Režie:
Juraj JakubiskoKamera:
Stanislav DoršicHudba:
Petr HapkaHrají:
Jozef Kroner, Štefan Kvietik, Ivana Valešová, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Pavol Mikulík, Jana Březinová, Štefan Šafárik, Bára Štěpánová (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Sága slovenského zednického rodu Pichandů, jehož osudy sledujeme po třicet let na přelomu 19. a 20. století, slavila úspěch už ve své literární podobě – jako stejnojmenná kniha Petra Jaroše. Nutno však říci, že teprve ve filmovém zpracování režiséra Juraje Jakubiska, s řadou vynikajících slovenských a českých herců a hudbou Petra Hapky, se stala opravdu hitem. Propletená kronika jednoho liptovského rodu, osudy lidí denně bojujících o důstojný život na této zemi, o štěstí, lásku a smysl života, oslovila všechny. Poselství starého Martina Pichandy (nezapomenutelný Jozef Kroner) o tom, že všude, i v tom nejvšednějším a nejubožejším životě je třeba hledat si svou svobodu a smysl života, promluvila zvlášť výmluvně v totalitní realitě počátku osmdesátých let. Společnost se změnila, ale moudrost tohoto poselství zůstává stále stejně naléhavá. Film, který díky svému poselství a nevyčerpatelné Jakubiskově obrazové fantazii získal ocenění i na zahraničních filmových festivalech (např. nestatutární cenu La Fenice na MFF v Benátkách v roce 1983), patří k tomu nejlepšímu, co bylo v československé kinematografii od války natočeno. Kromě verze pro kina vznikl i čtyřdílný televizní sestřih. (Česká televize)
(více)Recenze (135)
Ako film je Tisícročná včela oproti seriálu o niečo kompaktnejšia a zrozumiteľnejšia, kľudne môžem pridať jednu hviezdu. A možno je to aj tým, že postupne prichádzam na chuť Jakubiskovej poetike. O majstrovstve Kronera, Kvietika a Dočolomanského som nepochyboval nikdy, a boli skutočne skvelým výberom hlavných postáv. ()
Výborný film, ale rozhodně ne Jakubiskův nejlepší, ty natočil o nějakých patnáct let dřív. Tisícročnou včelou se ale dokázal vrátit po dlouhém zákazu natáčet a po několika nevyrovnaných projektech v plné síle na československou filmovou scénu. Přestože Kronerova postava Martina Pichandy je asi ze všech nejsympatičtější, tak se mi víc líbily poslední dva díly, v nichž už nežije. Asi proto, že v prvních dvou dílech na sebe strhává až příliš pozornosti i přesto, že pro plynutí děje filmu není jeho postava zas až tak podstatná. Na rozdíl od svých potomků se nijak nevyvíjí ani nemění. Snad vůbec nejpodařenější scénou filmu je jeho pohřeb. ad: Politická situace podle mě není vůbec překážkou nadčasovosti, ba naopak. Aby něco mohlo být nadčasové, musí to podle mě pevně vycházet z konkrétního času a jeho reality. A politika je úplně běžnou součástí lidského života, a to aniž by se v ní člověk angažoval. I ve Sto roků samoty je politika velmi důležitá. Jinak by vznikla spíš neuvěřitelná nečasovost. ()
Jakubiskova epická sága z přelomu 19. a 20.století o jednom kusu Slovenské historie.Film je natočený podle románu Petra Jaroše a už vzhledem k dlouhému časovému úseku,který popisuje,nebylo jednoduché ho na plátno převést.Jakubisko se s tím ale popral po svém a svými obrazy a atmosférou perfektně dotváří smysl a děj celého příběhu.Knihu jsem nečetl a tak nevím,nakolik se film od ní liší.Je tu opravdu mnoho postav a je nutné velmi pečlivě sledovat děj,neb se divák v tom kolotoči snadno ztratí.Místy je film plný magických a snových vizí,které střídají scény normální a vyprávěcí,což může být pro někoho kámen úrazu a nepochopení,protože ho to odvádí od příběhu a tím mění tempo vyprávění.Osobně jsem s tím neměl problém,neb vím,že Jakubisko se bez těchto zpodobněních ve svých filmech neobejde a v těchto obrazech se přímo vyžívá.Navíc jsou jeho obrazy a vize vskutku živé,magické a jsou jako z jiného světa.Bez těchto zpodobnění si Jakubiskovy filmy vlastně ani nedovedu představit,takže dávám včelích 85%. ()
Magická rodinná sága s výraznou obrazovou stylizací různých časových rovin, plná symbolismu, smrti a poetické hravosti, vypráví příběh zednické rodiny Pichandovců, odehrávající se na pozadí historických událostí z konce devatenáctého století, přes tábory lidu, konflikty mezi Maďary a Slováky, přes bídu a odcházení lidí do Ameriky za výdělkem, až k dramatickým událostem první světové války, za doprovodu čarovné a uhrančivé hudby Petra Hapky. Mistrovské originální dílo ve filmografii Juraje Jakubiska. ()
Tisícročnú včelu vnímam a hodnotím rovnako, či už ide o štvordielny seriál alebo o hodinu kratší film. Vystrihnutá hodina neznižuje hodnotu pôvodného seriálu, ale ju ani nezvyšuje. Film je pohodlnejší na sledovanie, ako seriál, pretože divák nemusí týždeň čakať na ďalšie pokračovanie a lepšie vníma kontinuitu deja. Jakubiskovi sa podarilo bezchybne pretlmočiť Jarošov román i verne zobraziť dejinné obdobie, v ktorom sa príbeh rodiny Pichandovcov odohráva. Tisícročnú včelu považujem nielen za jeden z najslovenskejších filmov, ale aj za najlepší slovenský film vôbec. Ako u seriálu, aj u filmu považujem za potrebné oceniť majstrovstvo kameramana a nádhernú hudbu Petra Hapku. Českí herci vhodne doplnili slovenskú hereckú elitu, ktorá sa tu zišla. Možno by bolo lepšie trochu krotiť Císlera, ktorý sa s vervou pustil do úlohy maďaróna, ale je to iba vec názoru. Tisícročnú včelu som videl viackrát a nebudem považovať čas strávený pri jej ďalšom sledovaní za stratený. ()
Galerie (6)
Photo © Štúdio hraných filmov Bratislava
Zajímavosti (12)
- Tisícročná včela se stala vítězným filmem čtenářské soutěže "Komu dáte svoj hlas 1984" časopisu Film a divadlo. (kosticka7)
- Jedná se o několikátou spolupráci hudebního skladatele Petra Hapky s režisérem Jurajem Jakubiskem. Vedle toho spolupracovali na filmech Postav dom, zasaď strom (1979), Nevera po slovensky (1980) a Perinbaba (1985). (Terva)
- Film byl natočený na motivy stejnojmenného románu Petera Jaroše, který je i spoluautorem scénáře. (Terva)
Reklama