Reklama

Reklama

Ohněm a mečem

  • Polsko Ogniem i mieczem (více)
Polsko, 1999, 175 min

Režie:

Jerzy Hoffman

Předloha:

Henryk Sienkiewicz (kniha)

Hrají:

Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...

První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.

Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.

Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...

Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (187)

solskjaer 

všechny recenze uživatele

Po stránce výpravy, režie a kamery nemám co bych dodal, po stránce samotného příběhu mám velké výtky. Dílo Sienkiewicze je bezesporu jedno z nejlepších co se historické literatury týče, o tom není pochyb. Jen se mi nezdálo to přenesení knihy do filmové podoby. Rozporuplné pocity mám z nedostatku filmařské preciznosti při přenesení historických faktů na plátno, na člověka který se zrovna detailně nezajímá o historii Polska či Ukrajiny a o kočovných národech Tatarů, Kozáků a dalších tlup neví téměř nic, bude film působit zmateně, divák se po celou dobu filmu nedostane do dění a nedokáže "pobrat" všechna fakta a zcela se "ztratí" v přemíře historických událostí. Na druhou stranu lze ovšem pochválit velmi propracovanou výpravu a herecký talent polských herců, kteří mě mile překvapili. Úsměvné a rovněž zarážející na polské historii bylo, a ve filmu je velmi dobře zpracováno, kolik šlechtických titulů a šlechticů bylo v 17. století v Polsku u moci - téměř každý kdo měl větší statek se mohl honosit šlechtickým titulem. Celkové hodnocení, je tedy velmi ovlivněno počáteční deziluzí a zmatením. Dal bych i 4 hvězdy, ale celkové hodnocení filmu se mi zdá být neadekvátní proto "jen" 3. ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Podobná štylizácia, ako v Potope, avšak úmorne megalomanské a uponáhľané. Oceňujem formálny prístup a výpravný štáb na hrane televízneho seriálu a širokouhlej kino-produkcie, ktorý už Hoffman viackrát v minulosti zvolil a 17. storočie poľských dejín je nezmazateľne v jeho područí. Ale nevedel som sa dostať do srdca filmu. Ohňom a mečom je dosť krvavý, ale prekvapivo, akčné scény sú strihovo rozhárané a komorná línia nefunguje ani zďaleka ako v Potope (1974). ()

Reklama

CSSML 

všechny recenze uživatele

Hodně povedený film, píšu film, ale je to spíš seriál – v Česku byl rozdělen na čtyři díly a sám jsem jej shlédl na třikrát. Film je sice z roku 1999, ale přišlo mi, jako by byl z doby původních dvou velkofilmů, se vším dobrým i špatným, co k tomu patří. Je natočen velmi taktně a bez významnějších nemravností. Katolické prvky jsou jasně patrné. Je zde dost násilí, a přece film není sadistický. Postavy jsou vyobrazeny jako velmi charakterní, a to i některé záporné, např. Bohdan Chmelnický. Na druhou stranu digitální triky jsou dost bídné, např. svítící oči čarodějnice nebo létající kameny. Při vzpomíncena krásnou hudbu a na dobrodružství, která spolu přátelé zažili, dávám plný počet. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Hodnotenie po polovici seriálu: Ohňom a mečom je raz výpravný veľkofilm, inokedy čistý televízny projekt. Prvá časť bola väčším sklamaním, druhá začína monumentálnou bitkou, ktorá skončí skôr ako sa poriadne rozbehne. Projektu dominuje pátos a sktatkovitosť a celkovo mu chýba chytľavá atmosféra. Ženská hrdinka je iba krásnou pasívnou ozdobou, chlapi sú bez výnimky nesympatickí, čo je ale spôsobené podivnou mentalitou týchto ľudí v tomto časovom období. Ďalej nič objavné neočakávam, OaM je stávka na divácku istotu. ()

Fordzy 

všechny recenze uživatele

Jerzy Hoffman musel čekat přes 20 let (kvůli tehdejším Ruským cenzorům), než mohl natočit filmovou adaptaci prvního dílu z ceněné trilogie Románů (Pan Wolodyjowski, Potopa, Ohněm a mečem) spisovatele Henryka Sienkiewicze. Z celé trilogie je tento díl nejvýpravnější a obsahuje nejvíce bitev (Těžká jízda Polských okřídlených Husarů bere dech). Hudba (Krzesimir Dębski) je hotový "masterpiece" a bitvám dodává na epičnosti. 90% ()

Galerie (79)

Zajímavosti (14)

  • Tento a dva předchozí filmy, natočené podle knižní trilogie Henryka Sienkiewicze, se produkovaly v opačném pořadí. Nejstarší film z této trojice, Pan Wolodyjowski (1969), vychází ze závěrečné knihy, druhý film, Potopa (1974), byl natočen podle druhého dílu a podkladem pro nejmladší film, Ohněm a mečem (1999), byla první kniha. (džanik)
  • Natáčalo sa v Lubline (kaplnka Najsvätejšej Trojice), Varšave (Pevnosť légií varšavskej citadely, Wilanów, Młociny), Krakowe (lom Skałka Twardowskiego), Sierpci (Múzeum mazovských dedín), Zielonke a v obciach Klimkówka, Zubczyca Górna (Oravský etnografický park), Ojców (Krakowská brána), Sułoszowa (hrad Pieskowa Skała), Biedrusko, ako aj v pevnosti Biskupin. Natáčacie obdobie trvalo od 6. októbra 1997 do 28. júna 1998. (Arsenal83)
  • V prvej časti filmu, keď Jan (Michal Zebrowski) tancuje spolu s Helenou (Izabella Scorupco), hrá poľská ľudová pieseň. Jej názov je "Hej Sokoly". (Odpocivadlo)

Související novinky

Megahity z Moskvy

Megahity z Moskvy

19.04.2009

Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)

Reklama

Reklama