoš na sebe bere podobu zločince, ve kterého se poté sám postupně proměňuje. Nejprve ztrácí svou tvář fyzickou a později i mravní. Děj příběhu, který vznikl podle námětu a scénáře Josefa Nesvadby, se odehrává v pražském podsvětí 30. let minulého století, v temném prostředí plném honiček s přestřelkami, hrůzných chirurgických zákroků i komických milostných scén.

Režisér Pavel Hobl vynalézavě a s napětím buduje překvapivé dějové zvraty, stejně dobře pracuje s herci, u kterých respektuje jejich dispozice. Janu Brejchovou zobrazuje jako hvězdu, zajímavé typy vytvářejí vedle Vlastimila Brodského také Martin Růžek či německý herec Fred Delmare. Svůj film obdařil také nezbytným hororovým napětím, sadisticky si počíná zejména v okamžicích, kdy s notnou dávkou naturalismu zobrazuje lékařské pokusy dr. Bartoše. Hlavní důraz však klade především na morální poslání příběhu, ve kterém hledá odpovědi na základní otázky: Co určuje člověka? Jeho tvář, nebo prostředí, ve kterém žije? Je naše povaha neměnná, nebo jsme schopni korigovat své jednání a spoluvytvářet charakter? (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (58)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Raný zástupce české školy crazy komedie tentokráte parodující brakové detektivní romány (s mírně satirickým podtónem). Film podle námětu a scénáře známého českého autora sci-fi Josefa Nesvadby není úplným vrcholem tohoto zajímavého žánru, k dílům pánů Brdečky a Lipského může jen obdivně vzhlížet, ale přesto dokáže obstojně zaujmout diváka i po padesáti letech - nabízí třeba originální postmoderní tvůrčí prvky, jako občasné prolínání pásma vypravěče a pásma postav, která interaktivně reagují na sebe navzájem, nebo variaci téhož, kdy vypravěč a hlavní hrdina splývá a jeho ústy pak promlouvá a obrací se přímo do kamery směrem k divákovi. Nelze si nevšimnout ani variovaného motivu klasického příběhu o Frankensteinovi, monstru s cizí (transplantovanou) tváří - tvář Kráječe odkazuje nepřímo i k jeho filmové podobě (a transplantovaná tvář nakonec vždy také zrodí monstrum...). Škoda faktu, že snímek ke konci krapet ztrácí dech a že je celý takový trochu ,,schmutzig" (nejúděsnější byly pak ,,flashbacky" a ,,vize", které jakoby byly natočeny na vybledlém materiálu), filmová mizanscéna na mne chvílemi působila špetku zvláštním dojmem. Každopádně už jen díky skvostnému hereckému obsazení stojí za to si tuhle crazy komedii čas od času připomínat... ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Námět filmu je hodně zajímavý. Na tehdejší dobu vlastně i originální. Trošku mi to přopadalo jako nějaký komiks. Dovedla bych si představit, že bych se do tohoto příběhu někdy začetla. Když jsem byla malá holka, tak mě tenhle film děsil. Dnes na mě působil pomerně zvláštním dojmem. Po strachu už ale nebylo ani památky. Marvanovi asi byly role policajtů souzeny. ()

Reklama

Master19 

všechny recenze uživatele

Film vpravdě démonický. Já se nestačím divit, co všechno se ještě mezi (pro mě neznámými) filmy z 60. let skrývá. Tento jsem nikdy neviděl a možná díky tomu jsem dospěl bez nočních můr. Famózní je tu jak Brodský tak Růžek, ale výborné postavy mají i Filipovský či Marvan. A konec konců, dobře zapadá i tvář Freda Delmara. Příběh je chytře vymyšlený a skvěle se na to dívá i díky zajímavým prvkům (reakce postav na vypravěče, hororové vize). Rozhodně důstojný předchůdce perel typu "Pane, vy jste vdova". ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

,,Nemáš chuť se třít, vokoune?" Jediný moment, kdy jsem se opravdu zasmál. Jinak jako komedie mi tenhle snímek nepřijde, špatný ale není. Kdysi se mi líbil více, připadal mi strašidelný. Nyní oceňuji herecké výkony - vynikající V.Brodský, F.Filipovský i M.Vášová. M.Růžek může hrát postavu jakou chce, ale jeho démonický obličej z něj nakonec vždy udělá padoucha ( na což si častokrát stěžoval...) Černobílá kamera a slumy na okraji města, stejně jako interiér kostela ( s osazenstvem úděsných mrzáků) či nevěstince, vytvářejí temnou atmosféru. Lékařské experimenty pak zavání strachem z neznámého. Závěr hodně metaforický, ale celkově jde o film, na který se dá stále dívat. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Přiznám se, že kdysi mi ten film připadal zcela podprůměrný, nové shlédnutí mi vyjevilo jedno memento, které zřejmě měl autor namysli - pozor na zneužití vědy; nejenom navíc kvůli snaze na vědeckém objevu především vydělávat. Motiv tohoto filmu byl využit později v komedii "Pane, vy jste vdova!". Změna tváře nezmění chování člověka... Člověk sám se mění změnou tváře. Nebo ne? To nakonec z toho filmu vůbec nebylo jasné - a co bylo jasné nejméně, to byl závěr toho filmu. Takže film hodnotím průměrně. Navíc se ještě přiznám k tomu, že po čtení Verneovek mi v klukovském věku následně Josef Nesvadba žánr sci-fi znechutil. Nijak jsem jeho sci-fi povídky nestrávil. A ještě jeden trapas, zpočátku jsem zaměnil Filipovského za Macháčka, pak jsem v tom faráři Filipovského pouze tušil. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (1)

  • Filmový námět vycházející ze stejnojmenné povídky z roku 1960 je dílem spisovatele Josefa Nesvadby. Scénář napsal společně s režisérem filmu Pavlem Hoblem. (NinadeL)

Reklama

Reklama