Malý les

Balzám na duši a zároveň odpočinek od chrlícíh akčních snímků poslední dobou...Avengers, Star Wars, Ready Player One. Někdo by mohl namítat, že je to prázdný film, co se jen tak vleče ve střídajícíh ročních období. Já jsem tenhle fim potřebovala, jako sůl...vypnout, nechat se unášet a zároveň přemýšlet, zdali shon dnešní doby je to pravé ořechové. Mladí lidé, co se navracejí k přírodě a do poklidného plynutí času s jedinou starostí, zavčas zasadit cibuli. (14.05.2018)

Ano i já bezmezně miluji JPN verzi, viděl jsem to (oba filmy) možná tak 20x.... Jen se mi nevleze tady do topky. Srovnávat mi to přijde zbytečný. Japonsko vyzdvihuje poetiku přírody, hodně vaří a výsledek je ukázkovej krajíc života. Korea z toho udělala víc běžný film, ani to vaření není tak zdúrazněné IMO. Ale i tak to shlédnete jedním dechem. Tohle zpracování neurazí. (22.04.2019)

Tak tohle bylo pro mne zklamáním. Tenhle kousek má i trochu smůlu, že následoval hned po velmi zdařilém filmu Jen můj svět, takže v přímé konfrontaci ten večer neobstál. Jakožto masožravec jsem půvaby a kreativitu příprav bezmasých pokrmů docenit nedokázal, ač mnozí příznivci v sále u některých scén povzdechli touhou :-) Téma konfliktu života ve velkoměstě a na vesnici je tu očividné, přesto jsem celou dobu čekal, až se začne opravdu něco dít - a nedočkal se. Snímek sice nakousne mnoho témat (přátelství, láska, rodina, příroda a zemědělství), žádné však nerozvíjí takovým způsobem, aby dokázalo více upoutat. Rovněž nutno podotknout, že Kim Tea-ri není herečka takového kalibru, aby svým výkonem tento průměrnější kousek dokázala vytáhnout o chlup výše. Viděno v rámci Korejského filmového festivalu. (06.10.2019)

Když jsem viděla, co Tae-ri Kim předvedla v Komorné, okamžitě jsem se do ní platonicky zamilovala a místo v TOP 10 si nadosmrti zabrala i kdyby do konce života točila už jen reklamy na vložky. Díky Buddhovi se ale už nemusím bát, že by Komorná byla její jedinej povedenej film. Little Forest je nádherná ukázka toho, jak "tupej vesničan" může mít X krát plnohodnotnější život než kdejakej "cool měšťák". Stačí si v životě srovnat priority a já sama jsem se, během sledování Tae-ri (Buddho jak ona je úžasná !!) cítila jako totální blbka, která maká 16h denně na kompu místo, aby v poklidu a míru sázela cibuli, žrala kaštany a jídlo si natrhala na zahradě a vykouzlila z něj mňamku (navíc spoustu těch jídel umím, heč! ). Ne, nezbláznila jsem se, nevylila jsem se jak váza ani jsem se nesjela jak sáně a koment k filmu nepíšu s cizí pistolí u hlavy. Prostě jen na plnou hubu uznávám, že radši bych žila jako ona, než dál byla otrokem plastový bedny (bo z čeho ten můj noťas soukmenovci dělali). Takže až se mi v tý mojí žlutý palici jednou skutečně rozsvítí, sbalím si svejch pět švestek a přesunu se na asijskej venkov a to i s Alíkem, jen co tam zařídím posilovnu, tak. (24.09.2018)

Jirka_Šč napsal to, co si myslím i já. Japonský originál miluju. Učaroval svým klidem a pohodou. Moc se v něm nemluvilo ani nedělo, ale krásně se na něj koukalo. Korejský remake se mu sice nevyrovná, ale pořád si drží dobrou úroveň. Bál jsem se, že i do takového uvolňujícího filmu budou schopni nacpat ubrečený patos, ale to se naštěstí nestalo. Víc se tu mluví a děje, takže logicky zbývá méně prostoru pro kameru na vykouzlení pěkných záběrů venkova. Což je škoda, ale aspoň to vaření mě inspirovalo - bramborový chleba a ten kaštanový dezeret určitě zkusím :) (29.12.2018)