Olympijský sen: Nacistické hry 1936
Der Traum von Olympia - Die Nazi-Spiele von 1936
The Olympic Dream: The 1936 Nazi Games
Scénář:
Florian HuberKamera:
Stephan BurchardtHudba:
Sebastian PilleHrají:
Simon Schwarz, Sandra von Ruffin, Gotthard Lange, Theresa Scholze, Annina Hellenthal, Christian Hockenbrink, Mateusz Dopieralski, Paul FaßnachtVOD (1)
Obsahy(1)
Pompézní berlínské hry pohledem lidí, kteří se na této sportovní a propagandistické události podíleli. Nikdy předtím a ani dlouho poté nebyla olympiáda tak komplikovaná a kontroverzní. Olympijské hry roku 1936 byly nákladné a skvěle zorganizované, spojily dvě sféry, které se ideálně dohromady dávat nemají – sport a politiku. Vznikla zvláštní mutace propojená gigantickou propagandou, představující nacismus celému světu. Vše bylo detailně naplánováno a provedeno s tradiční německou vojenskou přesností. Olympijské hry v roce 1936 byly jakousi metaforou celé společnosti ve Třetí říši. Na jedné straně bylo Německo, tak jak vidělo samo sebe. Nové, mladistvé, oslňující nejen návštěvníky a účastníky her, ale i celý svět. Na druhé straně stáli ti, kteří nemohli být součástí akce, kteří byli vyloučeni z dění a později zlikvidováni. Vyvolení byli oslavováni a stavěni na propagandistický piedestal, nepohodlní vymazáni z historie. Tento přístup stál v přímém rozporu s olympijskými ideály, někteří účastníci her byli nacistickému režimu víc než trnem v oku. (Česká televize)
(více)Recenze (22)
Nějak jsem nedokázal pochopit, jak mohli všichni nevidět znaky budoucího průseru v Německu, protože by stačilo si přečíst Válku s mloky. Dokument to ale byl každopádně poutavý a parádně seskládaný z reálných záběrů a dotočených sekvencí, které spolu vytvořily zajímavý příběh z pozadí celé události. 75% ()
Tento dokument jen dokládá podlost a zákeřnost fašistického nacismu i bližší okolnosti kolem jeho několikeré tváře, které usnadňovaly ohlupování světových demokracií, jež vyústilo do druhé světové války v Evropě. Se zdarem dal nacismus světu ještě jednu odpověď na obtížnou otázku: německý olympijský rok 1936 už zůstane zřejmě na trvalo nejhorším v novodobé historii olympijského hnutí. Výstižně to vyjadřuje věta německého komentáře, že olympijské hry roku 1936 přišly o svou nevinnost. ()
Velmi povedený polo-hraný dokument o vcelku známé události vystavěný na konkrétních dvou osudech konkrétních osob zainteresovaných na průběhu německých olympijských her. ()
Lži a nesmysly. Jako každý dokument vyplozený kapitalismem a komunismem. Doporučuji zjišťovat práva fakta, ne tuhle překroucenou a zkreslenou rádoby historii. ()
Zajímavý dokument publikovaný v období olympiády v Riu 2016. Téma je to zajímavé, zejména fakt, jak Hitler dokázal oblbnout svět, že hlavně za oceánem uvěřili, že nacismus je zřízení mírumilovných lidí. Jen záběr Ernesta Udeta, jak ve svém Curtis Hawku dělal leteckou akrobacii mi chyběl. Naopak by mi nechyběly amatérsky sehrané hrané sekvence, které nic neříkají, nic neobsahují a dokument pouze nesmyslně ředí. ()
Nečakal som takéto spracovanie, ale tie hrané časti boli z môjho pohľadu kvalitné. Informačne som sa tiež obohatil, akurát keď si človek uvedomí ako desivé to bolo, vníma to inak. ()
Olympijské hry v Berlíne boli v mnohých kritériách unikátnou udalosťou. Táto olympiáda začala radu doteraz existujúcich tradícii (masový nástup športovcov, osamelý bežec s pochodňou, vysielanie televízie). Zároveň poslúžila Hitlerovi, ako propagandistický nástroj. Nemecko vyšlo z olympiády víťazne, získalo najviac medailí, pohostinnosť a organizačne boli na vysokej úrovni. Aj po olympiáde žalo úspechy s vynikajúcim dokumentom Leni Riefenstahl Olympia, 1939.V roku 2016 si pripomíname 80. výročie týchto olympijských hier. Film je novým dokumentom o olympijských hrách v Berlíne v roku 1936. Zaoberá sa predovšetkým osudmi ľudí, ktorí do prípravy a diania tejto významnej udalosti boli zapojení. Spracovať tento dokument bolo možné až po otvorení archívov, ale aj s pohľadu potomkov hlavných aktérov vidíme, čo sa naozaj stalo v Berlíne a ako nacisti športový festival zneužili. Ide o kapitána Wolfgang Fürstnera zodpovedného za výstavbu olympijskej dediny (zástupca veliteľa olympijskej dediny), v jeho genealógii sa objavil žid a 3 dni po olympiáde sa zastrelil.Ďalej Gretel Bergmann nemecká skokanka do výšky, nenominovaná na olympijské hry pre svoj židovský pôvod, v roku 1937 emigrovala do USA. ()
Velmi dobrý dokument se zajímavou tematikou, který podobně jako řadu jiných hodně sráží hrané pasáže, které působí tak nějak amatérsky a vyumělkovaně, ale v žádném případě ne přirozeně... Naštěstí to vynahrazuje mnoho povedených dobových záběrů. ()
.....hraný dokument - kde mohlo byť menej hraného a viac dokumentu....spracovanie pomerne známych skutočností,žiaľ veľa nového resp.nejaké novum tam nebolo......žiadne prekvapenie....len známe veci....scénarista ani režisér si nedal námahu aspoň niečo málo nové vypátrať..... ale -slušný priemer..... ()
Nadprůměr.. ()
Částečně hraný a částečně z autentických materiálů složený dokument, který má přiblížit pozadí nacistické olympiády. K tomu si autoři vybrali dva hrdiny (atletku židovského původu Gretl Bergmanovou a velitele olympijské vesnice Wolganga Fürstnera) a jejich příběh ztvárnili autoři právě v hrané formě. Zbývající materiály jsou však autentické a nabízejí spoustu zajímavého a poučného materiálu. ()
A mne sa tie hrané pasáže páčili, vytvárali atmosféru a umožňovali viac sa vcítiť do pocitov zúčastnených. Teda hlavne dvoch, skokanky do výšky židovského pôvodu Gretl Bergmanovej a veliteľa olympijskej dediny Wolganga Fürstnera. Ich neľahké osudy dali dokumentu dramatickosť. Hitlerovi sa olympiáda vydarila, musel prehltnúť niekoľko víťazstiev čiernych Američanov a ich družné správanie a skutočne mierovú atmosféru v olympijskej dedine. Tá olympijská dedina mala na svoju dobu úroveň, malé dobre vybavené domčeky vyzerali ináč ako panelákové sídlisko dnešnej brazílskej olympiády. ()
(videná skrátená verzia ) . Veľmi dobre spracovaný hraný dokument, v ktorom si rozšírime vedomosti + nejaké pikošky o tejto propagandistickej varieté s holubičkami mieru. ()
Dokument na téma Hitlerovi berlínské Olympiády 36, kde autoři hranými pasážemi ukazují osud dvou skutečných účastníků - německé židovské skokanky do výšky Greteel Bergmannovou (1914-2017) a velitele olympijské vesnice a zapáleného nacisty Wolfganga Furstnera (1896-1936) a právě osud těchto dvou je nakonec to výživnější než samotná olympiáda a její zdokumentování. ()
Tyhle polohrané dokumenty moc nemusím, ale tady mi to upřímně ani nepřišlo nijak rušivé a docela dobře to podtrhovalo podstatu dokumentu. ()
Takovéto dokumenty s hranými scénami mám rád. Tak nějak ten dokument více oživují a přibližují atmosféru doby. Velmi povedené. ()
Moc povedeny dokument. ()
Vynechat hrané scény a hned by to bylo lepší. Nějak vůbec nebyla zmíněna Leni Riefenstahlová. ()
Sám o sobě velmi dobrý počin. Takže, na úvod - to špatné. Zmiňují to tady někteří kolegové, nechápu ony hrané sekvence. Je DOKUMENT a ne umělecká rekonstrukce. Tohle je tak trochu kočkopes, který oslabuje smysl a sdělení. Nedávno jsem viděl dokument o bitvě u Midway. Skutečný dokument, kde bylo zachyceno maximum dostupných informací a záběrů. Film končil zajímavě - kdyby skutečné události někdo napsal jako scénář filmu, působily by nepravděpodobně. No a cca za měsíc jsme viděl MIdway z roku 2019, působivý válečný film, který prostředky uměleckého filmu ukazoval bitvu z naprosto jiného úhlu pohledu než onen dokument, přičemž ale ten dokument postavený zcela na faktech a film hraný nebyly naprosto v žádném rozporu. To samé je tady. Když si vezmu skvělý dokument (rovněž německý) Hitlerova kronika, o olympiádě v roce 1936 je tam v prvních dílech celá řada zmínek. Skoro 13 hodin dokumentu je založeno pouze a výhradně dobových filmových záběrech a velkou část komentáře tvoří citáty z deníků tehdejších současníků. Tady se řeší pouze otázka dvou židovských osob v celé té mašinerii a to oslabuje ono zásadní sdělení založené na čistě věcných argumentech a totiž, že to byli nacisté, kdo objevili ideologický a propagandistický potenciál "přátelského setkávání mládeže celého světa" (jak to nakonec tak dovedně prezentovala i L. Riefenstahlová). A že to byli oni, kdo nasadili pomyslnou laťku, od které už nebylo cesty zpět a dneska je tato monstrózní akce jenom napodobováním toho, co "vynalezl" Hitler (či asi spíše Goebbels). Kdo a proč později pořádal olympiády? BUď země, které chtěly světu ukazovat zcela falešnou tvář podobně jako nacisté a nebo země, které si tím dodávaly sebevědomí) a nakonec, i když ne v poslední řadě - země, které chtějí ukázat, že na to "mají", že jsou nejen tak mocné, ale hlavně tak bohaté, že si mohou dovolit takovou bombastickou akci pořádat. Běda tomu, když se chce předvádět někdo, kdo na to nemá. Skončí jako Řecko nebo alespoň jako Montreal. A tohle bylo v dokumentu naznačeno jenom částečně, chyběl tady nějaký odkaz k dnešní době. I když nechci dávat rovnítko mezi Hitlera a Putina, čím byly zimní olympijské hry v Soči? Proč pořádá příští olympijské hry zase Peking, megapole, kde už letní hry byly a odkud se bude jezdit na svahy hor ještě mnohem dál, než v Soči. My jsme mocní, my na to máme. A tak působí až trapně, když se z politických důvodů odebere pořádání mistrovství světa v hokeji Bělorusku s ohledem na tamější režim, ale všichni pojednou slavit "svátek mládeže celého světa" do Pekingu. Z Berlína odjížděli všichni nadšení tím, jak přátelští byli Němci a jak bylo vše skvěle zorganizováno (netušil jsem, že to byly první olympijské hry, které se objevily na televizních obrazovkách) a nikdo jako kdyby ani nevěděl a nebral v úvahu, že to bylo pouhý rok poté, co Hitler obsadil Porýní a zavedl znovu vojenskou službu včetně vytvoření Luftwaffe a tankových jednotek. To je ono nejpodstatnější a nejdůležitější. Smutný osud velitele olympijské vesnice, odmítnuté výškařky jsou jenom drobné útržky, které k tomu nejpodstatnějšímu nemají co říct. Ačkoliv tlak na Židy existoval ještě dřív, než so v roce 1933 stal Hitler kancléřem, norimberské zákony byly v platnosti teprve rok, ale křišťálová noc a konečné řešení bylo ještě z pohledu vymezeného času daleko před třetí říší. () (méně) (více)