Causa Králík

První věc, která mě zaujala, byla hudba. Jaké zklamání však následovalo, když jsem zjistil, že hudba není původní a že Vadim Petrov vykradl Beethovenův Smyčcový kvartet č. 15. Jinak příjemný film, který si dle mého neklade přílišné nároky a "na nic si nehraje" , a proto plní nad míru očekávání diváků. Skvělá paní Jana Andresíková - jako vždy a samozřejmě pan Kopecký. (16.07.2010)

Zajímavý snímek a sonda do života jednoho stárnoucího advokáta, který stůj co stůj musí bránit čest staré tety, jejíž chamtivý a arogantní synovec nehodlá zapůjčené peníze vrátit. Mám však výhradu, o komedii se zde skutečně nejedná, spíše, když už, tak o tragikomedii s velice dramatickou "celospolečenskou" zápletkou. (04.07.2009)

Tohle není inženýrr Krrálík, nýbrž causa Králík. To už tak chodí, že postarší advokát z nějakého důvodu vymění velkoměsto za venkov a hned dostane případ, na který by si nikdo jiný netroufl. Advokát Lukášek měl to štěstí, nebo možná smůlu, že mu bůh advokacie přihrál případ, na kterém toho není moc zajímavého. A nekane z něj ani extra finanční výdělek. Předmětem sporu se stává sedm tisíc, které jistý synovec odmítá vrátit své tetě, která toho moc, až na králíky, nevlastní. A tak se ostřílený právník pouští do banální kauzy, kterou je nutné rozseknout. A králičí maso ne každému přijde chutné. A stará paní Márová jím dokáže pořádně zásobovat. Králíka bych nepozřel, ale tenhle nepříliš vyhraněný český snímek si klidně dám. Důvodem je Miloš Kopecký, kterému jsem jeho právníka věřil pro jeho cit pro dobré uchopení postav, které ztvárnil. To už se dneska v českém filmu prakticky nevyskytuje. Není to jen otázka dobré práce režiséra s hercem, ale také v osobnosti. A tou Kopecký byl. Film pak může být dějově chudší a podzápletky triviální, ale když funguje herec v hlavní roli, je vyhráno. Kopecký film hodně spasil. Dost neobvykle se film vzpírá žánrovému zařazení. Komedií, sociální sondou, dramatem, není ani v jednom spolehlivě, přesto ta nevybalancovanost v podstatě není na překážku. Jaromil Jireš byl jedním z režisérů, kteří to dokázali ustát. Občas přece jen za cenu rozvleklého celku, kterému vévodí kvalitní herecké osazenstvo. Jirešovy režijní prostředky a postupy nejsou vždy až tak úplně stoprocentně filmové. Přece jen jeho režie není tak obrazově vybroušená a poněkud dialogově orientovaná. Mnohem silnější je tedy v rozprostření dialogů, které jsou dobře napsané a rozhodně ne nijak mechanicky odříkané. Jireš s Kopeckým později natočil drama "Prodloužený čas", které si také jelo ve svém vlastním, neuspěchaném tempu. Jirešovy filmy hezky uměly odkrývat a pracovat s lidskými charaktery a měly svoji zvláštní tvůrčí originalitu. Tenhle film bývá poměrně často zaměňován za tématicky příbuzný a o rok mladší snímek "Jak napálit advokáta", který bývá často mylně považován za jeho volné pokračování, možná také proto, že v něm Kopecký rovněž hrál advokáta. 60% (02.03.2015)

Vynikající a nestárnoucí anibychneřeklžekomedie o výkonu advokátní praxe nejen za minulého režimu. Místy můžete Kopeckého Lukáškovi vyčítat jistou "morální flexibilitu" (k čemuž vždycky radím položit si otázku "Jak byste chtěli, aby se choval váš advokát, když za ním přijdete s tím, že potřebujete vytáhnout z průšvihu?"), ale jeho svaté rozhořčení a nezapomenutelná slova citovaná Tosimem jsou tím, co bychom si měli z tohohle počinu legendárního režiséra odnést. Pro advokátní stav má Causa Králík o několik řádů větší půvab, protože klienti, ti se za těch víc než třicet let vůbec nezměnili...:) (29.10.2012)

Nejprve bych se rád zmínil, jak manažeři csfd chodí na kategorizaci filmů. Už poněkolikáté shledávám, že film je chybně zařazen. Copak se jedná o komedii? A kde? Za celou stopáž filmu jsem se nezasmál. Ani nebyl důvod. Spíše se jedná o dramatickou tvorbu. Dále mě překvapilo, jak nízké hodnocení film má. Přitom se jedná o kvalitní snímek, navíc byl nominován i na festivalu v Cannes. Miloš Kopecký ve své nejslavnější desetiletce, kdy předvádí vyzrálé zkušené herectví. Film odráží nejen způsob a styl advokacie v socialismu, ale také problémy v mezilidských vztazích. A dneska jsou předvedené kauzy aktuálnější než dřív. Je to hodně dramatický snímek, který Kopecký vystihuje v posledních slovech. Už si je nepamatuji přesně, ale něco ve smyslu, jak můžeme ty grázly porazit, když nemůžeme používat stejné zbraně, jako oni a stále s nimi prohráváme. Rozhodně by si film zasloužil větší hodnocení a neměl by být tak opomenut. (08.05.2017)