Jesus Christ Superstar

Kontroverzné poňatie pašií formou rockovej opery od hnutia hippies bolo veľmi originálne. Bolo tiež vidieť, že danú tému nemajú veľmi zmapovanú, keďže vybrali iba niektoré momenty, ďalšie si upravili podľa seba a urobili z Boha akéhosi človeka, žiadúceho miestami po sláve, ktorý nechce uzdravovať a pomáhať a vlastne takých momentov tam bolo veľa, najmä spomínať Mohameda na časy, keď ešte nežil. Tému odľahčili tým, že do nej vklinili súčasnosť a na niekoho moderné prvky môžu pôsobiť gýčovito, ale na mňa to pôsobilo, že miestami improvizovali a tému kresťanstva trocha zviditeľnili. Úprimne poviem, z pohľadu mojej viery tomu veľmi netlieskam, lebo mi to niekedy neprišlo správne, možno niekedy také urážlivé, povrchné, ale hudba bola skvelá, muzikál od začiatku až dokonca. Mnoho melodických piesní, aj keď občas to už malo nádych nudy, ale vždy to niečo z nej vytrhlo. Za najlepší by som ho však nepasoval. (13.10.2012)

Jeden ze dvou muzikálů, které mě snad jako jediné dokázaly oslovit. Tím druhým je Formanovo zpracování muzikálu Hair. Co mají společného, není těžké odhalit. V obou případech se nějakým způsobem vztahují k hnutí Hippies. Přesto jsou v jistém smyslu odlišné. Film Hair je natočen jako vnější pohled představující jeden příběh odehrávající se za krásných hipísáckých časů, Jesus Christ Superstar je však ryzí hipísácké dílo. Více je tak tento muzikál podobný filmu Easy Rider. Hipísácký umělecký styl doplňuje hudbu, kterou bych asi samotnou nikdy neposlouchal, na velmi příjemný a chytrý umělecký zážitek. A řekl bych, že není náhoda, že takový hipísácký styl k tomuto tématu tak bezchybně sedí... vždyť obě "ideologie" mají vlastně společné snad všechny podstatné myšlenky... svoboda, láska, antimaterialismus, duchovní život, bezstarostný život, boj proti autoritářství... (16.09.2011)

No, tak tohle bude docela těžký popsat...objektivně mám totiž chuť dát 4 až 5 hvězdiček a subjektivně tak jednu, z čehož nakonec vznikly ony tři. Hned vysvětlím - objektivním úhlem pohledu mám na mysli styl natočení, převleky, muziku, nápad, celkový ztvárnění, herce. Co se ale týče mýho osobního prožívání muzikálu - obecně mi muzikály zas až moc neříkají a otázky okolo víry taky ne. Samozřejmě že zamyšlení tady je - zrada přátel, převaha sobectví nad přátelstvím, atd., ale nějak se mě to nedotklo. Herci se mi opravdu líbili - hippie pojetí Kristova příběhu je úžasnej nápad, to oblečení, muzika je omnohem živější než kdyby někdo natočil suše příběh "jak se to tehdy stalo". Našly se momenty, kdy jsem se nechala vtáhnout do děje (krásný záběry s krajinou, zpovědi, bičování), ale většinou mě to moc nebavilo. Napadlo mě srovnání s Hair - sice je myšlenka filmu úplně někde jinde, ale způsob zpracování podobnej...v tom, jak mě Zaujaly Vlasy a Jesus Christ Superstar je neskutečný rozdíl..takže příště budu radši volit Formanovy hippies:-) (10.12.2009)

Tohle je muzikál, který mě dostává. Pravda, ty písně znám spíše v českém provedení, ale ani to původní vám nebude vadit, strhne vás. Ano, je to samozřejmě muzikál, který vychází z biblického příběhu, ale pokud odhlédneme od náboženství, tak Ježíšův příběh je prostě dobře napsaný. Ale ta hudba a ty písně... Stejně tak mě dostalo i celé hippie pojetí filmu. (10.03.2016)

Na muzikály bych sice rád chodil, ale na filmovém plátně je nemusím. Viděl jsem jich pramálo a asi jich ani hodně neuvidím. Když se ve filmu celou dobu zpívá, leze mi to na mozek a obtěžuje mě to. Zde jsem se ale setkal s vyjímkou. Jesus Christ Superstar je takový úlet, že nad tím zůstavá až rozum stát. Přirodní ukáz, ale velmi zajímavý experiment. Trošku mě to šokoval, jak je možná na těchto slovech znát. Ale zároveň se mi to i velmi líbilo. Ukázka toho kam je schopna dojít tvůrčí fantazie. Písničky jsou vážně fantastické, zní ze všech stran a rozhodně je škoda, že někteří zpěváci spíše kvičí. Pouze kazí ten náboj. Toto se týká především představitele Ježíše, kterému chybí charisma a především hudební talent. Vříská jak hysterická ženská a úplně haní výborně napsanou hudbu. Jinak třeba Jidáš, zpíval dobře a jeho pěvecké vystupy patří k těm nejlepším. Absolutním favoritem je ale číslo Herodese v brýlich. To je skutečně velmi dobře napsáno i podáno. Ale neberte to tak vážně. Pokud nějaký herec neumí zpívat, ruší to díky jinak výborné hudbě jen polovičně. Jinak ten nápad, že si hipíci hrajou umučení Krista by mohl zpočátku vyvolat nedůvěryhodné pocity. Ale pak zjistíte, že je to famózní úmělecký nápad. Všechno to je prostě servírováno s nadhledem. V Jeruzalémě prodávají pračky, Herodes má sluneční brýle, na Jidáše útočí tanky, na nebi lítají vrtulníky a tak dále. Tyto na první pohled bizarní věci, které spíš děsí ve výsledku dotvářejí úžasné úmělecké dílo. Mňam! (12.04.2017)