Blikající světla

Anders Thomas Jensen je skvelý scénarista. Potvrdil to určite niekoľko krát pri rôznorodých projektoch. Či už sa jednalo o filmy v jeho réžií, alebo pre tvorcov ako je Bier alebo Olsen. Film je prešpikovaný nápadmi, je vysoko sebareflexívny čo sa týka žánru aj odkazov na rôzne Dánske tradície. Je nadnesený a posúvajúci žáner gengsterky zaujímavým smerom. Pritom tam má funkčné retrospektívy a zároveň niekoľko naozaj vtipných momentov. Blikajúce svetlá sú tak postmodernou zmesou skvelých nápadov, zaujímavých hereckých výkonov. Chameleón Mikkelsen v perfektnej úlohe- a pritom to má presne ten nános bratskej súdržnosti, ktorá to posúva nad rámec obyčajného filmu. Nieje to dokonalé, ale rozhodne je to zábavné. Lov, kopanie piva, fúkanie vajíčok sú takmer pamätné. Takk. (22.09.2015)

Psychologicky zabarvené samoúčelné tarantinovské násilí jako zábava. 1) Osmadvacetiletý režisér a scénárista Jensen vytvořil žánrově nejasnou psychologickou gangsterku, která zpočátku dost nudí, ale časem přece jen převládne dobrá řemeslná práce a čistě filmové vyprávěcí prostředky. 2) Postavy jsem si na rozdíl od některých komentátorů nezamiloval, nelíbila se mi ani jedna a nic na tom nezměnily ani průhledy do jejich bezútěšného dětství. 3) Jestli ovšem takhle vypadá skandinávská komedie, pak nechci vidět jejich tragédii. Inu, je vidět, že ibsenovská tradice stále žije. 4) Ignorantu, který psal oficiální text distributora, bych pak rád připomenul, že onen "Muž z Fara" není z Fara (město v Portugalsku), ale z Faerských ostrovů. 5) Film mi nic nedal, jen necelé dvě hodiny rozpačité polonudy, ale nemám mu to za zlé. Vždyť to byla jen zasraná veverka. (21.10.2009)

Poměrně raritní směsice gangsterky, lidskosti, černého humoru, absurdity, vyhlazování jutské fauny a bolestivé nostalgie pod dohledem kulatého okna. Její žánrová nevyhraněnost může být prokletím i požehnáním, záleží, pod jakým úhlem empatie se zrovna díváte.. I přes nehygienické nádobí a rozvařené nevalně oloupané brambory dávám tři hvězdy. Jedna navíc, Michelinská, je pro Begbieho Mikkelsena, protože popel ze žvára je teprve to pravé umění dochucování.. (31.07.2014)

Škoda, že Anders Thomas Jensen natočil zatím tak málo filmů, protože jeho styl mi teda absolutně sedl. Ještě asi nikdy jsem neviděla tak originálně působící, žánrově namíchaný a místy trochu bizarní film, co by zároveň byl tak příjemnej na sledování. Tentokrát musím vyzdvihnout linku s dětskými traumaty, která film provazovala a prohlubovala charaktery postav, který by se jinak mohly zdát jenom praštěný, takhle aspoň víme, proč. Stejně tak oceňuju motiv jejich přátelství "až za hrob". Sice jsem čekala mnohem víc podílu komedie, ale těch pár vtipnejch míst mi stačilo (veverka, vajíčka, konečný zneškodnění ve zpomaleným záběru za zvuků klasický hudby a především hon na lesní zvěř s kulometem). Čtyřlístek herců neměl chybu, oblíbila jsem si všechny, i spiťar doktor a magor hajnej pobaví. Po Adamových jablkách jsem rozhodně nebyla zklamaná. (23.10.2011)

Kamarád mi o tomhle snímku s nadšením vyprávěl, že je ještě ulítlejší a ztřeštěnější než "V Číně jedí psy" (se kterým má mimochodem společné některé herecké protagonisty), takže jsem čekal něco trochu jiného, než co jsem nakonec dostal. Bizarností i humoru se v "Blikajících světlech" sice najde dost, ale jejich protipólem je trvale přítomný melancholický podtón a vážnější (i když ne tak úplně) retrospektivní rovina vyprávění, ze které se divák postupně dovídá o historii přátelství pojícího čtyři hlavní aktéry filmu. Tak či onak - další dánský film který určitě stojí za vidění. (17.11.2012)