Princezna Fantaghiro: Jeskyně Zlaté růže

Včera jsem po letech viděla princeznu Fantaghiró a přiznám bez mučení, protože mučením bylo trochu sledování filmu samotné, že moje dětské okouzlení se mi vzkřísit nepodařilo. Hodnocení nechávám, protože, ač necítím potřebu mávat mečem a střílet z luku, mám pochopení pro člověka, který rád čte, chce o sobě rozhodovat sám a povídá si s husou, stromy a kameny. Fantaghiró si povídá dokonce i s Romualdem, i když její dialog s kamenem byl podstatně nosnější, než postřehy, co si stihla vyměnit se svým nastávajícím. Pro mou dětskou duši to mělo správně mystickou atmosféru, krásné (taky naše) exteriéry, včetně exteriéru všech princezen, mé cynické dospělé já se řehtalo jak opilý kůň nad šablonovitostí postav, některými dialogy a zejména nad pekelným dabingem. (22.08.2014)

Kde sú tie staré sladké časy, ked som si chrúmal tyčinky drú s čokoladou a mlsal Fantaghiro...veľká nostalgia. Alessandra Martines (Fantaghiro) to síce točila vo veku, akým teraz ja oplývam, ale dnes je už stará 50 ročná rachtľa, teda škaredá.Fantaghiro sa točil mimochodom aj na zámku v Bojniciach. Fantaghiro, cz dabing.. + 5 dalších častí. (21.01.2013)

2 hvězdy za krásnou tvář Alessandry a další dvě za nostalgickou vzpomínku na pohádku mého dětství. Jedná se snad o nezřetelnější asociaci na tři Diovy dcery na filmovém plátně (no dobře, na televizní obrazovce). ATHÉNA alias CATHERINE - nejstarší, nejmoudřejší, žádná sexbomba, dobrá na ruční práce (vyšívání). AFRODITA alias CAROLYN - plytká a hloupučká roštěnka. ARTEMIS alias PHANTAGHIROW - dobrodružná a nespoutaná bojovnice (lučištnice). Odpusťe mi ta jména princezen (to neustále střídaní anglických a německých titulků mě vždycky bavilo). (04.02.2014)

Hlúpa no najmä v mnohom naivná rozprávka, ktorá sprevádzala tiež moje detstvo. Koniec bol pekný, no inak ma rozprávka veľmi nezaujala, naviac bola príliš dlhá. Rozdelenie na dve časti jej prospelo, no dĺžka oboch mohla byť menšia. Filmu pomáha časová rôznorodosť okolo hlavnej postavy a krásne, no také rozprávkové a prehnane dobré dialógy. (05.06.2013)

Táto rozprávka vo mne evokuje jednu spomienku ako (ešte v deväťdesiatich rokoch) som na vianoce prišiel domov po úžasnej sánkovačke/guľovačke a inej sneho-vačke, bol som celý mokrý od snehu a mama mi navarila teplý čaj a ja som čumel na estévečku kde dávali Fantaghiró. Ale to som bol ešte malý... to už je dávno :(( (22.07.2008)