Šakalí léta

K muzikálům bývám většinou dost nekritická, hned se jimi nechám strhnout a pak už se vezu na vlně hudby a tance až do konce, kdy mě film vyplivne ve stavu naprosté euforie a já nemůžu jinak než dát pět hvězdiček. Jenže Šakalí léta... to není ten případ. Filmu hlavně chybí -pro muzikály tak typický- drajv. Příběh (dá se to tak vůbec nazvat?) je rozmělněný mezi velké množství postav, které jsou tím pádem ploché, nemůžeme se s žádnou ztotožnit. K muzikálům patří určitá stylizace, ale tady, přestože byla mírná, působila nepřirozeně. Film by měl být muzikál buď na 100%, nebo vůbec. Tady je všechno tak odbyté, polovičaté... Dlouhé chmurné scény přeruší občas nějaký hudební výstup, ale výsledný dojem je tak trochu kočkopes. Měla jsem tu čest vidět Made in Hungária, maďarský muzikál s podobnou tematikou, a musím říct, že všechno, co je tady tak špatně, Maďaři zvládli na výbornou. Žádná nuda, žádná průměrná taneční čísla, ale strhující gejzír skvělé hudby a vtipu s dokonalou a pohlcující atmosférou. (31.08.2009)

Po delší době na noční retro návrat k něčemu, co jsem čtvrt století a neviděl a komentář k českému filmu. Šakalí léta byl v dětství kult - dva naprosté megahity a spousta dalších písniček, ale samotný film jsem jako dítě nepochopil a moc mě nebavil. O moc moudřejší nejsem ani teď, jen mi došlo, proč mě nikdy nebavily ani Pelíšky. Hřebejk totiž neumí vyprávět příběh, neumí děj, neumí dramatický oblouk. Šakalí léta jsou sledem často nenavazujících scének, které netvoří žádný příběh. Souvilosti a dobové věci člověk musí číst mezi řádky, Dejdar má razantní nástup a pak je v příběhu zbytečný a nevýrazný, totéž většina ostatních postav s čestnou výjimkou Abrhámova otce policajta. Pár vtipných klukovin (nachcání do piva) a naprosto nepochopitelných věcí - kde vzal třeba ten kluk samopal? (Ne)milostný (ne)čtyřúhelník je zoufalý a spousta věcí by se dala vyřešit pár slovy. Docela mě to otrávilo a tři hvězdičky jsou jen a jen za hudbu. Taneční scény jsou fajn až super, rebelské texty výborné, aranže jsou mixem mezi rannými  českými devadesátkami a poctou americkým padesátkám. Rychlé písničky - Výtah nejezdí, Rock´n´roll pro Beethovena, Na počest hrdinům a samozřejmě megahity Na kolena a Jednou mě fotr povídá jsou stoprocentní, povedly i ty střednětempé jako Rock´n´rollová modlitba či Sladkých patnáct. Naopak slaďáky s výjimkou překrásného Pod oknem jsou do jednoho nevýrazné. Slabší 3* za nostalgii a písničky, jinak jsem si znovu potvrdil že popřevratový český film prostě není pro mě. (04.05.2022)

Dejvice na sklonku 50. let. Rudé prapory a lampasáci. A odvážný porevoluční projekt, který širokému publiku představil veleúspěšné duo Hřebejk-Jarchovský. Šéf klukovské bandy do nelehké doby přináší nefalšovaný rokenrol. Tvůrci se obrazově vytáhli, stejně jako s propracovanou choreografií a pochopitelně hudbou. Herecky se pak opřeli o Josefa Abrháma a Martina Dejdara. Nepochybně se sešla spousta talentu a energie na jednom místě, možná jen tehdy chyběl někdo zkušenější, aby to celé krapet „lépe“ zabalil. (04.07.2019)

Muzikálová komédia, ktorá mi tak nejak zapadá iba do obdobia deväťdesiatok, aj keď rozpráva o rokov päťdesiatych. Občas sa vydarí nejaká hláška, každopádne pokiaľ neobľubujete rokenrol tohto obdobia, tak sa na správnu vlnu nenaladíte, podobne ako sa to nepodarilo ani mne. No a Ivan Hlas fakt nebola moja šálka čaju, Na kolena vážne nemusím, takže som vlastne rád, že Šakalí léta som ešte celkom zniesol a nemám voči nim dlhoročnú antipatiu. Reprízy ale v telke nevyhľadávam. (26.11.2019)

Tento film si s ničím nespletete. Každý ho zná, každý zná Hlasovi písně a extravagantního Bejbyho. No jo, ale to je tak všechno, sice je originální a težko zaměnitelný, ale žádná hitparáda se nekoná. Z písní vyčnívají dvě, vtipů není mnoho, příběh je jalový. S odřenými koleny tři hvězdy. "Přišel ses se mnou vyspat nebo si mám vyžehlit?" (03.07.2022)