Šakalí léta

Šakalí léta sú dôvodom, prečo Hřebejkove filmy (až na výnimky) nemám rád. Ono sa  udalosti nejako udejú. A po x rokoch príde ambiciózny scenárista a režisér a vytvoria obraz tej doby. Obraz tak falošný, až hrôza. Ako človek, ktorého história zaujíma iba okrajovo a účelovo som ochotný prijať najrôznejšie príbehy z dôb dávno minulých. Ale nie som ochotný prijímať sfalšované verzie života v rokoch, ktoré si pamätám. To je prípad Šakalích let a čiastočne aj Pelíškov. (09.08.2021)

Muzikál na mne působí spíše jako oslava hudebního vrcholu Ivana Hlase. Začínající, dnes již klasické duo, Hřebejk - Jarchovský své schopnosti ukázali naplno později. I když jejich styl v tom nepochybně je. Lidský humor na pozadí krvavé doby, mládežnická rebelie způsobená rock´n´rollem - rozhodně lepší tři, ovšem výběr herců nebyl moc šťastný. Duo Abrhám - Dejdar je viditelně z jiného hereckého světa, než ostatní, možná kromě Špalka s několika kolegy, ale jinak se mi film nechce zarýt více do paměti a tím i do nutkání si ho pustit dobrovolně. (17.09.2011)

Na mě moc dejdarovský, barevný, ulítlý a přemrštěný. Ovšem potencionál Jana Hřebejka se už i zde objevuje a vlastně i tehdy se dalo předpokládat, že nás s tímto režisérem čekají velké filmy. Muzikály moc rád nemám, až na výjimky typu Pomády či z českého prostředí snesu Starce na chmelu, tady se ovšem musí smeknout před dvěmi písničkami. Tou první je "Jednou mi fort povídá", ze které čiší plno nespoutaného elánu a hlavním trhákem celého filmu je pak song "Na kolena", čímž celý film vygraduje a divák tak dostává slastné zadostiučinění v podobě odvety všem těm komunistickým páprdům. Věřím, že v roce 1993 to muselo být opravdu silné. Ovšem dnes, když mírně řečeno veškeré nadšení už opadlo, to působí hodně staře. Každopádně toto filmařům nevyčítám, to je věc doby. Ale co nemůžu odpustit, je fakt, že padesátá léta v Americe nejsou padesátá léta v Československu. Doba písniček, tance a veselí - tak to padesátky u nás rozhodně nejsou (teda pokud nepočítám tanečky v rámci budování naší vlasti). Padesátky jsou bohužel příliš smutné a šedé, než aby se dalo uvěřit tomu, že tady někde skotačili týpci podobní Elvisovi. (05.12.2013)

No tak tohle me teda zrovna dvakrat nechytlo. Par scen je sice fajn, obcas padne nakej slusnej vtipek a az na vyjimky jsou pisnicky chytlavy, ale jako celek se o nic extra nejedna. Obcas to na sebe moc nenavazuje, chvilema je film zmatenej, takze sem obcas vubec nevedel, co se to zrovna deje a navic slyset skoro ode vsech zpivat Ivana Hlase taky neni idealni. Navic docela slusnej Dejdar ma dost malo prostoru. Ale potesil me Abrham, jeho postava ma fakt hodne velkej vtipnej potencial. Ne, ze by to bylo vylozene spatny, jen jsem cekal vic. Lepsi 3*. (16.02.2008)

Dejdar ve svojí suverénně nejlepší roli, sympatičtí dětský herci, přesný Abrhám, výborné songy a choreografie. Ale stačí to? Děj je tady teda hodně plochý, nezáživný, Šabach z toho je sice dost cítit, stejně tak, že tvůrci ladí formu a styl směrem k Pelíškům, ale tady to prostě ještě nedokážou prodat, a ta dobová atmosféra je tu vidět prostě strašně málo, a ty jednotlivé příběhy nedokážou vtáhnout. Pokud si nedokážete užít ani ty hudební čísla, tak si klidně ještě jednu hvězdu odmyslete. (29.12.2022)