Reklama

Reklama

Obsahy(1)

R.A.S. ve francouzštině „rien a signaler“ znamená vojenské hlášení ve smyslu, že se nic zvláštního nestalo, nebo jinými slovy: nedošlo k žádné mimořádné události. V kontextu tohoto filmu je třeba mnoho událostí ve špinavé alžírské válce zamlčet, v zájmu státu, politiky i armády. Děj filmu se odehrává v roce 1956, kdy je třeba poslat do Alžíru další vojenské kontingenty k udržení koloniální nadvlády Francie. Na nádraží v Dreux je násilně potlačena demonstrace, která se snaží zabránit odjezdu vlaku se záložáky. Mezi těmi, kteří byli povoláni a nedobrovolně odjíždějí, jsou i Rémy March, Alain Charpentier a Raymond Dax. Směřují do tábora Ain Sour v Alžíru. Přestože jsou každý jiného politického vyznání – komunista, anarchista a tomu třetímu je to jedno, stanou se z nich v horkém písku, za neustálé vojenské buzerace a všudypřítomného nebezpečí přátelé na život a na smrt. Jedním z prvních úkolů je srovnat se zemí horskou vesnic. A po akci se do hlášení napíše: R.A.S... Jedna z vět, kterou vojáci uslyší a kterou musí neustále často opakovat, zní: „C’est la vie de château pourvu que ça dure“. V češtině ji znají i diváci, kteří film nikdy neviděli: „Žijem si jak na zámku, ať to trvá věčně!“ Toto rčení původně znamenalo skutečně bezstarostný život bohaté šlechty, ale později se v přeneseném významu užívalo ve francouzské armádě při mučení a brutální šikaně. (Česká televize)

(více)

Recenze (31)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Snímek R.A.S. je považovaný za jednu z nejzásadnějších výpovědí o alžírské válce a patří díky levicovému vyznění k titulům, které se pravidelně reprízovaly v 80. letech v Československé televizi. Jeho antiimperialistické ladění dokonale zapadalo do tehdejší ideologické výbavy režimu. Zklamáni budou nejspíš ti, kteří od filmu čekají řadu dramatických bojových scén, akce, napětí a ukázek válečné techniky. Jádro filmu spočívá ve vykreslení pocitů odvedených branců, kteří procházejí výcvikem a proti své vůli se dostávají do soukolí válečné mašinérie. Úskalí vidím v tom, že snímek pracuje s pocity a představami levicové intelektuální scény 70. let, nikoliv s tím, co prožívali francouzští vojáci v druhé polovině 50. let. Děj se pravděpodobně odehrává v roce 1958, kdy francouzská armáda úspěšně vytlačila povstalce do nejnepřístupnějších částí země a zdálo se, že spěje k rychlému vítězství. Problém R.A.S. není v tom, že by hlavním hrdinou byl komunista, v té době byla komunistická strana masovou uznávanou politickou silou, ale v tom, že vkládá do svých postav významy, které prostě neodpovídají myšlení doby. Alžírská válka nebyla běžnou koloniální válkou, Alžírsko bylo považováno za zámořský departmán, kde žilo už po několik generací spoustu francouzských přistěhovalců, a za nedělitelné území Francie ho na začátku války považovala i drtivá většina levice. Válku konec konců zahájili levicoví liberálové, kteří v postalcích viděli fašistoidní reakcionáře a náboženské fanatiky. Teprve únava z nekonečné války a zprávy o válečných zločinech vyburcovaly francouzskou veřejnost a změnily postoj k Alžírsku. Francouzští vojáci se (samozřejmě s výjimkou většiny arabských odvedenců) vyznačovali vysokou morálkou a vlastenectvím, takže scény z filmu dost matou a v některých momentech jsou vyloženě zavádějící. Po technické stránce se filmu nic zásadního vytknout nedá, výborné herecké výkony, kamera, střih a fascinující pouštní krajina plná divokých soutěsek. Celkový dojem: 80 %. ()

Terva 

všechny recenze uživatele

Málo francouzských filmařů reagovalo v průběhu let na dramatické události, které poznamenaly dlouholetý boj francouzské koloniální armády s osvobozeneckými jednotkami Afričanů v Alžíru koncem padesátých a počátkem šedesátých let a tady je jeden z těch nejlepších - dle mého. Scénář : Yves Boisset a Claude Veillot. Kamera : Jacques Loiseleux a Georges Pierre ()

Reklama

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Tenhle film nevidělo moc lidí, protože ho prakticky nikde nedávaj a ke stažení taky není. Jedna verze je akorát na Youtube, bohužel ve francouzštině. Tím pádem nejsem úplně schopen zhodnotit kvalitu dialogů, protože jsem jim nerozuměl. Zhodnotit se dá samotné ztvárnění války, neustálá buzerace od velitelů a bojové scény (kterých by tu rozhodně mohlo být víc). Celkově tedy 3*, až to někdy uvidím v češtině, třeba svůj pohled přehodnotím. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Nejen Američané, i Francouzi mají svoji temnou minulost. 1) Civilové odvedení proti své vůli - to jako poručík Československé lidové armády v záloze znám dobře. Ovšem, když je odvedete přímo do války, to je věc jiná. C’est la vie de château, pourvu que ça dure._____ 2) První světová, druhá světová, Francouzi v Alžírsku, Američani ve Vietnamu... Je to pořád stejná písnička. Rien a signaler._____ 3) Úsměvná je francouzská povaha vojáků, silně se lišící od americké, na niž jsme z filmů o Vietnamu zvyklí._____ 4) Zaujal mě 25letý Jacque Spiesser (desátník Rémy March) a Jean-Paul Franky (blonďatý seržant Rudy s nenápadnou nabídkou gayovského sexu)._____ 5) Natáčeno v Tunisku._____ 6) Koment k věci vysvětluje historické okolnosti války: gudaulin****. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Američania majú Vietnam, Francúzi Alžír. Videl som množstvo filmov o Vietname, ale iba jeden o Alžírsku (Bitva o Alžír). A práve pre Bitvu o Alžír nedokážem pridať tomuto filmu štvrtú hviezdičku. Nejde ani o zidealizovanie postavy mladého komunistu, to je iba akási daň ľavicovému ladeniu Francúzska v tých časoch. Najviac mi prekážalo, že takmer všetko, čo som v tomto filme videl, som už videl v niekoľkých predchádzajúcich filmoch. A aj keď v ňom nebolo veľa zjavných nedostatkov myslím si, že na zaradenie filmu medzi mimoriadne počiny je treba aby niečím prispel do filmovej histórie, aby odhalil niečo predtým nevidené. A toho som sa nedočkal. ()

Galerie (7)

Reklama

Reklama