Režie:
Jaromil JirešScénář:
Vladimír PáralHudba:
Zdeněk PololáníkHrají:
Jiří Bartoška, Kateřina Macháčková, Jiřina Jirásková, Bára Štěpánová, Johanna Tesařová, Ivana Chýlková, Dana Homolová, Zdeněk Ornest, Jiří Hálek (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Problematika stereotypu všedního dne je téma, jimž se Vladimír Páral zabývá prakticky ve všech svých románech. V novele Katapult je ústředním motivem. Mladý třiatřicetiletý inženýr Jacek Jošt má hezkou ženu a malou dcerku. Těžce však nese, že všechno je denně k uzoufání stejné. Nikterak vzrušující práce a rodina, kde se denně opakují stále stejné scény a jsou vyslovovány stále tytéž věty. Proto se nemůže nikdo divit, že začarovaný kruh chce protrhnout za každou cenu. Na scénu vstupuje pět žen, vybraných počítačem na základě inzerátu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (65)
Tři hvězdičky si film zaslouží už jen proto, že alespoň trochu experimentuje a nedrží se klasické narace. Což jak je vidět některé pobouřilo a zmátlo (uživatel dobytek, patrně zástupce obyčejného diváka, který není na žádné pokusy s narací zvědavý.). Já jsem byl naopak rád, kdyby byl tenhle příběh vyprávěn lineárně, tak už je úplně o ničem ( nehledě na to, že by to ani nešlo, protože hrdina by nemohl stíhat paralelně 5 vztahů). Ovšem abych vás příliš nenalákal, jedná se o standardní mixování snu a reality, které jste viděli už milionkrát. V roce 83 to ale byla jistě příjemná změna. ()
Knihu neznám, takže netušim, jestli je tam příběh taky vyprávěnej tak hrozně zmateně, ale ve filmu jsem se poněkud ztrácel. Katapult má určitě něco do sebe, ale je to natočený celý nějak podivně a hlavně ke konci to na mě působilo až chaoticky. Jak se řiká, že někdo plácá pátý přes devátý, tak přesně takovej jsem měl z toho dojem. Možná by to chtělo vidět ještě jednou. Ale zase až tak mě to nezaujalo, abych měl chuť se na to podívat znovu. Třeba někdy časem... Zatim teda dávám 2 hvězdičky. ()
Velmi mne zklamal konec-nekonec. Celou dobu čekáme na katarzi, kdy se vše provalí, kdy manželka udělá scénu, odejde s dětmi atd., ale tohle snové delirium, co by mohlo být a nemuselo, co jsou a co nejsou sny a výplody chorobné fantazie a jestli nakonec celý film nebyl jen jeho snovým a fantazijním výplodem, zkrátka jsem čekal něco rozhodnějšího a jasnějšího. To měli říct rovnou, že vyprávějí pohádku pro dospělé, a ne že se snaží o nějaký realistický pokus o psychologický profil znuděného chlápka, který si nabrnkne několik charakterově naprosto odlišných bab. Vtipné mi to přišlo jen v asi dvou scénách. ()
Bylo to koukatelné. Komunistické králíkárny byly děsivé, chování lidí neautonomní, podpultovky jely ve velkém. Jirka Bartoška byl skvělý, jak se pokoušel utéct ze stereotypu, až po jednom návratu domů z něj nečekaně vypadl. Ženské představitelky byly různého věku a měly různá přání a představy o životě. Bára Štěpánová mě dráždila skotačícím poprsím a puberťáckým poskakováním. ()
Včera som napísal komentár a netuším koho vinou sa neuložil. Takže znova. Videl som desiatku Jirešových filmov a ani jednému z nich som nenadelil viac, ako tri hviezdičky. Preto považujem dve hviezdičky priznané Katapultu pred jedenástimi rokmi za príliš prísny verdikt. Knihy Vladimíra Párala mám rád aj keď ich kvalita kolíše. Nedokážem posúdiť, či sú jeho knihy ťažko sfilmovateľné alebo sa dosiaľ nenašiel filmár, ktorý by ich dokázal adekvátne previesť na plátno. Pravdepodobné je aj to, že v súčasnosti sú už Páralove knihy passé. Život a ľudia sa medzitým pohli ďalej a problematika stereotypných životov a snáh o vymanenie sa z nich už má inú podobu. Katapult je zo všetkých sfilmovaných diel najpriemernejší. Neviem to konkretizovať, ale mal som počas sledovania filmu intenzívny pocit, že sa to dalo nakrútiť inak a lepšie. ()
Galerie (5)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (5)
- Když v úvodu filmu píše Jacek Jošt (Jiří Bartoška) na počítači svůj věk a poté řeší chybu zařízení, je za ním ve skle okna na chodbě vidět nahoře odraz mikrofonu zvukaře. (rakovnik)
- Natáčení probíhalo na Radhošti u sochy Radegast. (M.B)
- Když večer Jacek Jošt (Jiří Bartoška) a jeho manželka Lenka Joštová (Kateřina Macháčková) sledují v obýváku na gauči televizi, tak běží seriál Pohádky z mechu a kapradí (od r. 1968). (Dlubal David)
Reklama