Anne s E na konci

Snaha tvůrců o odlišení se od nádherné Sullivanovy verze se podařila. Je to jiná verze, ale rozhodně ne lepší. Naopak. Nelíbí se mi to ani u jiných zpracování knižních předloh, kdy tvůrci musí nafouknout příběh tak, aby vše bylo dramatické, ještě dramatičtější, nejdramatičtější... Oproti Anně v podání Megan Follows je tato Anna běžná dnešní puberťačka... s opravdu velkou vyřídilkou. Škoda, že tvůrci z knihy převzali opravdu minimum, protože Anna se mnohdy chová jako spratek. A všichni jsou zlí a všechno je špatně. Gilbert se mi navíc nelíbí vůbec. Komentář je jen za první sérii, na druhou a třetí nemám odvahu... S hodnocením jsem na vážkách, nechám to ještě zrát. (14.04.2020)

Kníh, ktoré formovali moju detskú predstavivosť nie je až tak veľa. Okolo dvadsiatky. Pamätám si, ako som milovala cez prázdniny posadiť sa na deku na lúke u babičky a čítala som, že o mne celé dni nevedeli. Krásne sa tam snívalo. „Anna zo Zeleného domu“ je jedným z kľúčových románov, ktoré najmä nám, dievčatám, pomáhali v období dospievania. Predstavovala v období socializmu jednu z foriem „hodnotovej orientácie“, učila o kráse vzťahov na úrovni prežívania mladej slečny. Veľkým plusom tohto seriálu je obsadenie postáv – presne takto som si predstavovala Annu, Marillu, Matthewa či Miss. Stacy. Čo ma však rozčúlilo, (hlavne v druhej sérii) boli nepresnosti voči pôvodnému obsahu, navyše som nadobudla pocit, že zámerné. (22.07.2022)

Seriál ke kávě. Upřímnej, krásnej, tak akorát dojemnej, dobře obsazenej, na to, že ho Netflix neplánovaně utnul i poměrně slušně zakončenej. Hvězdu dolů za to, že zvlášť v druhý a třetí řadě pár epizod lehce vatuje. A taky za to, že to odškrtávání nejrůznějších politicky korektních otázek působí místy trochu na sílu. Zrušení je každopádně škoda. Atmosférickejch depek je na Netflixu halda. Usměvavejch feel goodů ale ne. (13.07.2020)

My life is a perfect graveyard of buried hopes...Seriál je důkazem hned tří skutečností: za prvé, opravdu kvalitní scénáře téměř bez výjimky vznikají na základě propracované knižní předlohy, za druhé, převést atmosféru skrytou mezi řádky na plátno je veliké umění, kterým tvůrci Anne s E na konci (naštěstí) dobře vládnou, za třetí, při obsazování hlavních protagonistů měl někdo šťasnou ruku, vstal pravou nohou a vyhrál loterii. (24.01.2020)

Jsem si naprosto jistý, že po Anne mi v mém životě zbyde opravdu velké prázdné místo... Dlouho jsem přemýšlel nad tím, co dělá filmové a seriálové umění tak silným a jedinečným... Myslím, že jsem na to přišel. Filmy a seriály jsou vskutku nekonečné, obohacují nás, plní naše nitra, dostávají nás do jiného světa a především nás učí. A to nejlepší, co nás seriál či film může naučit je mít rád lidi. Když díky své síle a lásce v nás vyvolá takové emoce, které všechny okouzlí a my je můžeme rozdávat všude kolem sebe... Anne s E na konci vám takových emocí předá nespočet. Již od prvního dílu mi bylo jasné, že tento seriál mě nepustí. Samotná postava Anne, její zvídavé kouzlo, představivost a její osobnost jako taková zkrátka nemůže nikoho neokouzlit. Všechny úžasné postavy, zápletky, prostředí a veškeré strasti i radosti, které během sledování seriálu prožíváte s Anne jsou jako opravdové. Cítíte s každou postavou, cítíte každý nový nádech nového prostředí a cítíte i veškeré emoce, které se celým seriálem skrze postavy linou. Poslední díl se týká tématu odloučení a nového začátku. Po zhlédnutí posledního dílu jsem stále plný stejných směsicí emocí jako Anne, kdy sama netuší, co jí nový začátek přinese, ale její úžasnou minulost a lásku ke všem, které poznala a ještě pozná nikdy nezmizí. Cítím se úplně stejně. Doufám, že i po rozloučení s tímto seriálem narazím na něco stejně tak milujícího jako Anne s E na konci. Nejen doufám, ale i věřím. Děkuji tvůrcům, že tento seriál přivedli do mého života, předně Amybeth McNulty, která dala Anne nezapomenutelnou tvář a charakter. Tímto mu dávám důstojně sbohem a děkuji za všechno, co mi do života dal a jistě ještě po čase dá. (02.12.2020)