Ghost Dog - Cesta samuraje

Jarmusch je geniální. Rytmus úderného hip-hopu ve scénách kdy Whitaker projíždí ulicem mě fakt dostává a to opravdu nepatřím mezi milovníky black music. Odkazuje, že hip hop nemusí být jen komerce z MTV. Myslím, že se jedná o jeden z vrcholů kariéry Jarmusche, určitě je to plnohodnotný souputník Mrtvého muže. Absurdní námět je srozumitelně komunikován a je okořeněn nenápadným humorem. (18.11.2004)

Filmový synkretismus Jima Jarmusche, který oproti svým dalším filmům ctícím bezezbytku pravidla žánru (jen je jako v Mrtvém muži povyšuje na umění tím, že se na žánrový tvar podívá jakoby z druhé, do té doby divákům i jiným tvůrcům odvrácené strany) v Cestě samuraje smíchal hned několik zcela nesouvisejících inspiračních zdrojů a přetavil je do ryze postmoderní variace na samurajské filmy okořeněné prvky americké gangsterky, filmů z prostředí italské mafie, nezávislých snímků i filmů čistě intelektuálních a artových. Je to až neuvěřitelné, co všechno se do Ghost Doga vešlo a přesto jde o homogenní filmový útvar, který stoprocentně funguje a jehož percepce ale vyžaduje od diváka jistou míru poučenosti a schopnost číst filmové odkazy a aluze (kdo kupříkladu neviděl předešlý Jarmuschův film Mrtvý muž, těžko ocení kratičký výstup Gary Farmera odkazující k jeho indiánu Nobodymu). Vůbec indián Nobody je analogická postava i s bezejmenným hlavním hrdinou Cesty samuraje - naprostých solitérů odvržených společností majících pouto pouze k přírodě (holubi...) se silným intelektuálním zázemím a jeho naprostým míjením se s většinou společnosti. Indiánovy absurdní promluvy plné skryté hloubky a mystiky stejně jako Ghost Dogův samurajský kodex plní funkci udržení smyslu života - svět kolem nich je totiž dysfunkční, nemocný, nemorální, špatný a zlý a nelze se s ním ztotožnit, jde pouze stát vůči němu v opozici a být nezávislý a fyzicky i psychicky natolik silný, aby se dalo v takové konkurenci přežít. Jarmuschovi sociální vyvrhelové, psanci západního modelu civilizace (jak v historii - Dead Man, tak i v současnosti - Ghost Dog) odráží možná jeho vlastní náhled na svět - intelektuála jdoucího si tvrdohlavě vlastní cestou, nepochopeného a předpokládejme plného skepse a depresí. Ghost Dog - Cesta samuraje je velký film a vypovídá o tomhle světě, kde jakýkoliv etický kodex je pouhou směšnou formulí. Stejně směšnou, jako představa samuraje v New Yorku... (07.07.2007)

GHOST DOGa mi doporučil Fars a já se po přečtení jeho skvělého komentáře rozhodl 'Cestu samuraje' absolvovat. Škoda, že Fars usnul a nedodíval se dokonce, protože myslím, že by se mu film líbil určitě víc. Forest Whitaker do své role zapadl jako ulitý a opravdu je to jeden z nejcharizmatičtějších zabijáků, co jsem kdy viděl. Citace z kodexu cti měli hloubku a já už vím, čím nechci nikdy být. Samurajem. Holt to není život pro mě. I když pár užitečných postřehů jsem si určitě odnesl. Snímek je i plný skvělých hlášek a taky ty způsoby "provádění zakázek". Taková preciznost se už dneska jen tak nevidí. Bourne by opravdu záviděl. (20.09.2007)

Rozhodne najstráviteľnejší a zároveň filmársky najsústredenejší a zďaleka najzábavnejší Jarmusch. Osamelý čierny samuraj a ukecaný francúzsky zmrzlinár sú jedna z najlepších filmových dvojíc vôbec. Niekoľko scén si zaslúži zapísať zlatým písmom do histórie filmu: loď na streche, problém s "negerskými menami", taliansky mafiózo rapujúci na Public Enemy, vrabec pred puškohľadom... Nezabudnuteľné. Keby Jim namiesto točenia roztrieštených artových sračičiek robil iba takéto filmy, mal by som ho naozaj rád. (03.04.2007)

Kouzelný film o černém samuraji sloužícím svému mafiánskému šéfovi za to že mu zachránil život. Jeho nejlepší kámoš je francouzský prodavač zmrzliny, kterému nerozumí ani slovo. Stará se o holubi a auta krade zásadně v rukavicích a s pomocí nejmodernější tehcniky. Jeho metody někdy složité, jindy přímočaré ale vždy efektivní a efektní. Nejlepší scény jsou vražedné zrovnoprávnění policistky a scéna s lovci medvědů. (31.03.2004)