Reklama

Reklama

VOD (1)

Na konci druhé světové války přinutí dánská armáda německé zajatce, kteří jsou skoro ještě dětmi, splnit nebezpečný úkol – zneškodnit a odstranit nášlapné miny z dánského pobřeží. Chlapci bez potřebných znalostí i nezbytných technických pomůcek velmi rychle pochopí, že pro ně válka ještě zdaleka neskončila. Snímek "V písku - Příslib svobody", inspirovaný skutečnými událostmi, odhaluje neznámý příběh jednoho tragického okamžiku dánské historie. (Cinemax)

(více)

Videa (7)

Trailer 3

Recenze (195)

MartinezZ 

všechny recenze uživatele

Působivé záběry, působivá hudba, působivé obrázky. Ale díky konci až příliš dobrosrdečně nesmyslné. Jednak byli vojáci poraženého nepřítele, takže "uklidit po sobě" dávalo smysl - přece tam nebudou umírat vojáci dané země, druhak už skutečně byli zkušení - jejich záchranou tedy pomře více těch nezkušených, kterých pak bude méně a bude to muset uklidit někdo "ze svých". Ale jinak vkusně zpracované, byť mustr byl očekávatelný. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $-miliónovTržby USA Tržby Celosvetovo $2,172,000▐ povojnový film so silnou psychológiou postáv, dosť často na hrane únosnosti, nechýba silná dávka napätia, či vyhrotených scén, Dánsko opäť milo prekvapuje a ponúka jeden z najlepších filmov roka 2015 /80%/ ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Napínavý psychologický film o vině a důsledcích války. 1) Vše podstatné již napsal komentátor gudaulin. 2) Spousta mladých pěkných kluků v roli německých vojáků: 18letý Louis Hofmann (Sebastian Schumann), 25letý Švýcar Joel Basman (Helmut Morbach), 18letý Oskar Bökelmann (Ludwig Haffke), 19letý Leon Seidel (Wilhelm Hahn), 20letý Karl Alexander Seidel (Manfred), 17letý August Carter (Rudolf Selke), 17letý Tim Bülow (Hermann Marklein), 19letý Alexander Rasch (Friedrich Schnurr), 19letý Julius Kochinke (Johann Wolff), 21letý Aaron Koszuta (Gustav Becker) či 16letý Levin Henning (Albert Bewer). ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Je sedmdesát a více let po válce. Lehko se dnes z pohodlí domova soudí, co je morální a co ne. Komu nezabili příbuzného v koncentráku, na frontě, při náletu, kdo nezažil strach z toho, že mu jednoho dne pár chlápků v kožených kabátech zabuší na dveře, kdo nestál frontu na potravinové lístky, ten se možná bude ošívat nad nelidskostí toho, co vidí. V roce 1945 nešlo dělat, že se nic nestalo, že je konec a teď k sobě budeme všichni hodní. Ke cti filmu a jeho scénáristy a režiséra v jedné osobě je třeba říct, že si nehraje na žádné morální memento, nekáže, a když ve mně vyvolal nepříjemné pocity, musel se o to opravdu poctivě zasloužit. Tohle jsou Dánové, ne Hollywood. Z tématu tak dokážou vytřískat emoce, napětí, syrovost a nepříjemné pocity i bez klišé. Tím nemyslím ani tak scény jako takové, ale spíš to, jak jsou udělané. Např. záchrana holčičky na pláži, dokážu si představit, jak by to natočilo tucet jiných, zde je to podáno tak, že jsem opravdu nedýchal. Co bych snad vytknul, je možná malá propracovanost německých kluků, o většině víme jen obligátní "je mi sotva osmnáct a jsem v noční můře" (všichni ovšem hrají skvěle), zato dánský seržant je skvěle napsaná i zahraná postava. Jo, a taky film správně ukazuje, že chlap má dané slovo dodržet. Podobný film: Polumgla. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Ten film je z hlediska režie, kamery i hereckých výkonů jistě vynikající, je lehké mu podlehnout. Ale je to zase jeden z řady filmů, které se snaží zmírnit německou vinu, tím, že ukazují utrpení Němců. Našinci vadí, že ti hoši, zde nakomandovaní na odstraňování min, jsou takové duše nevinné. Jakoby neprošli nacistickou výchovou a jen se náhodou ocitli v nacistických uniformách. Ale vždyť z těchto příslušníků HJ se koncem války rekrutovali ti nejfanatičtější vojáci (viz film Most), ti kteří jako zrádce zabíjeli i starosty, kteří vyvěšovali bílé vlajky před blížící se frontou. Ale zde máme takové vcelku jemné jinochy. A když se tam ukázala ta holčička s panenkou, tak kýč nebyl daleko. Nehledě na to, že ten film byl v svém ději dost předvídatelný a jediná nejasná otázka byla, kolik těch jinochů nechá scénarista přežít. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (12)

  • Jelikož Dánsko podepsalo v roce 1929 Ženevskou konvenci, musela se touto konvencí i řídit. Konvence nařizuje, že žádný válečný zajatec nesmí být ohrožen na životě. Dánsko tedy německé zajatce nazvalo „odzbrojené nepřátelské síly“. Díky tomuto slovíčkaření se již nejednalo o válečné zajatce, nýbrž o odzbrojeného nepřítele. (Duoscop)
  • Dánská vláda tvrdila, že odminování prováděl „odzbrojený nepřítel“ dobrovolně. (Duoscop)
  • Zajatci se setkávali převážně se třemi typy minových polí – protipěchotní pole, kombinované pole (protipěchotní a protitankové) a náhodně rozmístěná pole. Zatímco u prvních dvou zmíněných polí existovali plány, u posledního nikoliv. Ne vždy byly ovšem plány minových polí přesné. (Duoscop)

Reklama

Reklama