Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zvláštní příběh o lásce, tanci a neumírání se odehrává koncem čtyřicátých let. Do plicního sanatoria přichází mladý muž, taneční mistr Mayer. Jeho diagnóza je vážná - tuberkulóza. Své nemoci se však nepodává a začne proti ní aktivně bojovat tancem i optimismem. Postupně získává další pacienty, kteří se dosud trpně poddávali svému údělu. Zanedlouho však jeho nemoc propukne v plné síle a záludnosti. Tváří tvář smrti je zosobněním lidské odvahy a pozitivního přístupu k životu. Film režiséra J. Jireše podle scénáře J. Hubače získal ceny Český lev 1995 za hlavní herecký výkon Martinu Dejdarovi a za nejlepší zvuk. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (128)

Marigold 

všechny recenze uživatele

Nemůžu si pomoct, ale Dejdar mi přijde sice jako kvalitní, ale velice monotónní herecký typ. Učitel tance není zaručeně nejlepším Jirešovým filmem, jak jsem se dočetl v denním tisku, je to velmi pěkně nasnímaný (Jan Malíř je záruka kvality) a místy i docela hezky napsaný příběh (ani Hubač rozhodně nepatří mezi diletanty). Bohužel mi to celé přijde trochu moc táhlé a retrospektivní vsuvky působí značně neústrojným dojmem, potěší jen přítomností Miloše Kopeckého. Atmosféra plicního sanatoria je vydatná, postavy uvěřitelné a určitý sentiment velice přijatelný. Prostě příjemný film, což nic nemění na faktu, že Jireš má i lepší tituly. ()

cinema_cz 

všechny recenze uživatele

Památná věta, že "každý si musí natočit svůj Přelet nad kukaččím hnízdem", platí i v tomto případě. Scenárista Jiří Hubač, jehož řemeslnou zručnost už nejednou prověřilo pražské Divadlo na Vinohradech či Česká televize (seriál Dobrá voda, Ikarův pád, Nezralé maliny, ad.), napsal příběh, který se výše popsanému klasickému schématu ani příliš nevymyká. Scénář přesto na několika místech zašustí papírem: v řadě případů lze děj s úspěchem předvídat dopředu. V rovině citlivé osobní podívané udržují snímek (kromě režiséra) především vynikající výkony Martina Dejdara a Kamila Halbicha. Jaroslav Sedláček ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Martin Dejdar sa pár rokov po natočení Učiteľa tanca sťažoval v jednom rozhovore pre Cinemu, že je mu veľmi ľúto, že mu už také výrazné ponuky neprichádzajú. Odvtedy sa bohužiaľ toho v jeho prípade čo sa týka hraného filmu veľa nezmenilo. Z prvej polovice 90tych rokov patrí tento film v českej kinematografii rozhodne k tomu lepšiemu. Hodnotenie č. 3333. ()

mh.mail 

všechny recenze uživatele

70% — Můžeme si o Martinu Dejdarovi myslet, co chceme, faktem je, že když má příležitost, tak opravdu umí. Jeho frajer Richard Majer je asi vedle Antonína Maděry ve Zdivočelé zemi dosud jedna ze dvou jeho životních rolí. Film dokáže obratně balancovat na hranici sentimentu a je dosti uvěřitelný a i přes závažnost tématu a prostředí nakažlivě optimistický. Oceňuji, že konec hlavního hrdiny, ač očekávatelný, není ve filmu explicitně podán a je tu prostor na zázrak. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Nesnadné a možná ne zcela domyšlené téma tohoto záměru-scénáře-metafory bylo scénáristicky i režijně zvládnuto na vrcholné úrovni. Jirešova a Hubačova odrazová parketa se prolnula do výborné výpravy, věrohodného děje a přesvědčivě zachycených reálií té doby - tj. konce Třetí republiky. Nadsázka, která by v jiných případech doslova vraždila a deptala kvalitu, tady slouží jako přesvědčivé východisko k vybudování podobenství o potřebnosti, nenahraditelnosti a životadárnosti elánu, lidské potřeby přesahu a bojovnosti i na druhé straně naivity a zranitelnosti. Všechny tyto vzájemně se v sobě křížící a mnohém vzájemně rušící tendence postihuje v soustředěné podobě Dejdarova postava tanečního mistra Majera v Dejdarově podání. Mimořádných hereckých výkonů tu ovšem najdeme podstatně více. Retrospektivní dědoušek Miloše Kopeckého, komisní ženství vrchní sestry Jany Hlaváčové nebo dobyvačné pojetí v rolích Kodetové či nedoceňované Zuzany Bydžovské jsou asi nejvýraznějšími markantami tohoto rysu UČITELE. Zápas o zachování lidské důstojnosti v mezních podmínkách je patrně i hlavním obsahem nesporného nadčasového rozměru tohoto nanejvýš aktuálního českého filmu. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (9)

  • Natáčení probíhalo za plného a nepřerušeného provozu Kojeneckého ústavu při Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. V té době tam bylo asi 80 dětí a personál musel dbát na to, aby např. neplakaly a nerušily tak natáčení, navíc byla k dispozici 1 chůva, která rozdávala dětem dudlíky. I přesto se mnoho záběrů muselo právě kvůli pláči dětí opakovat. Na uspávání dětí se v případě potřeby podílely i dámské členky štábu. [Zdroj: Lidovky.cz] (alonsanfan)
  • Děj se odehrává v roce 1947, tedy chvíli po druhé světové válce. (Leopard105)
  • Film byl natáčen v prostorech dnešního Kojeneckého ústavu při Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Zámek, který Richard Majer (Martin Dejdar) navštíví kvůli svému kamarádovi ze sanatoria, jsou Veltrusy. (hymen)

Reklama

Reklama