Mystery Train
Tajomný vlak
Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
John LurieHrají:
Masatoši Nagase, Júki Kudó, Cinqué Lee, Nicoletta Braschi, Tom Noonan, Sara Driver, Richard Boes, Steve Buscemi, Vondie Curtis-Hall, D'Army Bailey, Tom Waits (více)Obsahy(1)
Tři povídky odehrávající se v městě, které proslavil zpěvák Elvis Presley. Děj svého dalšího celovečerního filmu režisér Jim Jarmusch umístil do Mephisu, do rodiště známého zpěváka Elvise Presleyho. Tady se odehrávají tři tragikomické povídky a obrazně tvoří vagóny téhož vlaku. První je o mladém manželském páru z Japonska, dvojice přijela za rockenrolovými hrdiny a ještě si naplánovala návštěvu v Gracelandu. V druhé části Italka Lousia čeká na letadlo, jež ji má odvézt rakev se zemřelým manželem zpět do Říma, vše se ale poněkud zkomplikuje. Poslední povídka pojednává o skupince nočních výtržníků, kteří se uchýlí do téhož hotýlku... Vtipné a nezvyklé je zobrazení města očima cizinců, spojitosti mezi jednotlivými povídkami jsou vyjevovány postupně, z různých pohledů. Nezávislý filmový tvůrce také jakoby byl fascinován vytvářením souvislostí mezi různými prvky vyprávění, a tak „prostřídá" hned několik žánrů, přes nekonvenční variaci na romantickou komedii, duchařský příběh až po svérázný kriminální thriller. (Česká televize)
(více)Recenze (154)
Mystery Train je naozaj pozoruhodným dielkom z kolekcie filmov Jima Jarmuscha. Celý poviedkový film má tri časti - prvá z nich Far from Yokohama - dvaja japonci prídu do memphisu poobzerať sa po slávnych spevákoch 50 a 60 rokov. Mimo iné aj Elvisa Preslyho. Ich peripetie a fakt, že vôbec nerozumejú po anglicky - robia z ich osamelej púte ani nie tak púť za dobrodružstvom, ale je to skôr púť o porozumení si navzájom a s ostatnými. Zapadnú do jedného ošarpaného hotela, kde obsluhujú fantastický Lee a Hawkins - a rozprávajú krásne citový príbeh dvoch ľudí v cudzom meste - veľmi krásne herectvo Nagaseho a Kudoh - scéna zo zápalkami neskutočne vtipná. Druhý príbeh A ghost - Braschi na letisku, jej muž je mŕtvy - Braschi v obchode kde ju krásne okašlú a vnútia jej to čo nepotrebuje - Braschi v reštaurácií, kde si za asistencie fantasticého Noonana vypočuje historku o Elvisovi - Braschi má strach a ide do hotela kde stretne ukecanú Elizabeth Bracco - zaplatia si izbu spoločne a Braschi sa nakoniec zjaví duch Elvisa Preslyho. Poviedka plná strachu, hľadaní pevnej pôdy pod nohami v neznámom meste, kde každý nevýhodu opustenosti využije. Ako obvykle výborná Braschi. Tretia poviedka - Lost in space - najakčnejšia, najšpinavšia a svojim spôsobom aj najzábavnejšia z poviedok. Excelentný Buscemi a strummer. Ich peripetie, nachádzania samého seba a vysporiadavanie sa z nepriazňou osudu je veľmi pekne zahrané aj nafilmované. Jim Jarmusch krásne rozohral festival rôznych charakterov - v jednom meste, v jednom hoteli, v pozadí Lurieho hudba, všetko je snímané Mullerovou kamerou a plus staré Elvisové songy. Príjemný film. ()
"We would like most cheap room please do you have?" "All our rooms for two people are the same rates." "Oh. ... I'm sorry, that is too expensive." Veľmi štýlovo nakrútený poviedkový film, v ktorom sa jednotlivé tri poviedky jemným, ale zaujímavým spôsobom navzájom prelínajú. Pokiaľ v následujúcom, slávnejšom poviedkovom filme Jima Jarmuscha Night on Earth (1991) sú jednotlivé poviedky prepojené iba časom a odohrávajú sa v od seba veľmi vzdialených mestách, v prípade tohto filmu majú poviedky spoločné aj miesto - ošumelé prostredie rodného mesta kráľa rokenrolu, najmä jeden ošarpaný hotel (inak ohromne štýlový aj s tými jeho dvoma zamestnancami). Na filme obdivujem jeho dejovú i hudobnú minimalistickosť (výborný John Lurie), krásnu kameru (Robby Müller) a štýlové postavy, z ktorých ma najviac bavili mladý japonský pár Jun a Micuko, dvaja hoteloví zamestnanci (recepčný a pikolík) a babrák-smoliar Charlie v perfektnom podaní Steva Buscemiho. "I don't believe this! You're not even my brother-in-law, and now you fuckin' shot me!" ()
Ve filmu Podivnější než ráj mě bavila jeho legendární píseň, v Tajuplném vlaku mě už bavil Screamin' Jay Hawkins osobně v neodolatelné roli hoteliéra, který jedné noci zjistil, že má rád japonské švestky. Jim Jarmusch zkrátka a dobře zase boduje a není možné se rozhodnout, která z povídek je lepší nebo nedejbože nejlepší. Nakonec, aby to bylo spravedlivé, totiž zvítězí film jako takový, Memphis, hudba a legendy na každém kroku. To víte, když v něčem (pravděpodobně) hraje duch samotného Elvise, to se pak těžko hledá nižší než pětihvězdičkové hodnocení. ()
Přestože Jarmusch natočil "Tajuplný vlak" dva roky před "Nocí na zemi", zdá se mi být filmařsky vyzrálejším dílem. Oceňuji na něm mnoho věcí, přičemž je asi všechny nedokážu vypsat ;o) Ale pokusím se některé z nich zmínit... Jednou z nich je (sebe)kritická reflexe Ameriky, která je sice velmi trefně cílená a mnohdy velmi nelichotivá, ale přitom neztrácí nadsázku, humor, vtip a hravost. Další (pro Jarmusche ostatně typický) jemný a inteligentní humor. Další promyšlená a přitom svrchovaně fungující struktura filmu. Každý z příběhů filmu nejen dobře funguje samostatně, ale navíc tvoří pevně skloubený celek. Rozhodně stojí za to se k tomuto filmu vracet a znovu jej promýšlet, nebo ještě přesněji prožívat. Nechat se příjemně ukolébat pomalým rytmem a přitom nezhatit ostražitost, neboť ten klid je jen zdánlivý. Vypečené špílce vás čekají na každém kroku... Celkový dojem: 90% ()
Film je složený ze tří příběhů, které se odehrávají v podstatě ve stejném čase na stejném místě. Další Jarmuschovina, mně naprosto vyhovující. Asi se zajedu podívat do Memphisu, jestli náhodou nepotkám Elvisova ducha. A kromě toho mě zajímá, jestli je to fakt taková díra. Jo a ten konejšivý hlas nočního rozhlasového dýdžeje patřil Tomu Waitsovi, pokud to nevíte. ()
Reklama