Na prahu války

„Ako to, že nerozoznajú zlo, hoci ho majú pred očami? Asi sme si už naň zvykli. Na zločin. Bez kúska hanby“. Franz toho veľa nehovorí. Nádherné lúky pod Alpami. Takmer idyla. Lenže kdesi v tých tmavých oblakoch a poryvoch vetra cítiť, že sa niečo temné blíži. Cítiť to vo chvíli, keď sa začínajú meniť bežní, malí ľudia. Franz stretáva susedov, s ktorými sa pravdepodobne predtým zdravil „Pochválen buď“. Treba sa obávať vždy, keď okolo prechádza poštár. „Si horší, si horší ako oni. Pretože oni sú nepriatelia, ale ty si zradca!“ Bláznivý pacifista. Podobáme sa tieňu, ktorý mizne? Pán je môj Pastier, nič mi nechýba. Ani jeden záber z koncentračného tábora, nepadne ani jeden výstrel, napriek tomu hrôza druhej svetovej vojny sa vám zapíše hlboko do duše. (25.05.2020)

Určitě ne film pro každého. Poetický, kde více než ze slov, člověk vycítí z výrazů ve tvářích herců a ze skvělé hudby. Příroda super, ale skoro každý pozná, že ne všechny scenérie jsou z rakouských Alp. Místy me štvala nepřeložená němčina. Úvodní intro s Howardovou hudbou emoční, a hlavně pro mě z celého filmu asi nejlepší sekvence. Místy tempo upadá ale v důsledku povedený film, který válku ukazuje z "nebojové" stránky, ikdyž hlavní hrdina svým postojem, alespoň jako jedinec, proti režimu vystupuje... (16.01.2022)

Malick směle kráčí směrem k Bellu Tarrovi v tříhodinové meditaci nad svědomím a skromností, nacistickým lágrům a malosti lidí navzdory. A Jörg Widmer za kamerou čím dál víc dohání svého mentora a duchovního otce Lubezkiho. Ani tady jeho kvalit zdaleka nedosahuje a má se pořád co učit, jeho volné létání světem s širokým sklem z filmu technickými nedostatky občas nepříjemně vytrhne, ale většinu času zvládá na výbornou, a z oprýskaného vězení i z nádherné alpské krajiny komponuje fascinující a vtahující obrazy, aniž by se zpronevěřil civilnímu tónu filmu. A mám fakt radost že Malick po svých třech posledních filmech opustil takřka bezcílné proudy myšlenek odnikud nikam a soustředil se zas na nějaké konkrétnější téma - a co víc, tak silné. 8/10 (04.11.2020)

WWII trochu z netradicneho uhla pohladu, kde tie najvacsie hrozy su spomenute len naoko. Uz u rezisera Umberta Lenziho som sa naucil, ze filmy o Druhej Svetovej nemusia byt o brutalnych bojoch, generaloch, Hytlerovi, Stalynovi ...... boli aj oazy pokoja a kludu v Europe - a kto chce, taxi ich najde. Rezisersky na urovni, rakuske Alpy maju stale cosi do seba. Thin Red Line ovserm stale neprekonany : 75 % (11.04.2020)

Film by sme mohli opísať buď ako tragický príbeh lásky, alebo ako ódu na vieru a princípy. Terrence Malick je mätúci, brilantný a umelecký filmár. Jeho vizuálny štýl je celkom unikátny, a tu sledujeme jeho hľadanie zmyslu života a jeho skúmanie viery...ale na môj vkus má až moc pomalé tempo, i keď určitých prípadoch je film pohlcujúci. Ale myslím si, že by tento film nemal mať tak dlhú stopáž, trojhodinová je až moc. K postavám niečo cítite. Ale film nie je až tak dobre spracovaný. A zápas protagonistu o jeho duši je zdĺhavý, no zároveň pôsobí akosi ľahko a nie dôsledne. Ale dĺžka je moja najväčšia výčitka. Dvojhodinový film by bol lepší. 6,5/10 (11.09.2023)