Šakalí léta

Po delší době na noční retro návrat k něčemu, co jsem čtvrt století a neviděl a komentář k českému filmu. Šakalí léta byl v dětství kult - dva naprosté megahity a spousta dalších písniček, ale samotný film jsem jako dítě nepochopil a moc mě nebavil. O moc moudřejší nejsem ani teď, jen mi došlo, proč mě nikdy nebavily ani Pelíšky. Hřebejk totiž neumí vyprávět příběh, neumí děj, neumí dramatický oblouk. Šakalí léta jsou sledem často nenavazujících scének, které netvoří žádný příběh. Souvilosti a dobové věci člověk musí číst mezi řádky, Dejdar má razantní nástup a pak je v příběhu zbytečný a nevýrazný, totéž většina ostatních postav s čestnou výjimkou Abrhámova otce policajta. Pár vtipných klukovin (nachcání do piva) a naprosto nepochopitelných věcí - kde vzal třeba ten kluk samopal? (Ne)milostný (ne)čtyřúhelník je zoufalý a spousta věcí by se dala vyřešit pár slovy. Docela mě to otrávilo a tři hvězdičky jsou jen a jen za hudbu. Taneční scény jsou fajn až super, rebelské texty výborné, aranže jsou mixem mezi rannými  českými devadesátkami a poctou americkým padesátkám. Rychlé písničky - Výtah nejezdí, Rock´n´roll pro Beethovena, Na počest hrdinům a samozřejmě megahity Na kolena a Jednou mě fotr povídá jsou stoprocentní, povedly i ty střednětempé jako Rock´n´rollová modlitba či Sladkých patnáct. Naopak slaďáky s výjimkou překrásného Pod oknem jsou do jednoho nevýrazné. Slabší 3* za nostalgii a písničky, jinak jsem si znovu potvrdil že popřevratový český film prostě není pro mě. (04.05.2022)

Spojení Hřebejk + Jarchovský je pro mě vždy zážitkem, ale tenhle film mám ze všech nejraději. Skvělý scénář (vycházející z ještě lepší knížky), skvělí herci (především tedy pan Abrhám) a geniální hudba. A navíc vznikal v době, kdy to pro český film nebylo zrovna jednoduché. Přesto, že jsem ho viděla snad stokrát a znám každou repliku, mě pořád baví, proto 5*. (25.01.2011)

Docela určitě jde o zajímavý počin, hlavně ovšem z důvodu, že od Starců na chmelu byl tohle snad první "regulérní" muzikál u nás natočený (a jednoznačně první porevoluční). Dá se říci, že se vlastně vyvedl nad očekávání, jelikož z mladých tvůrců s tímto žánrem neměl vlastní zkušenost asi nikdo, tudíž lze Jana Hřebejka pochválit. Samozřejmě se nevyvaroval některých chyb, ale základní atributy muzikálů (jednoduchý příběh, líbivé melodie a zajímavé taneční scény) se mu podařilo poměrně dobře dodržet. (18.09.2003)

Dovolím si začít tím, co mi obrovským způsobem vadilo. Že herci mají jiný hlas, když mluví a když zpívají čert vem. Ale že herci při zpěvu otvírají držku v jiný okamžik než jde text, přes to se přenést nezvládnu. Celkový příběh mě závratně neoslovil, pořád se to točí kolem toho stejného dokolečka kolem. Obsadit do hlavní role Dejdara? No, nevím. V mých očích je to herec vhodný tak maximálně do Comebacku a dalších podobných P(p)tákovin. Takže z věcí za zmínku stojících a zároveň zastupujících slovo KOMEDIE zůstalo pouze vysklené okno a ředěné pivo. Toto nechť jsou záležitosti, díky kterým se neuchýlím k odpadu, neb má k němu tento snímek sakra blízko. * (26.10.2011)

Když jsem poprvé viděl tenhle film bylo mi přibližně devět. Lítal jsem po pokoji a zpíval na kolena na kolena jeee jeee jeee. Ty časy, kdy mi bylo devět jsou sice pryč, ale občas není na škodu se jen tak proběhnout a dát si na kolena. Těžko říct, jak by to tvůrci pojali nikoli jako muzikál, ale to nemá cenu řešit. Hudbu si člověk rád užije, příběh sám mi přišel trošku slabší. V mých očích je to tak na 3 1/2* (25.01.2011)