Nikdys nebyl

Tak opravdu jsem čekala, že mi tento snímek bude sedět trochu víc. Popravdě ani nevím, co bych k němu řekla. Vypadalo to, že to bude slibné, surové téma, které je bohužel dost aktuální a že si z něho odnesu smutné myšlenky, bohužel to ve mně až takovou stopu nezanechalo. Vzhledem k tomu, že se ženská režie rozhodla v zásadě nic neukazovat a nechat to spíše na divákovi, v podstatě to můžeme číst většinou jen z Joaquinovy tváře, popřípadně nám k domýšlení pomůže drásavá hudba, tak to pro mě bylo trochu málo. Ač jsem tento snímek brala jako artový a vizuál můžu pochválit, nic moc si něj neodnáším. (07.05.2018)

Zajímavé to bylo do chvíle, kdy jsem zjistil, že celý zbytek filmu zajímavý nebude a že se nic nestane. K tomu vyloženě rušivý a otravný soundtrack a matoucí prostřihy z minulosti, které neměly vůbec žádný smysl. Trvat to ještě o pár minut déle, šel bych s hodnocením ještě níž, ale i tak to byla celkem bída. 30% (22.04.2018)

Emocionální bahno, trauma, beznaděj a opět stoprocentní Phoenix. Film rozhodně nemá šanci oslovit širší publikum, na to je příliš brutální, nekompromisní a depresivní, ale své příznivce si určitě najde. Já tyhle filmy můžu. Sice po nich bývám ještě v horším psychickém rozpoložení, než obvykle, ale něco mě k nim pořád přitahuje a dokážu se do nich vžít, což někdy není nejideálnější, obzvlášť pokud se jedná o něco takto působivého a skličujícího. Příběh je velmi jednoduchý a ničím výjimečný, svým způsobem jde o klasické krimi okořeněné revenge thrillerem, ale to provedení zážitek posílá na vyšší úroveň. Precizní režie a působivá hudba, krásně podkreslující děj filmu, jsou mimo Phoenixův výkon jeho hlavní devízou. Film obsahuje několik opravdu výživně brutálních scén, zejména jedna konkrétní v úplném závěru se mnou trošku zamávala, ale i přesto mi přišlo, že to mohlo být klidně ještě brutálnější, některé scény byly trochu zkrocené, ale zase to bylo vynahrazeno neotřelými kamerovými a režijními postupy (jako například záběry skrze bezpečností kamery). Rozhodně to ale neberu jako nějakou velkou výtku vůči filmu, to už je asi spíš jen má deformace, přímého násilí tam bylo až až. Phoenix opět prošel kompletní fyzickou i psychickou transformací a stal se postavou, kterou ztvárnil. Joaquin tomu dává všechno a zajímalo by mě, jak dlouho se dá něco takového praktikovat, aniž by to člověka totálně nezničilo. Závěrečná scéna pak neotřele boří hranici mezi dobrým a špatným koncem. Každopádně You Were Never Really Here doporučuji pouze náročnějším divákům, kterým nevadí různé artové postupy a bahenní lázeň ve vyprázdněnosti a utrpení lidského bytí. (10.10.2017)

Podobná "special edition" funkční a mainstreamově zaměřené klasiky Taken, jako před několika lety Maryland kontroval klasického The Bodyguarda svým komorním, evropským pojetím. Ten byl ale odklonem srozumitelnější a divácky uchopitelnější. Daly se v něm nalézt postupy a aplikování prvků, které v klasice s Costnerem buď chyběly, nebo byly zpracovány jiným způsobem. Tady se ale hledají tvůrci stejně jako hlavní hrdina - jinak vynikající Phoenix. Vše kolem je ale hypnotický miš-maš bez jediné, vyloženě kulervoucí scény, s trapně experimentální kamerou, nezabírajcí surové násilí. (09.04.2018)

Alternatívny prequel Leona. Umelecký akčný film. Veľmi zvláštna záležitosť. Za bežných okolností kópia 96 hodín. Lenže toto nie sú bežné okolnosti tak ako Joaquin Phoenix nie je bežný herec. Je tu plno akčných scén, ale zároveň tu v podstate žiadne nie sú (!). Hrdina sa chystá na akciu a keď si kupuje kladivo, prebehne vám mráz po chrbte. Vtip je v tom, že nič z akčných scén nevidíte (až na drobné výnimky)! Väčšinou len kamera staticky nasníma (úžasne zanedbaného) Joaquina nad mŕtvolou. Je to značne svojrázny prístup, ktorý je síce na jednej strane osviežujúci, na druhej extrémne tvrdohlavý zostáva od začiatku do konca a to je zle. Každý, kto bude čakať aspoň pár akčných scén, bude kruto sklamaný. Mne sa takýto prístup spočiatku páčil, ale od polky ma to začalo jemne štvať a ku koncu som bol rozčarovaný. Phoenix je skvelý, svojím spôsobom fantastický a herci z podporných rolí sa snažia, ale je to tak čudne napísaný a nakrútený film, že si len ťažko nájde cestu do vášho srdca (otázkou je, či niečo také vôbec chcel, lebo 99% minutáže pôsobí dojmom, že rozhodne nechcel). Páčilo sa mi, že o hrdinovi sa zásadné veci dozvedáme z pársekundových flashbackov (prípadne dokonca len z jednej vety, na ktorú si spomenie mimo záber). A opäť platí, že je to síce osviežujúce, ale ku koncu si poviete, že je toho predsa len už moc. Alebo skôr málo? (21.05.2018)