Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Velitel vojenského výcvikového tábora, čerstvě povýšený major Cibulka (Václav Lohniský) drží své podřízené zkrátka. Kvůli nečekané pohotovosti odmítne dát dovolenou i mladému poručíku Zábranovi (Stanislav Remunda), jehož manželka má každým dnem rodit. V armádním deníku navíc vyjde nepravdivý článek o tom, že Zábrana je ukázkou špatného velitele roty. Ve skutečnosti je to právě on, kdo má nejlepší velitelské schopnosti. Zábrana v obavách o manželčino zdraví v noci poruší rozkaz a vzdálí se do Prahy, aby ženu v porodnici navštívil. Majoru Cibulkovi to vyzradí Zábranův bývalý spolužák z vojenského učiliště, mladý politruk Jirgala (Zdeněk Řehoř). Cibulka se rozhodne ještě přitvrdit a pohnat Zábranu, kterého už dlouho nemá rád, před prokurátora. Avšak cvičení zblízka sleduje plukovník Sova (Ladislav Pešek), a ten vidí pravého viníka jinde... Film Zářijové noci je samostatným režijním debutem Vojtěcha Jasného, který do té doby spolupracoval s Karlem Kachyňou. Drama o šikanování vojáků neschopnými veliteli vzniklo podle stejnojmenné divadelní hry Pavla Kohouta, napsané pro soubor Armádního divadla. Poukazem na odvrácené stránky lidové armády byl snímek ve své době kontroverzní. (Česká televize)

(více)

Recenze (41)

fragre 

všechny recenze uživatele

No, dnes spíše překvapí, že ten film mohl být brán jako kontroverzní, když jednomu připadá jako jasná propaganda. Klidně by mohl být natočen v letech osmdesátých, byť by ty herecké výkony nebyly takové jako zde. Tedy, zvláště páně Peškův pohádkový dědeček v plukovnické uniformě je pitomost kardinální. Ale v jednom je ten film opravdu působivý, dokázal přivolat hejno nepříjemných vzpomínek. Je mi jen líto Václava Lohniského, který konečně dostal hlavní roli, ale v takovém šlaku. Přitom rolí Michala v povídce Anděla ve filmu Touha dokázal, že na dramatické role potenciál má. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Směs vnímavě (byť krotce) snímané absurdity vojenské komunikace, známé ostatně již ze Švejka, vtipu i kouzla nechtěného (především postavou všudypřítomného plukovníka, spasitele všech utlačovaných vojenských duší), nejednou dost obtížně rozlišitelných mě odzbrojila víc než sám příběh, jemuž nelze upřít napínavou výstavbu i rafinované zasazení v čase s citlivou, či spíše opatrnou, revizí padesátých let. Armádní divadlo, na něž asi nemohla přijít smysluplnější odpověď než Bryndovy a Havlovy Mlýny. ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Jak to fungovalo v socialistické armádě aneb Pravda, nic než pravda. 1) Fantasijní pohádky socialistického realismu jsem před Listopadem nesledoval. Nebylo proč. Připadaly mi nudné, schematické, prostě hotovej Anderzén. Nové a novější zážitky se naskládaly na minulost a ta se stala jen jakousi matnou vzpomínkou s nejasnými konturami. A tak se stalo, že film, který bych tehdy vydržel sledovat jedině při politickém školení v polospacím režimu, mi najednou připadá docela zábavný. Tvůrci to určitě nezamýšleli, ale to víte, čas běží a věcem dává novou přidanou hodnotu. 2) A tak mi byrokraticky zkostnatělý poctivý major Cibulka (příjemný Václav Lohniský) i se svými apologety jakožto jediná brzda úspěšného budování a obrany socialistické vlasti nepřipadá k pláči, ani nechutný, alébrž lehce k smíchu a třeba postava ztělesněná Jiřím Sovákem už byla vysloveně komická. 3) Film totiž nedělali žádní amatéři. 32letý Vojtěch Jasný svou samostatnou prvotinu pojal, pravda, jinak, než Všechny dobré rodáky o 11 let později, ale že jsme v dobrých rukou, je patrné od samého začátku. Jak by taky ne, když scénář podle vlastní hry psal mj. i Pavel Kohout a herecké obsazení je seznam naší herecké elity budoucích třiceti let. 4) Navíc film byl relativně odvážný už v době svého vzniku, snad proto, že pojmenovával některé negativní tendence naší společnosti, aniž by ovšem směl poukázat na skutečné příčiny. ()

Aqualung 

všechny recenze uživatele

V té šílené době jde, jak jinak, o poplatný film, nicméně, a o to nicméně jde jistě hlavně.Nicméně režisér i herci se snažili poukázat na nutnost existence lidského rozměru a fenoménu při realizaci nutně schematického příběhu v existujícím zrůdného systému.Do jaké míry to jde,šlo, či se podařilo ať posoudí divák, tedy přesněji ti, kteří posoudit a soudit mohou.Herecké výkony pánů Lohniského, Peška...atd. byly vynikající. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Proč je v armádě tolik blbců? To jsem se taky dávno chtěl zeptat, říká vojín Husa (Broďa). Komunisti se tu zase napráskali. Mělo to být propagandistické,  ale bylo to pravdivé. Armáda nemá deky a má poručíky (Remunda) co nejsou ve straně a ještě pindají a pak i zběhnou. Nezachrání to ani laskavý táta Sova (plukovník Pešek). Broďovi se rozeserou boty, má to vyřešit major Sovák, jenže jak je u Sováka zvykem, vysere se na to. No a největší komunista u roty Řehoř je pěkný práskač. Pro komunistu typické.  Vřele tento film doporučuji. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (3)

  • Film byl po svém uvedení na banskobystrickém festivalu v roce 1959 podroben kritice a na několik let stažen z distribuce. Vytýkal se mu negativismus a "zkreslený pohled na socialistickou současnost". Stejně tak dopadly další filmy jako například Zde jsou lvi (1958) nebo Tři přání (1958). Zpět do kin byly zakázané filmy uváděny až s politickým uvolněním po roce 1962. (Stegman)

Reklama

Reklama