Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris in 25 hours 11 minutes
Režie:
Ken AnnakinKamera:
Christopher ChallisHudba:
Ron GoodwinHrají:
Stuart Whitman, Sarah Miles, James Fox, Alberto Sordi, Robert Morley, Gert Fröbe, Jean-Pierre Cassel, Eric Sykes, Red Skelton, Terry-Thomas, Flora Robson (více)Obsahy(1)
Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (138)
Krásný film o pionýrech letecké dopravy stojící kdesi na pomezí historie a mýtu. Filmový letecký závod Londýn-Paříž má hodně co do činění se světem filmů třeba našeho Karla Zemana a jeho pohledem na verneovky (a fascinací létáním), jakož i osvícenského ideálu a víry ve spásnou sílu techniky, kulminující právě na přelomu století (umělecké směry jako futurismus...) a dobravší se smutných konců v podobě první světové války (symbolický a vizuálně silný záběr na v moři se potápějící dvojplošník v popředí s plovoucím vojákem v typické pruské uniformě). Okouzlení aviatikou je patrné z každého políčka filmového pásu. Tvůrci svůj záměr realizovali coby komedii, v níž jednotliví aktéři leteckého závodu symbolicky reprezentují stereotypy národních charakterů (z čehož plyne i značná část komiky filmu...). Z pohledu dnešního diváka z filmu vystupují mnohé technické nedokonalosti (míra použití kupříkladu zpětné projekce je dnes doslova ... obdivuhodná...), které však mohou ve svém důsledku ještě zesílit staromilský ,,retro" dojem z díla. (Mně osobně atmosféra snímku velmi připomínala filmy o našem fiktivním géniovi Járovi Cimrmanovi, zasazené do stejné doby). Starosvětsky koncipovaná komedie, s nádherným názvem, jako milá a hřejivá vzpomínka na dobu, kterou dnes možná (právě pod vahou optiky podobných filmů) vnímáme idealističtěji, než jaká ve skutečnosti byla... ()
Film Báječní muži na létajících strojích za podívanou přeci jen stál, ačkoli nenabídl ani spoustu humoru ani nic jiného, co by diváka chytlo, na zadek usadilo a do konce filmu nepustilo. Taková klidně plynoucí a krapet těžkopádná událost, v níž, přestože se všichni snaží, to rozhodně nešplape jako švýcarské hodinky, ale na jedno zhlédnutí, inu proč ne? ()
Moc pěkný film, takové kterých se v 60. letech točila spousta. Děj sice bezproblémů vydá na 90 minut, ale proč to nenatáhnout na 2,5 hod, ne?? :D Spádovost tak mírně trpí, zato filmová zručnost, nápad a nadšení se tomu upřít nedá. Ta pátá hvězda je za Gerta Fröbeho-tomu se říká role na tělo. Toho chlapa prostě miluju! ()
Vyborny film sedesatych let, krasna ukazka narodnostnich "stereotypu". Ale s odstupem casu uz s mi to zda slabsi. Hlavne mi vadi, ze je z filmu jasne videt, kdo je ten neslechetnejsi hlavni hrdina, ackoli chce sebrat snoubenku jistemu anglickemu gentlemanovi. Jinak ja fandil tomu francouzovi, ten mel ze vseho prdel, nejvic si behem zavodu uzil a skoncil na podiu :-). Tesne pred startem zavodu hraji The Liberty Bell, budouci hymnu Monty Pythonu. ()
Príjemná historická komédia, kde sú samozrejme mnohé letecké kúsky absolútne mimo realitu, ale potom by film nebol tak zábavný. Najzábavnejším running jokeom je ale jeden aviátor baliaci stále iné ženy, ale hrané tou istou herečkou. Inak triky už značne zostarli, čo zase v istých momentoch veľmi poteší, tá digitálna hus (alebo čo to bolo) v dráhe letu pobavila najviac. Báječní chlapíci ale napriek svojim kvalitám nebudú patriť medzi moje vianočné klasiky a pochybujem, že sa k nim ešte niekedy vrátim. Objektívne za štyri, subjektívne za tri. 70% ()
Galerie (70)
Zajímavosti (17)
- Natáčanie filmu prebiehalo v meste Paríž vo Francúzsku a v mestách Dover, Fulmer a Guston vo Veľkej Británii. (dyfur)
- Ve scéně, kdy Sir Percy (Terry-Thomas) přistane na vlaku, jsou v pozadí několikrát vidět betonové chladící věže elektrárny, které nemají na scéně vzhledem k časovému zařazení snímku co dělat. (Stejšn)
- Většina leteckých scén byla natočena do desáté hodiny dopolední, kdy je nejmenší riziko turbulencí. (TheSantiago)
Reklama