Ztratili jsme Stalina

Film zakázaný v současném Rusku? Asi nejlepší možná reklama! Prý zesměšňuje velkého sovětského vůdce a chce rozvrátit jednotu ruského lidu! Pak to bude asi velmi trefná politická satira, říkal jsem si...a ba že byla! I když...vlastně jsem se u toho ani moc nesmál! Spíš mne dost často mrazilo... Tahle komedie je ve své grotesknosti možná nejsilnější obžalobou sovětské komunistické totality! Realita Stalinova Ruska byla tak absurdní, že jejím překlopením do Kafkovsky absurdní černé komedie se uzavírá kruh. Politbyro ÚV KSSS byly normální lidské zrůdy a exponovat je do téhle ultra černé taškařice byl opravdu geniální tah. Vůbec se nedivím, že soudruhu Putinovi a jeho věrchušce tenhle film nejde pod fousy, logicky se bojí toho, že (nejen) ruští diváci uvidí řadu analogií se současným status quo, stejně jako se snahami o přelakování sovětské historie na růžovo...z té původní krvavě rudé! Jen doufám, že nebudeme muset čekat dalších osm let, než se podíváme na další film tohoto skvělého režiséra! (27.02.2018)

Grandiózne vyvrcholenie (povedzme posledných 30 minút) ma utvdrzuje v tom, že keby podobné tempo nastavili tvorcovia už na začiatku, mohol som byť s The Death of Stalin viac než spokojný. Bohužiaľ, v konečnom dôsledku ale nastalo sklamanie, ktoré si filmári nevyžehlia iba talentovanými hercami, niekoľkými skutočne vydarenými scénami a veľmi uspokojivým finále. Dalo by sa viac-menej ale aj povedať, že druh humoru, ktorý režisér Armando Iannucci (In the Loop) ponúka, musí divákovi jednoducho sadnúť. V mojom prípade som s ním dlhší čas súperil, až som mu časom predsa len mierne podľahol, ale bohužiaľ ma žiadnym žiarivým spôsobom neohúril. Týmto tvrdením mierim hlavne k tomu, že pokiaľ budete s prezentovaným svojským humorom spokojní hneď od začiatku, máte o zábavu skrátka postarané a k hodnoteniu si pokojne pridajte o bodík či dva naviac. No ak sa u vás dostaví opačný efekt - a teda averzia k všetkým snahám o navodenie zábavy - budete radi, ak film vôbec dopozeráte. 6/10 (26.02.2018)

Vynikající politická satira je humorná i mrazivá zároveň, francouzská produkce vyzvala britského režiséra k jejímu zfilmování, proto je také snímek v angličtině. Ale nic mu to neupírá na schopnosti zobrazit intriky soudruhů Berji a Chruščova. Škoda snad jen, že jsme se nedočkali pověstného mlácení botou druhého zmiňovaného. Že je Buscemi jako vždy skvělý, nemá snad smysl ani psát, ale jeho výkon si to prostě zaslouží. (31.12.2019)

Pokud budete tenhle film brát čistě jako komedii budete určitě spokojeni. Je sice hodně černá, ale to jí rozhodně neubírá na kvalitě. Ba naopak, je to její největší devíza, spolu s výborným Stevem a několika opravdu vtipnými situacemi (hlasování výboru, generál Žukov, nahrávání desky), kde jsem se opravdu královsky pobavil. A to mi dnes bohatě stačilo. Zároveň je to konečně film o Rusku, natočený na západě, který má své nesporné kvality. (25.02.2018)

Satira není jednoduchý žánr a na filmovém trhu je vysoce nedostatkovým zbožím. Při minimální konkurenci snese Iannucciho snímek nejen označení satira roku, ale s největší pravděpodobností by se umístil na medailovém místě i v soutěži o satiru desetiletí. Výtku na neaktuálnost až vyčpělost námětu neberu. Nenápadný půvab autoritářství slaví úspěch, kam se podíváš, kult osobnosti kvete nejen v Turecku, ale i v zemích, které jeho tradici dosud nepěstovaly. Neomalený boj o politický vliv vedený všemi prostředky je nadčasové téma a v Rusku byl Gruzínec Stalin v lidovém hlasování zvolen největším Rusem. Stačí sledovat libovolný z dílů ruského dokumentárního seriálu Zapomenutí vůdci a pochopíte, jak moc je stalinismus zadřený pod kůží ruské společnosti. Iannucci se satirou zabývá dlouhodobě a je v ní na domácí půdě. Musíte mu ovšem prominout, že jeho pojetí satiry nenosí sametové rukavičky, ale vyznačuje se cynismem, přízemností a vulgaritou. Problém může nastat i pokud si satiru spojujete s třeskutou komikou. Iannucci sice umí skvěle pracovat s jízlivým sarkasmem a sžíravou ironií, ale tak prohláškovaná, odlehčená a rozjuchaná jízda, jako byl svého času např. Život Briana, to ani zdaleka není. Film je místy až mrazivě krutý a jeho další kámen úrazu může představovat autenticita prostředí a postav. Nedá se říct, že by na ní Iannucci ztroskotal, zkrátka ho nezajímala a neřešil ji. Michael Palin by byl skvělým představitelem Neville Chamberlaina v hypotetické satiře o Mnichovské dohodě, Vjačeslava Molotova mu ale uvěříte stěží. Podobně, kdybych hledal herce pro obsazení maršála Žukova, Jason Isaacs by na mém seznamu určitě nefiguroval. Přesto právě obsazení u mě boduje natolik, že se přikláním k nejvyššímu hodnocení. Jeffrey Tambor je ve své miniatuře narcistního slabocha coby Malenkova jednoduše perfektní, ale film si ukradli pro sebe rtuťovitý Steve Buscemi v roli intrikánského, lstivého Chruščova a převážně divadelní, a tudíž relativně neznámý herec Simon Russel Beale je coby brutální a cynický Berija fascinující. Místy z něj jde opravdu strach a jste rádi, že sedíte v kinosále a nikoliv jemu tváří v tvář. Ztratili jsme Stalina je film, který řadě lidí nesedne, ale já ho slupnul Iannuccimu i s navijákem. Celkový dojem: 90 %. (14.07.2018)