Zvony pre bosých

Zo začiatku sa mi film páčil. Bol o drsných chlapoch, s drsnými spôsobmi, putujúcich po drsnej zasneženej krajine s nemeckým príveskom. Ale po prestrelke s inými putujúcimi drsnými chlapmi, ktorí boli nemeckými tankistami síce bez tanku, ale zato so psom, sa to všetko začalo kaziť. Potom som už neveril ničomu. Od nosenia viac ako stokilového Müllera na improvizovaných nosidlách a ešte aj v hlbokom snehu, cez bezproblémovo zvládnutú snehovú lavínu, až k dobre vybavenej vyhorenej horárni s bonusom v podobe atraktívnej Evy Krzyzewskej. To už bola paródia. Škoda, rozbiehalo sa to fajn. A ešte musím dodať, že ma dosť pobavil predpoklad tvorcov, že všetci slovenskí diváci vedia po nemecky, resp. že všetci nemeckí diváci vedia po slovensky. (09.09.2009)

Absolútny prototyp klasickej situácie pre dramatický film, ktorá môže nastať počas vojny. Pre diváka veľmi atraktívny (dilemy typu zabiť či nezabiť, pustiť či nepustiť, žena medzi troma chlapmi), umocnený ešte odľahlosťou prostredia, v ktorom sa odohráva a malým množstvom postáv. To potom stačí vybrať iba skvelých hercov a filmárske víťazstvo je vybojované. Na postavách ako jednotlivcoch vidíme obraz zkazonosnosti celej vojny a môžeme si živo predstavovať, ako to vyzerá všade navôkol. Štokholmský syndróm fungoval aj v slovenských horách medzi najvačšími nepriateľmi. (04.09.2013)

Existenciální drama s nejednoznačnými postavami se sice odehrává v období SNP, které je však jen pouhou kulisou. Je to sartrovská úvaha o chování člověka v mezních situacích. Mezní situace donutí člověka chovat se tak, jak by se jinak nechoval a všechno prožívá se zvýšenou citlivostí. Hlavně pokud mu teprve začínají růst vousy a ještě nepoznal ženu z intimní stránky. Zvony pre bosých je film, kterých moc není, přesto se vyplatí si jej sehnat. Skvělý scénář Ivana Bukovčana, výtečná kamera Vincenta Rosince, nádherná varhanní hudba Zdeňka Lišky a naprosto excelentní herecké výkony ústřední trojice (Vlado Müller, Ivan Rajniak, Axel Dietrich). Nejvíc mě zaujal právě mladičký Axel Dietrich v roli šestnáctiletého německého vojáčka. Viděl jsem v jeho očích strach, naději, všechno. Všechno jsem mu uvěřil. Ten film je naprosto geniální a určitě se k němu vrátím. A moc rád... (20.03.2010)

Celkom slušný film na Slovenské pomery. Čakal som komunistickú propagandu, ale ono nie. Prvá polovica snímky bola naozaj výborná, sneh tomu všetkému dodával skvelú atmosféru. Opäť vynikajúci výkon Ivana Rajniaka. Bohužiaľ druhá polovica stratila čaro aj tempo. Úplne sa vytratil Müller, ktorý celú druhú polovicu len preležal. Taktiež mi už začal liezť na nervy ten mladý nemčúr. Bol strašne dotieravý. Ako kliešť. Škoda, že tých postáv nebolo viac, aspoň štyria partizáni. Prestreliek bolo minimum. Čo je škoda. Aspoň že v druhej časti bola sexi poľská herečka Ewa Krzyzewska a tak sme sa dočkali aj nejakej tej šukačky, sexi nožičiek v pančuškách a božských retro kozičiek. Ja dávam dobrých 60%. (18.10.2019)

Slováci válečné filmy uměli točit! Čerpali hodně z vlastních zkušeností a v jejich filmech je to dokonale cítit. Zvony pre bosých jsou místy až komorním snímkem, odehrávajícím se v poslední zimě druhé světové války vysoko v zasněžených horách. Tragický příběh dvou partyzánů, mladého Němce a jedné ženy poukazuje na totální nesmyslnost války a zdůrazňuje lidskou nevraživost na obou stranách. Což se patrně znelíbilo komančské svoloči a ta ho v roce 1969 odklidila do trezoru. Zřejmě jim vadila i scéna, ve které partyzán v chatě souloží s ženou, válka neválka. Každopádně příběh je silný, přírodní scenérie nasnímané kamerou Vincenta Rosince působivé a herecké výkony přesvědčivé. Zdeněk Liška se zase hudebně vycajchnoval a předvedl tentokrát barokní symfonickou orchestraci, která filmu vštěpuje naléhavou dramatickou očistu. (07.03.2020)