Asfaltová džungle

"Nikoho jsem neviděl, protože já tady nejsem." Tak já jsem taky nic neviděl, protože jsem tam taky nebyl, žádnýho poldu jsem neuplácel a ta částka taky nesouhlasí. Jinak si musím povzdechnout něco ve smyslu, jak se to krásně kradlo, když byla soupeřem průchodná zeď, jedna fotobuňka a trochu železa. To snad každej geniální plán musel vyjít a pak už jen zbývalo čekat, zda-li rozkmitané policejní pěsti dokáží něco vyšetřit. Na můj vkus se to celé zkrátka bralo příliš vážně, žádnej vtípek pro odlehčení jsem nepotkal a na konci mi bylo zcela jedno, zda se padouši budou válet v Karibiku nebo policejní šéf dostane metál. (25.05.2021)

Asfaltovou džungli jsem zhlédl v rámci televizního cyklu noirových filmů, ačkoliv k typickému zástupci žánru má hodně daleko. Spíše jde o klasické heist movie s několika noirovými prvky. Počátkem 50. let šlo nejen v rámci žánru o zřejmý nadprůměr, dnes už vyčnívá jen několik čtyřhvězdičkových scén, jako je ta s gramofonovou deskou, kdy jediný song a krátké okouzlení dívčím půvabem rozhodne o dalším osudu jednoho velkého hráče. Nejlepší dojem jsem měl z postav zkorumpovaného požitkářského právníka Emmericha a prohnaného Doca, strůjce loupeže. Jejich představitelé se s rolemi popasovali znamenitě. Naopak Marilyn Monroe opakovaně dokazuje, že byla jen hezkou tvářičkou, za kterou scházel herecký kumšt. Největší prostor dostala bohužel sentimentální a melodramatická postava zlodějíčka Dixe, který se pokouší vrátit ke svým kořenům na farmě v Kentucky a pověsit zločinecké řemeslo na hřebík. Podle mého to není ku prospěchu věci, stejně jako závěrečný moralistní výstup vysoce postaveného policisty. Skutečný noir by byl mnohem cyničtější a místo slzopudné tragiky by pracoval s pocitem hořké deziluze. Co se ale Hustonovi povedlo výborně, je komplexní zachycení sociálních skupin, které se v té době podílely na americkém podsvětí - od řadových nýmandů přes zkorumpované policisty až k šéfům a postavám v pozadí. Celkový dojem: 65 %. (05.09.2018)

William Riley Burnett je sice autor základního kamene žánru gangsterek, Malého Caesara, ale o dvě dekády později je už podepsán jen pod obyčejným surovým heistovým noirem. Huston natočil Asfaltovou džungli jako rutinní mrtvý film plný sterilních záběrů a ztracených existencích. Všechny postavy jsou černobílými žánrovými šablonami, jejich představitelé hrají naprosto bez emocí a i proto je taková radost sledovat těch několik málo scén s MM, která svou autentičností dokáže probudit i mrtvého. (29.09.2021)

Moja fascinacia noir filmami 40. a 50. rokov opat pokracuje, tentokrat padla volba na The Asphalt Jungle. Vyborny krimi film o kradezi vacsieho mnozstva klenotov- presne to je tento film. prvu polhodinu sleduje divak len pripravy na vykradnutie klenotnictva, samotne vykradnutie zaberie tiez urcitu minutaz. A divak moze zlodejov pekne sledovat, a pekne si skladat logicku skladacku pocas samotnej kradeze. jeden krok pekne nasleduje za druhym, su pekne premyslene a prepracovane. Vidno, ze si tvorcovia dali s filmom dostatok prace. Klasicke noir prvky : temne charaktery, temne nasvietenie sceny, tmava kamera, drsne a cynicke dialogy- to vsetko je aj v Asphalt Jungle. Na konci filmu nasleduje klasicky noir : rad podvodov, klamstiev a systematickeho zahmlievania. Z hercov vyzdvihujem hlavne vyborneho Sterling Haydena, ale aj zvysok odviedol vybornu pracu. Ucast Normy Jean /Marilyn Monroe/ som mal na haku. Vyborny noir to vsak rozhodne je. 92 % (13.09.2014)

Žiaden veľký zážitok sa nekonal. Celý film mi pripadal príliš neodlíšiteľný od iných, ktoré som videl predtým. Okrem toho bol príliš zostarnutý a pri niektorých scénach a hereckých výkonoch som sa cítil trápne. Ani pri najlepšej vôli nemôžem dať viac ako tri hviezdičky a aj tie sú najmä za filmárske remeslo a nie za celkový dojem. (18.03.2017)