Princezna Fantaghiró 3

Infantilní pohádka, ovšem s velmi dobrými kostýmy a napínavými zápletkami. Hlavní hrdinka je střívko přesvědčené o vlastní bezchybnosti a veškeré své chyby svádí na něco jiného (třeba meč- to ne já, to můj meč tě zranil, já za to nemohu). Ovšem pokud se nad to člověk povznese a vnímá pohádkovou, chvílemi strašidelnou atmosféru a přemýšlí nad významem toho co herci říkají zjistí, že je tato pohádka geniální. Téměř v každé větě se skrývá hluboká pravda o mezilidských vztazích. Takže poučná především pro dospělé. U mě přes všechny své „úlety“ skvělá práce. (18.09.2011)

Podle mě se jedná o naprosto zbytečné prodlužování série. Celé tohle pokračování je oproti předchozím dílům obrovský propad. Kromě pár maličkostí (oživlé houby či dokonalí hlinění Tarabasovi vojáci, kteří mi připadali Terakotovu armádu) nepřináší nic nového. Nového rozhodně nepřináší ani hlavní děj, který je doslova zkopírován podle předchozího dílu. Jen s tím rozdílem, že Fantaghiro tentokrát zachraňuje Romualda před zlým čarodějem a ne před čarodějnicí. Minule byl zakletý Brigitte Nielsen, tentokrát spadne do otrávené řeky Tarabasovými vojáky a zkamení. Ve svém brnění a železné košili vypadá jako jeden z rytířů kulatého stolu. Ovšem to je jen tak něco z mála co se povedlo. Povedlo se i náznak toho, že Tarabasovo jméno se nesmí vyslovit. Že by se tím inspirovala Rowlingová, když psala svého Harryho Pottera u lorda Voldemorta? Samotná Tarabasova armáda vlastně také není nijak originální. Má sice nové masky a kostýmy, ovšem charakterem se hodně podobá černým rytířům z předchozího dílu, kteří patřili černé královně. Samotná černá královna Brigitte Nielsen se zde opět objeví, ale jen na pár minut a bohužel už tentokrát jí chybí její úchvatný výstřih. I na tomto případu si můžeme všimnout, že třetí pokračování je už mnohem více uzpůsobené více dětem než dospělým. Celých 180 minut je už především dětinská podívaná, která kromě toho že není už ničím originální, tak je strašně zdlouhavá. Bohužel v českém znění tomu nepomohl ani dabing, který je doslova příšerný. Nechápu, proč Fantaghiro a Romualda daboval někdo jiný než v předchozích dílech. A nejen u nich je dabing šílený. [3779. hodnocení, 67. komentář, 56%] (05.03.2020)

Tretia časť Fantaghiro pokračuje po ceste, ktorú pred ňou vyšliapali prvé dva diely, ani raz z nej neodbočí, je však jasné, že začína smerovať k rozprávke naozaj len pre tých najmenších a k čoraz klišovitejšiemu a nudnejšiemu scenáru. Počas celého deja však stojí v popredí nová postava Tarabasa s jeho hypnotickým pohľadom a veľmi atraktívnou vizážou. A napriek všetkými rečiam Fantaghiro o tom, ako veľmi miluje Romualda, len s premáhaním sa jej dá uveriť, pretože medzi Alessandrou Martines a Nicholasom Rogersom to na plátne iskrí oveľa viac a presvedčivejšie než medzi ňou a Kimom Rossim Stuartom, ktorého Romualdo začína byť s každou novou časťou čoraz viac odsúvaný do úzadia. (03.03.2012)

Spomienka a hudba z detských čas ma zvábili späť a cez skúškové som si to opäť po rokoch pozrela. Samozrejme, že kedysi som zbožnovala Fantaghiro a Romualda a nejaký Tarabas kazil ich idylku. Teraz som však rada za jeho neopätovanú lásku. Aby nebolo všetko také ideálne. Oceňujem, že Fantaghiro dáva svoje mnohé vlastnosti za príklad. A ako učila Smeraldu, že ubližovať zvieratám nie je správne. Trošku nie som stotožnená s oblečením čarodejníc. Také výstrihy a strihy šiat do rozprávok?? Hm.. Rozmýšľam tiež, či aj táto rozprávka neovplyvnila môj vkus v neskorších rokoch. Romualdo mi príde dosť sladký ale dlhšie vlasy majú stále pre mňa niečo do seba..:) Juuj a nemohla si ich Fantaghiro nechať narásť dlhšie, nech nemá stále taký hríbik?:)___ Nesmiem zabudnúť na hudbu. Božská. A jej prechody do dramatickej roviny.. Po rokoch mi fantazijné stvorenia prídu trošku moc. Ale možno také boli vtedajšie pomery. A rozhodne sympatické sú známe české lokácie. Anyway... príjemné. Ale to asi všetko, čo súvisí s idealizovanými časmi dávnymi... (02.01.2013)

Ve třetím příběhu nastalo totální zjevení - TARABAS. Ach, mé srdce vzplálo a jak už to tak u těchto lásek, které nemají jak vyšumět nebo zevšednět, bývá, vydržela mi dlouho...no co, rovnou řeknu, že do teď. Ach přírodo, Nicholas je tedy exemplář!!! A ty nádherné oči. I celý příběh je super, alegorie a archetyp otce, matky, lásky opětované, neopětované a dobra jako principu všeho... herci, všechno kolem dokola pěkné, spokojenost. Ve své třídě za 4. (21.05.2020)