Dvojrole

Věřím v teorii, že ve chvíli, kdy lidstvo bude schopné přesně takhle vyměnit mozek do mladšího těla, dosáhne se tím "nesmrtelnosti" - ovšem hodně bude záležet na tom, v jakém stavu bude samotný mozek. Film byl zajímavý, ale raději bych tuhle myšlenku viděla zpracovanou od někoho schopnějšího, než od Čechů... (29.06.2015)

Škoda technického zpracování filmu, námět byl vynikající a Tereza Brodská se mi taky líbila. Možná to opravdu chtělo udělat jako normální film a ne jako televizní inscenaci, kterou to v reálu je. Omezenost prostředků přímo odsoudila dílo do úsporného zpracování. Při sledování fimu jsem měl pocit, jako bych se díval na film z Nočního filmového klubu náročného diváka. Masy to bohužel k obrazovce nepřitáhne... Jak povídám, je to škoda, námět by si určitě zasloužil lepší zpracování. (29.01.2010)

Ambiciózní projekt, podepřený nadprůměrným hereckým obsazením i silným, slibným jinotajným námětem, zůstal v půli cesty. Po nadějném rozjezdu následuje postupné "stárnutí" scénáře, děje i dramatické ubývání prostoru pro hereckou akci. Tereza Brodská, atraktivní skvělá herečka dnes už také střední generace, po silném rozjezdu v osmdesátých letech (VLAK DĚTSTVÍ a NADĚJE) z existenčních důvodů rozmělňuje své vynikající schopnosti v triviálních seriálech, které si mohou podat bez větších rozpaků ruku např. s německorakouským DOKTOREM Z HOR. Tato inscenace (film?) působí dojmem jakéhosi předělu. Křižovatky. Zdá se, že po odeznění Kleinovy a Pecháčkovy básnické pentalogie Brodská nemá co hrát. V tomto ohledu není ani zdaleka jediná. A ta ztráta prostoru, datovatelná od okamžiku, kdy nastupuje nová generace ani ne tak režisérů jako scénaristů, pokračuje a inflace tvořivosti i zvládnutí dobrého řemesla, bez kterého je nepředstavitelná, již s sebou nese, to jen dokládá. V tomto případě bych řekl, že je jen dobře, když se tento film hned tak neobjeví zase venku. Své diváky by totiž nebavil ani nepovznášel; v lepším případě by nudil, v horším vzbuzoval agresivní reakce. I vousatost může plešatět. (19.03.2008)

Sci-fi po česku. Tento žánr je vždy tak trochu tenký led, hlavně pro nemilovníky báchorek a pohádek. Tady se to povedlo, dalo by se říct, napůl. Právě díky českému pojetí, které na rozdíl od přehršle většinou tupých zahraničních snímků vždy má aspoň nějaký filosofický přesah a něco k přemýšlení nebo aspoň zamyšlení. Brodská už zralá, Roden se ještě hledá, Hartl ve standardní póze. Nebýt to často utahané, hodnocení mohlo být lepší. (11.04.2022)

Dvojrole se vskutku nehodí na plátna kin, televize jí však slušela náramně. Neotřelý námět, skvělé herecké výkony paní Budínové a především Terezy Brodské mi daly zapomenout i na pomaleji plynoucí děj. Ovšem hlavní myšlenka, že seniorka zůstane osamělou stařenou i v těle dvacítky, zde byla vystižena opravdu sugestivně (nepopsatelné oči Brodské!). Ta beznaděj, kdy se stará intelektuálka přirozeně nedokáže zařadit mezi "vrstevníky" a díky zákroku experimentujících doktorů ze dne na den ztrácí lety zažitý stereotyp, bezpečí i posledního žijícího přítele, mě přivedla do tak sklíčeného stavu, že jsem všechny formální neduhy tohoto filmu hodila za hlavu. (07.11.2012)