Tajuplný vlak

Myslím si že názov Mystery Train je dosť nepresný a nevýstižný, skôr by som to nazval Mystery Hotel, keďže práve to mali všetky tri príbehy spoločné, ale budiš. Čo sa týka samotných príbehov, prišlo mi to že nasleduju od najlepšieho po najhorší, teda aspoň tak sa mi to zdalo. Teda ten prvý mi sadol asi najviac, niesol sa veľmi prijemnom duchu a hlavný protagonisti boli tiež riadne podarený, zvlášť Youki Kudoh a jej "posadnutosť" Elvisom. Druhý príbeh bol len o štipku horši, ale stále to bolo dosť dobre, nuž ale k poslednému sa musím priznať, že som ho skôr pretrpel, to zrejme ovplyvnilo aj samotné hodnotenie. (20.11.2011)

Zas jednou po čerstvém zhlédnutí měním ze čtyř na pět. Tady to pro mě u Jarmusche poprvé do sebe všechno zapadlo, pomalejší tempo, návraty a variace v tentokrát už doopravdy promyšlené a ne jen ledabyle nahozené struktuře, výrazné postavy i postavičky, chytrý humor, krásné obrazy na nečekaných místech, údiv nad běžnými věcmi viděnými v nevšedním světle. Japonskou švestkou na dortu je můj velký oblíbenec Screamin' Jay Hawkins coby vrátný – slyšeli (a viděli) jste ho někdy zpívat? (31.01.2012)

No nevím jak to říct... ale byla to místy (a to dost často) velká nuda, kdy se opravdu nic nedělo a film se neuvěřitelně natahoval. Všechny části (hlavně ta první) měly známky příjemně jemného humoru a stylizace (dokonce tu hrál Buscemi a Braschi), ale bohužel to ta tmavá a prázdná místa vynahradit prostě nemůže. Za normálních okolností bych přivřel obě oči a dal tomuto dosti vleklému snímku 3 hvězdičky. Ale jelikož tu všichni hodnotí až nepochopitelně kladně, zredukuju své hodnocení na 2 hvězdičky (53%). (11.08.2009)

Možná proto, že ke mně Tajuplný vlak dojel až jako šestý Jarmusch v pořadí, jsem teď skoupější v hodnocení a kdo viděl Noc na Zemi, Mrtvého muže, Cestu samuraje, tak mě pochopí (a třeba taky ne). Opět je to ale setkání, které obyčejné přebásní na výjimečné (třeba když si Japonka prohlíží album a porovnává Elvise s Madonnou, Sochou svobody.... ) a které dává tušit, že Jarmuschův vlak se začal rozjíždět správným směrem. (15.02.2006)

Mystery Train je naozaj pozoruhodným dielkom z kolekcie filmov Jima Jarmuscha. Celý poviedkový film má tri časti - prvá z nich Far from Yokohama - dvaja japonci prídu do memphisu poobzerať sa po slávnych spevákoch 50 a 60 rokov. Mimo iné aj Elvisa Preslyho. Ich peripetie a fakt, že vôbec nerozumejú po anglicky - robia z ich osamelej púte ani nie tak púť za dobrodružstvom, ale je to skôr púť o porozumení si navzájom a s ostatnými. Zapadnú do jedného ošarpaného hotela, kde obsluhujú fantastický Lee a Hawkins - a rozprávajú krásne citový príbeh dvoch ľudí v cudzom meste - veľmi krásne herectvo Nagaseho a Kudoh - scéna zo zápalkami neskutočne vtipná. Druhý príbeh A ghost - Braschi na letisku, jej muž je mŕtvy - Braschi v obchode kde ju krásne okašlú a vnútia jej to čo nepotrebuje - Braschi v reštaurácií, kde si za asistencie fantasticého Noonana vypočuje historku o Elvisovi - Braschi má strach a ide do hotela kde stretne ukecanú Elizabeth Bracco - zaplatia si izbu spoločne a Braschi sa nakoniec zjaví duch Elvisa Preslyho. Poviedka plná strachu, hľadaní pevnej pôdy pod nohami v neznámom meste, kde každý nevýhodu opustenosti využije. Ako obvykle výborná Braschi. Tretia poviedka - Lost in space - najakčnejšia, najšpinavšia a svojim spôsobom aj najzábavnejšia z poviedok. Excelentný Buscemi a strummer. Ich peripetie, nachádzania samého seba a vysporiadavanie sa z nepriazňou osudu je veľmi pekne zahrané aj nafilmované. Jim Jarmusch krásne rozohral festival rôznych charakterov - v jednom meste, v jednom hoteli, v pozadí Lurieho hudba, všetko je snímané Mullerovou kamerou a plus staré Elvisové songy. Príjemný film. (02.08.2009)