He's Out There

„Bavlnka červená, do lesa lákala, děvčátka zmámená, radostně skákala.“ A uprostřed lesa tmavého, na pasece nevlídné, kol studánky jedovaté, z mechu zrádného pařez velký trčí, a na něm dřevorubcem zvráceným k dýchánku čajovému již prostřeno jest. K vytvoření výše popsané tísnivé atmosféry a ke kvalitnímu podzimnímu strašení přitom stačilo klubko provázku, čajový servis, dva hlenové muffiny a jedna zlověstná maska bez výrazu, vyvedená v duchu řezbářského minimalismu. OKÉNKO CHATY: [][] Co se za ním děje? Ꙭ Někdo šramotí a dupe v podkroví. Co udělá zodpovědná matka? Správně, opustí holčičky. WTF? Ꙭ Nechá je samotné v přízemí, úchylovi napospas, se zajímavým pokynem: „Hlavně zůstaňte na gauči!“ Ꙭ A vyrazí z baráku ven, hledat něco v autě. [][] Jo jo. Baterky divoce blikaly, holky zodpovědně hysterčily (občas i bezdůvodně) a úchylný řezbář vydlabával dřevěné oční jamky a těšil se, jak loutky uvidí, až do nich vloží oči holčiček. Slušný hororový průměr. Ale jen jeden zásek do zlosyna? Sakra, dorazit! Ty oběti se nikdy nepoučí... (23.11.2023)

Tam venku je úchyl! A je to neskutečný deviant a debil, protože mít na lopatě Yvonku♥, a chtít ji dva dny v kuse živočišně píchat jen nožem a naklepávat ji pánev výhradně sekerou, to může napadnout jen totálně ujetého bukanýra a notorického plýtvače. Ale jinak je to jen takové obvyklé a vcelku nenápadité honění v chatě u jezera v sobotu čtrnáctého, sice slušně natočené a dokonale ozdobené, ovšem zcela bez pevného podkladu, výraznější atmosféry a jakýchkoliv hrůzných souvislostí. Yvonka♥ však jako vždy aspoň dokonale zabavila mou pravačku, takže o jednu za to vytvrzení výjimečně přitvrdím. (14.08.2019)

Proklatě originální rozjezd - mámí, dédý, dvě princezny a strašidelný dům ve strašidelném lese, tedy horror jak se patří, jen pro otylé... pardon otrlé nátury. Aspoň tohle jsem si ironicky říkal ca první půlhodinu. Ale zatímco jsem už byl smířený s dalším zástupcem páchnoucí žumpy rodinného středoproudového kvazihorroru s ječícími dětičkami a matkou-bojovnicí, nabral děj postupně grády a vyklubal se z něho vcelku nadprůměrně nervydrásající kousek. Jistě, nervydrásající kousek s nervydrásajícím ječením dětiček a otravným archetypem matky-bojovnice. Ale zároveň i se slušnou dávkou napětí, s pohlednou sekernickou prací i několika jinými brutalitkami a se dvěma pěknými momenty s mobilním telefonem v hlavní roli. Tři a půl, ale rodinné scénky mi přeci jen do horroru neštymují. Malé bezvýznamné plus pak za několikasekundovou Yvonnu ve spodním prádle. (25.10.2018)

Ze začátku to působí jako další nudný, nízkorozpočtový horor, ale nakonec se z toho vyklubal takový menší zázrak v rámci žánru. Ne, že by film přišel s nějakými výraznými novinkami, ale již viděné dokázal zpracovat nečekaně atraktivně a dokonce i postavy dokážou diváka zaujmout natolik, aby měl o ně strach. (23.01.2019)

Nic nového pod měsícem na chatě u jezera, chtělo by se napsat. Ale tentokrát to příjemně dodržuje tradice klasických slasherů a je to dostatečně intenzivní na to, aby byly fandové subžánru spokojeni. V ohrožení matka s dcerkama a v baráku žádná střelní zbraň. Jenom kuchyňský nůž, versus novodobý Jason se sekyrou. Vidět to “v realitě” v Praze v úterý večer, nejspíš dám snobské tři. Na Sitges FF v záplavě současných hororů, ve kterých se jejich tvůrci neustále snaží o něco duchaplné a převratné (a vychází to jednomu z tisíce) dávám respectful 4*. [Sitges FF] (10.10.2018)