Reklama

Reklama

1936: Nacistický olympijský sen

(TV film)
  • Česko Olympijský sen: Nacistické hry 1936 (více)

VOD (1)

Obsahy(1)

Pompézní berlínské hry pohledem lidí, kteří se na této sportovní a propagandistické události podíleli. Nikdy předtím a ani dlouho poté nebyla olympiáda tak komplikovaná a kontroverzní. Olympijské hry roku 1936 byly nákladné a skvěle zorganizované, spojily dvě sféry, které se ideálně dohromady dávat nemají – sport a politiku. Vznikla zvláštní mutace propojená gigantickou propagandou, představující nacismus celému světu. Vše bylo detailně naplánováno a provedeno s tradiční německou vojenskou přesností. Olympijské hry v roce 1936 byly jakousi metaforou celé společnosti ve Třetí říši. Na jedné straně bylo Německo, tak jak vidělo samo sebe. Nové, mladistvé, oslňující nejen návštěvníky a účastníky her, ale i celý svět. Na druhé straně stáli ti, kteří nemohli být součástí akce, kteří byli vyloučeni z dění a později zlikvidováni. Vyvolení byli oslavováni a stavěni na propagandistický piedestal, nepohodlní vymazáni z historie. Tento přístup stál v přímém rozporu s olympijskými ideály, někteří účastníci her byli nacistickému režimu víc než trnem v oku. (Česká televize)

(více)

Recenze (22)

Autogram 

všechny recenze uživatele

A mne sa tie hrané pasáže páčili, vytvárali atmosféru a umožňovali viac sa vcítiť do pocitov zúčastnených. Teda hlavne dvoch, skokanky do výšky židovského pôvodu Gretl Bergmanovej a veliteľa olympijskej dediny Wolganga Fürstnera. Ich neľahké osudy dali dokumentu dramatickosť. Hitlerovi sa olympiáda vydarila, musel prehltnúť niekoľko víťazstiev čiernych Američanov a ich družné správanie a skutočne mierovú atmosféru v olympijskej dedine. Tá olympijská dedina mala na svoju dobu úroveň, malé dobre vybavené domčeky vyzerali ináč ako panelákové sídlisko dnešnej brazílskej olympiády. ()

mira007 

všechny recenze uživatele

Dokument  na téma Hitlerovi  berlínské Olympiády 36, kde autoři hranými pasážemi ukazují osud dvou skutečných účastníků - německé židovské skokanky do výšky Greteel Bergmannovou (1914-2017) a velitele olympijské vesnice a zapáleného nacisty Wolfganga Furstnera (1896-1936) a právě osud těchto dvou je nakonec to výživnější než samotná olympiáda a její zdokumentování. ()

Reklama

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Nějak jsem nedokázal pochopit, jak mohli všichni nevidět znaky budoucího průseru v Německu, protože by stačilo si přečíst Válku s mloky. Dokument to ale byl každopádně poutavý a parádně seskládaný z reálných záběrů a dotočených sekvencí, které spolu vytvořily zajímavý příběh z pozadí celé události. 75% ()

dyfur 

všechny recenze uživatele

.....hraný dokument - kde mohlo byť menej hraného a viac dokumentu....spracovanie pomerne známych skutočností,žiaľ veľa nového resp.nejaké novum tam nebolo......žiadne prekvapenie....len známe veci....scénarista ani režisér si nedal námahu aspoň niečo málo nové vypátrať..... ale -slušný priemer..... ()

carl.oesch 

všechny recenze uživatele

Sám o sobě velmi dobrý počin. Takže, na úvod - to špatné. Zmiňují to tady někteří kolegové, nechápu ony hrané sekvence. Je DOKUMENT a ne umělecká rekonstrukce. Tohle je tak trochu kočkopes, který oslabuje smysl a sdělení. Nedávno jsem viděl dokument o bitvě u Midway. Skutečný dokument, kde bylo zachyceno maximum dostupných informací a záběrů. Film končil zajímavě - kdyby skutečné události někdo napsal jako scénář filmu, působily by nepravděpodobně. No a cca za měsíc jsme viděl MIdway z roku 2019, působivý válečný film, který prostředky uměleckého filmu ukazoval bitvu z naprosto jiného úhlu pohledu než onen dokument, přičemž ale ten dokument postavený zcela na faktech a film hraný nebyly naprosto v žádném rozporu. To samé je tady. Když si vezmu skvělý dokument (rovněž německý) Hitlerova kronika, o olympiádě v roce 1936 je tam v prvních dílech celá řada zmínek. Skoro 13 hodin dokumentu je založeno pouze a výhradně dobových filmových záběrech a velkou část komentáře tvoří citáty z deníků tehdejších současníků. Tady se řeší pouze otázka dvou židovských osob v celé té mašinerii a to oslabuje ono zásadní sdělení založené na čistě věcných argumentech a totiž, že to byli nacisté, kdo objevili ideologický a propagandistický potenciál "přátelského setkávání mládeže celého světa" (jak to nakonec tak dovedně prezentovala i L. Riefenstahlová). A že to byli oni, kdo nasadili pomyslnou laťku, od které už nebylo cesty zpět a dneska je tato monstrózní akce jenom napodobováním toho, co "vynalezl" Hitler (či asi spíše Goebbels). Kdo a proč později pořádal olympiády? BUď země, které chtěly světu ukazovat zcela falešnou tvář podobně jako nacisté a nebo země, které si tím dodávaly sebevědomí) a nakonec, i když ne v poslední řadě - země, které chtějí ukázat, že na to "mají", že jsou nejen tak mocné, ale hlavně tak bohaté, že si mohou dovolit takovou bombastickou akci pořádat. Běda tomu, když se chce předvádět někdo, kdo na to nemá. Skončí jako Řecko nebo alespoň jako Montreal. A tohle bylo v dokumentu naznačeno jenom částečně, chyběl tady nějaký odkaz k dnešní době. I když nechci dávat rovnítko mezi Hitlera a Putina, čím byly zimní olympijské hry v Soči? Proč pořádá příští olympijské hry zase Peking, megapole, kde už letní hry byly a odkud se bude jezdit na svahy hor ještě mnohem dál, než v Soči. My jsme mocní, my na to máme. A tak působí až trapně, když se z politických důvodů odebere pořádání mistrovství světa v hokeji Bělorusku s ohledem na tamější režim, ale všichni pojednou slavit "svátek mládeže celého světa" do Pekingu. Z Berlína odjížděli všichni nadšení tím, jak přátelští byli Němci a jak bylo vše skvěle zorganizováno (netušil jsem, že to byly první olympijské hry, které se objevily na televizních obrazovkách) a nikdo jako kdyby ani nevěděl a nebral v úvahu, že to bylo pouhý rok poté, co Hitler obsadil Porýní a zavedl znovu vojenskou službu včetně vytvoření Luftwaffe a tankových jednotek. To je ono nejpodstatnější a nejdůležitější. Smutný osud velitele olympijské vesnice, odmítnuté výškařky jsou jenom drobné útržky, které k tomu nejpodstatnějšímu nemají co říct. Ačkoliv tlak na Židy existoval ještě dřív, než so v roce 1933 stal Hitler kancléřem, norimberské zákony byly v platnosti teprve rok, ale křišťálová noc a konečné řešení bylo ještě z pohledu vymezeného času daleko před třetí říší. () (méně) (více)

Galerie (17)

Reklama

Reklama