When a Stranger Calls
Režie:
Fred WaltonKamera:
Donald PetermanHudba:
Dana KaproffHrají:
Charles Durning, Carol Kane, Rutanya Alda, Colleen Dewhurst, Tony Beckley, Carmen Argenziano, Rachel Roberts, Ron O'Neal, Dick Warlock, William Boyett (více)Obsahy(1)
Jill Johnson je mladá středoškolská studentka, která si přivydělává hlídáním dětí. Jednoho dne hlídá děti doktorovi Mandrakisovi a jeho manželce. Během večera ji začínají obtěžovat záhadné telefonáty. Buď se v nich neozývá nic, nebo se jí tajemný hlas zeptá, jestli zkontrolovala děti. Jill se zdá, že volající ví o každém jejím pohybu a začíná propadat panice. Ve strachu se obrací na policii, které se podaří zachytit poslední tajemný telefonát a zjistit, že tyto hovory pochází zevnitř domu. (Chatterer)
(více)Videa (1)
Recenze (52)
Povedený atmosférický horor, který šlape naplno na začátku a na konci, v prostřední části naopak trochu poleví. Nikdy však nesklouzne do nudných vod. Oceňuju výtečné herce, vrah sice není zas až tak bláznivý jako třeba v Black Christmas, ale o to víc dokáže postrašit. V závěru jsem si přál, aby film trval o trochu déle, ale to by asi nešlo bez zabřednutí do žánrových klišé. 75% ()
Chorá mysl vyšinutce je strašidelná sama o sobě, natožpak je-li umocněna napínavým vyprávěním a výtečnou hudební podestýlkou. Během prvních dvaceti minut jsem se opakovaně dostávala do úzkostných stavů a jen se mi podařilo vydechnout a uklidnit se, přišlo finále, prstíčky, nožičky kroutící a dech úžící. Curt Duncan. Nikdo mě nevidí. Nikdo mě neslyší. Neexistuju. Nenarodil jsem se. ()
Kto si ako prvý pozrie remake z roku 2006 a až potom originál z roku 1979, bude asi značne prekvapený, nakoľko scenáre sú veľmi odlišné. Kým originál (ktorý sa mi nepáčil) je o pátraní po šialenom vrahovi a úvodnému home invasion teroru patrí len prológ, remake (ktorý sa mi páčil) túto skvelú pasáž natiahol na celovečernú minutáž – a urobil dobre. Teror babysitterky šialeným anonymom je určite stokrát pôsobivejší, mrazivejší a šťavnatejší, než nudné pátranie po vrahovi na úteku. Remake sa ďalej mohol pochváliť parádnou atmosférou, sympatickou hrdinkou, solídnym magorom, viacerými pekne hnusne napínavými momentami a v neposlednom rade úžasným domom a jeho okolím. Originál nič z tohto nemá (až na odporný moment, v ktorom policajt babysitterke prezradí, že anonym telefonuje priamo z domu). Horko-ťažko 40%. ()
Chápu, že po prvních thrillerově naprosto dokonalých dvaceti minutách přišlo pro mnohé velké rozčarování. When a Stranger Calls je však zcela svébytným dílkem, které si razí vlastní cestu vodami vysokonapěťového žánru. Místo protrahovaného děsu volí cestu postupného uklidnění, aby na vás v závěru zaútočilo jako had skrytý v houštinách. A že vás uštkne, tím si můžete být jistí. Osobně mě bavila i ona zdánlivě uklidňující střední třetina, kde se seznámíme s podivnou osobností vraha a řekl bych, že vykreslení pokřivené duše psychicky narušeného jedince se Waltonovi povedlo obstojně. Obyčejný a trochu plachý chlápek splývající s davem, který postupně a nezvratně (a znovu) padá do temných hlubin své zmučené a ztýrané mysli a není pro něj návratu ani naděje... Kontroverze mezi politováníhodnou zrůdou a tím co provedla má opravdu ostré hrany, přesto je jasné na čí straně Walton je. A poté opět přijde až nečekaná injekce adrenalinu v podobě dokonale vysoustružené hrůzy. Pro mě jasné absolutorium. ()
Ouvej ouvej, to jsme zase jednou naletěli čsfďáckýmu hodnocení... Dám vám radu a že jsu to já, tak for free- pusťte si prvních a posledních deset minut, ušetříte si tak hodinu života, kterou můžete věnovat něčemu smysluplnějšímu, než koukat na tenhle... horor. Kapitola sama pro sebe je pak herecké obsazení, kde je to jedno větší pako než druhé (vede ten komisař, či co to bylo, který mi, ani nevím proč, vždycky, když tam naběhl, připomněl účetního Fantozziho... :-). ()
Galerie (28)
Zajímavosti (20)
- Německý název filmu je Das kommt um Grauen Zehn, což znamená Hrůza přichází kolem desáté. Francouzský titul Terreur sur la ligne se překládá jako Teror na lince. (Chatterer)
- Úvodných 20 minút filmu je číslo 28 v rebríčku 100 najstrašidelnejších filmových momentov na Bravo Channel a bežne je v rebríčkoch označovaná táto fráza za jednu z najdesivejších úvodov v histórii hororových filmov. (Arsenal83)
- Film vznikol tak, že pôvodný krátkometrážny film The Sitter (1977) nemal očakávaný úspech, no zaradili ho aspoň do kín pre vysielanie filmu Hľadanie pána Goodbara (1977). Raz na film prišli výkonní producenti Barry Krost a Douglas Chapin a boli tak ohromení krátkym filmom The Sitter, že presvedčili Mela Simonsa, finančníka a producenta, rozšíriť ho na celovečerný film. (Arsenal83)
Reklama