Peřinbaba

Zďaleka najlepšia slovenská filmová rozprávka. Takmer mystická atmosféra, kultové fóriky ("Vaša, vaša...!), výborní herci. Niektorí tu tvrdia, že ich baví ten drsný, občas skoro hororový názvuk. Na mňa zase z tohto filmu dýcha erotika. Všimnite si to. Jakubisko mal vždy zmysel pre "šťavnatosť", a ani v rozprávke se tomu nevyhol. Tie vášne sú tam naozaj horúce a preto to celé tak jedinečne funguje. (24.12.2007)

Přiznám jsem, že jsem to shlédl až v roce 2020 a to jen kvůli tomu, že příští rok má dojít do kin pokračování (původně mělo jít tento rok, ale odložily to). Jinak na tu dobu obstojná pohádka s kvalitním příběhem nejvíc mě, ale bavily ty pávy co tam byly. Plusové body za konec i ta smrtka se nakonec dočkala. (25.12.2020)

Perinbaba aneb příběh jedné dávné klimatoložky, která když si šla ustlat peřinu, začalo sněžit. Jedna z těch lepších pohádek, ve kterých triviální a ohrané prvky fungují překvapivě dobře. Není to sice nejlepší, celé je to strašně uřvané a přežvaněné, ale kouzlo to má kupodivu. Jakub mi spíš připomíná přerostlého puberťáka a Alžbětka je aspirantka na uťáplou ženu v domácnosti stojící u sporáku obložena sedmero krkavci, pardon - dětmi. Škoda, že i zubatá (Jakubisko se asi nedíval na Honzu málem králem, kde Valerie Kaplanová excelovala) je vykreslena jako bláznivá pomatená stařenka, co máchá samovystřelovací kosou. Trochu více démoničnosti by jí neuškodilo. Perinbaba je usměvavá babka trousící moudra. Ale i přes zjevné neshody mezi mým a Jakubiskovým pohledem na věc je snímek magický, dobře natočený a solidně zahraný. Dokonce se našlo několik brilantních momentů, které činí ze snímku trochu víc, než jen lehce nadprůměrnou pohádku. Např. když obě záporačky hupsnou do černé lázně, slova sedící Smrtky berou dech...a to nejen obrazně (teda aspoň těm dvěma). (05.10.2008)

Zpočátku mě to moc nebralo a říkal jsem si, že je z toho strašně znát, že Jakubisko chce být druhý Fellini (skutečně chce?), a přišlo mi to jako podivný bizar, velmi nepodobný tomu, na co je člověk u "standardní" československé předrevoluční pohádkové produkce zvyklý (byť člověk obeznámený s Jakubiskovým stylem nemůže být z Perinbaby nějak moc překvapený), což možná ještě umocnilo to původní slovenské znění, ve kterém jsem si to pustil a kde jsem občas některým slovům nerozuměl - v tomto ohledu se současný dětský divák podle mě nemá u Perinbaby absolutně šanci chytat, a nejsem si ani jistý, jestli by tomu verze s českým dabingem nějak pomohla - pokud bych tu pohádku viděl v dětství, jsem si zcela jistý, že by se mi určitě nelíbila (pokud bych ji vůbec dokázal dokoukat), takže by mě fakt zajímalo, co by jí řekly současné děti (pokud by měly vůbec šanci ji vidět, protože na Netflixu je schovaná v záplavě jiných pohádek a v českých televizích ji podle mě takřka nereprízují, nebo jsem to minimálně nezaregistroval). Ale když se Jakub vydal do světa, začal mě ten příběh konečně bavit, abych jím byl v závěru nakonec téměř okouzlen (líbí se mi mj., jak tam jsou decentně rozeseta různá životní moudra, jako například že si člověk musí štěstí zasloužit). Myslím, že velkou zásluhu na tom má krásná hudba Petra Hapky, která celému filmu dodává nepopsatelnou atmosféru (která mi trochu připomněla pohádku O Janovi a podivuhodném příteli, kde rovněž hudbu složil Hapka), ale sedlo mi to nakonec se vším všudy, včetně té zvláštní titulní postavy Perinbaby, o které jsem na začátku nevěděl, co si o ní vlastně myslet. Takže nakonec i já se počítám k lidem, kterým tahle nevšední pohádka učarovala - a možná o to víc, že jsem si k ní našel cestu až takto na stará kolena, kdy jsem měl možnost si tam všímat věcí, které by mi v dětství unikly. (05.12.2021)

„Len sa predčasne neraduj. O šťastie treba bojovať.“ Rozprávka aká má byť: drsná, ponurá a hororová. Jakubisko za svoj život stvoril niekoľko pozoruhodných diel, ale nejeden raz predstavuje jeho achillovu pätu slabosť pre impozantné stopáže (4-dielna Tisícročná včela, "len" 150-minútová Nejasná správa o konci sveta). Vinou toho sa atmosféra občas vytráca a herecké výkony nemajú až takú silu. Intenzita legendárnej Perinbaby je aj práve v tom, že netrvá ani hodinu a pol. Takže všetko odsýpa, výprava je neopísateľná, herecké výkony magické, dialógy hladia dušu a nechýba hororový a sexuálny motív (+ podmanivá hudba). Mne sa ale na Jakubiskových filmoch aj tak vždy najviac páčili také tie jeho typické kuriózne wtf momenty, v prípade Perinbaby napr. diskoscéna. U bežných režisérov by to bilo do očí a bolo by to nechcene smiešne. U Jakubiska to bolo majstrovské a kúzelné. (22.12.2004)