Noc na Zemi

15 postav v pěti taxících v 5 světových městech ve stejný čas, ale v různých časových pásmech. Opravdu originální nápad, který je také nadprůměrně zpracován. Jarmusch skvěle vystihl jednotlivé národnosti a města a lze říci, že i bez znalosti jazyka, kterým postavy mluví, se dá poznat země původu. Je těžké jednotlivé povídky nějak srovnávat a vybírat lepší, protože každému sedne jiná, ale za sebe můžu říct, že jsem se nejvíce bavil u New Yorku a samozřejmě v Římě, naopak Paříž se mi moc nelíbila. Finská povídka je chladná, smutná, ale vynikající, povídka z Los Angeles s mladou Winonou Ryder je spíše průměrná. Když se odteď řekne Noc na Zemi, jako první věc se mi vybaví excentrický Roberto Begnini v římském taxíku, protože je to z především on, kdo se zasloužil o 4* od mé osoby. Od začátku do konce je to od něj herecký koncert plný vtipných momentů. Jarmusch se tímto filmem konečně dostal do mé top5. PS: Jistou roli zde sehraje také Československo a Praha. (19.01.2005)

Málokdo umí tak poutavě vyprávět o ničem jako Jarmusch. A přestože podává pět prostých krátkých příběhů, pokaždé divák pocítí náladu, kterou se snaží navodit. Při Los Angeles vypravěčskou pohodu, New York zahřeje u srdce, východoněmecký klaun přesvědčí o síle životních údělů, Paříž přeladí do melancholie a Řím na pozici nejvydařenější historky rozesměje na celé kolo. A pak přijdou Helsinky těsně nad ránem, které vlezou pod kůži a nedovolí divákovi přestat na tuhle Noc myslet. (14.07.2006)

Vtipné, chytré, vypointované. Jarmuschův ironický pohled na svět tu funguje lépe než v těch pár dalších jeho filmech, co jsem viděl. Stejně jako u Kafe a Cigár jsem měl pocit, že nemá moc schopnost řadit povídky za sebou, ale protože jich je relativně málo a jsou dlouhé, není to tak na škodu. S odřenýma očima ten plný počet dám. (11.10.2010)

Päť menších poviedok, päť nezávislých príbehov odohrávajúcich sa počas jednej noci na Zemi v piatich rozličných mestách - Los Angeles, New York, Paríž, Rím a Helsinki. Najviac sa mi páčil New York (hláškovací uragán) a Rím (nezastaviteľné, spovedajúce sa tornádo Benigni). Zvláštne na snímku je, že aj keď poviedky spolu nijako nesúvisia a ani neobsahujú nejaké extra pointy, vlastne sú to len také dialógy na rôzne témy v taxíkoch, ako celok ma to veľmi bavilo, nemohol som odtrhnúť zrak od obrazovky, hltal som každé slovo, každú jednu hlášku, každú nadávku... Jednoducho všetky mini poviedky vynikajú vlastnosťou lapiť diváka na slovo a vyšperkovaný dialóg. Perfektná robota. 85/100 (08.10.2014)

Souhrn pěti povídek, odehrávajicí se převážně v taxíku: Los Angeles: 60%, New York: 70%, Paříž: 65% (zajímavý kontrast mezi vidomým a nevidomým), Řím: 65%, Helsinki: 60% (předvídatelná historka taxikáře, která mě emocionálně minula). Povídkových filmů moc neznám, kromě tohoto asi jen Čtyři pokoje a Coffee and Cigarettes, ty jsou ale znatelně horší. Celkový dojem: 65% (01.04.2010)