Bezstarostná jízda

Skvělá roadmovie, ve kterém je divák vzat jako spolujezdec na velkolepý výlet po „tehdejší“ Americe – místy projíždí širými pláněmi s nekonečnou oblohou nad hlavou a větrem ve vlasech, jindy po úzkých, potemnělých stezkách, ohraničenými lidskou hloupostí a předsudky. Velmi se mi líbila ta tématická ucelenost, zajímající se o jádro pojmu „svobody“, jež však nikdy nesklouzává k jednostrannému uchopení tohoto fenoménu. Skutečně, svoboda je zde nahlížena z mnoha úhlů. Máme zde omezení svobody jak ze strany okolí, kdy jsou hlavní hrdinové zařazeni velkým množstvím postav do předem vytvořených škatulek a boxů. Nicméně jsou zde patrná i omezení vznikající z vnitřní povahy postav – v tomto ohledu může posloužit za příklad věčně ustrašený Hopper, kterého stále svazuje strach o peníze, čas, atd. Co je však nejvíce překvapivé, je pojetí věcí též z opačné strany – jakmile člověk odhodí všechny zábrany, riskuje svázání se s „nevázaností“ - klasickým příkladem jsou drogy, či „volná“ láska – velkou devízou snímku je, že tyto fenomény tvůrci rozhodně neromantizují a vidí i jejich stinné stránky. Film tedy rozhodně není nějakou bezmyšlenkovitou oslavou hippies – hlavním řídícím principem narativu je totiž hledání, spíše než nabízení předem formulovaných odpovědí. Toto hledání přesahuje často až do meditativní polohy, kterou podporuje jak pozvolné tempo vyprávění, tak výborný výběr dobové hudby. (01.05.2017)

Tak tu čtyřku teda dám, i když spíš s přihlédnutím na význam filmu než zážitek z něj. V první řadě mi nebyli sympatičtí Fonda s Hopperem. Omlouvám se, ale je to tak. A to mě pak jejich hippie cesta zrovna moc nestrhla. I když mě mile překvapilo finále, které jsem nečekal. 3 a 1/2 s tím, že když jsem dal trojku, nějak mi k to tomuhle filmu nepasovalo... (25.09.2012)

"Nikomu neříkejte, že není svobodnej, protože oni jsou schopni vraždit a mrzačit, aby dokázali, že svobodní jsou." Tak tohle jsou dlouhé vlasy, dva harleje, nekonečná silnice, zhulené večery u táboráku, koupání s hambatými slečnami v jezírku, skvělá rocková muzika a svoboda vykoupená prodejem drog - tedy paradoxně nesvobodou někoho jiného. Mě by to zase tak moc nelákalo, no dobře možná bych si na jeden týden v roce dal říct, ale Billy s Wyattem jsou tou svobodou natolik načichlí, že je to hodně inspirující. Ctihodní občané by s tím patrně nesouhlasili a já jsem si jistý, že jejich souboj s rebely musel být v době svého vzniku docela pecka. (18.01.2016)

Hopperove filmy boli obrazovo vždy strhujúco podmanivé & opojné a práve v jeho debute je možné úplne plnokrvne badať jeho rukopis, ktorý sa zachováva až do posledného diela 25 rokov neskôr. Problémom v každom z nich bol ale obsah a mnoho dejových absurdít. Keď však pod palec dostane príbeh, ktorý nevyžaduje akékoľvek scenáristické komplexnosti a v zásade ide len o Harley road trip odyseu po zhippíkovanej Amerike (s občasným reflektovaním aktuálneho spoločenského rozpoloženia) počas transformatívneho roku '69, nevznikne z toho kasový aj divácky prepadák (ako jeho neskoršie diela), ale Easy Rider alias kontrakultúrna modla onej, turbulentnej, dekády. A "screenshotovať" si ho môžem doslova takmer v každom druhom zábere... ♪♫ (x) (x) (x) (6.2.2019) (23.7.2023) (19.8.2023) (19.08.2023)

Easy rider je manifestom svojej doby. Viac, ako hociktorý iný film, snažiaci sa o zachytenie atmosféry a spoločenskej klímy svojej doby. A nemám na mysli iba filmy 60tych rokov. Hopperovi sa to podarilo viac, ako hocikomu inému možno preto, že sa o to ani nesnažil, iba natočil to, čo cítil. Z hľadiska zábavnosti a diváckej príťažlivosti, odhliadnuc od zmienených umeleckých aspektov, je film nadpriemerne zábavný, ale nie strhujúci, so solídnymi hereckými výkonmi, ale nie geniálnymi. Záver tomu samozrejme pridáva podstatné body navyše. (06.08.2012)