Tlusťoch a Chlapeček

Jedna z nejzásadnějších a nejzajímavějších událostí z konce 2. světové války se v režii Rolanda Joffého nedočkala patřičně zajímavého zpracování. Průběh zestrojení, výroby a přípravy atomové bomby, na který se film Fat Man a Little Boy (český překlad názvu v tomto případě považuji za trochu střelený a zbytečný) zaměřuje, by mohl mít ve výsledku silné grády, kdyby se režisér a scenárista v jedné osobě nerozhodl věnovat velkou část snímku milostnému vztahu doktora Oppenheimera. Mnohem raději, než spoustu nudné a ploché romantiky bych přivítal širší pohled na celou akci, její následky a další osudy postav, což je záležitost, kterou si zde pro změnu pouze přečteme v závěrečných titulcích. Scény, které se skutečně věnují zvolenému historickému tématu, a Paul Newman v rozsahově menší (ale výrazné) roli generála Grovese pozvedají vcelku tento film s výrazně promarněným potenciálem na slušný průměr. 60% (04.01.2021)

Nudné, nijak extra zajímavé, vykonstruované či snad otrocky zinscenované. To rozhodně nejsou vlastnosti, které by měl mít film o stvoření nejmocnější zbraně, jakou kdy lidstvo vlastnilo (pro rýpaly - vodíková puma je pouhým vylepšením té atomové). Newman jako generál a Schultz jako Robert Oppenheimer nehrají své role sice nijak světoborně, ale jakousi duši svým postavám přeci jen vtiskli. Na druhou stranu linie s nudným Johnem Cusackem a otravnou Laurou Dern je vyloženě mimo mísu. S odřenými zády za 3*, dané téma by si však rozhodně zasloužilo lepší zpracování. (17.08.2014)

Príbeh stvorenia najničivejšej zbrane, ktorú ľudstvo vytvorilo. Pokiaľ sa príbeh týka samotnej zbrane, šlape veľmi dobre a snaží sa verne dokumentovať historické reálie aj s dobovou kritikou či sebakritikou (napr. jemná komunistická paranoia). Vo vzťahových líniách je to tradičné hollywoodske klišé, ktoré ničím novým neosloví. Herecky solídny štandart, nič viac, a to vrátane hviezdneho Newmana. (27.09.2022)

,,PRÁVE POBOZKAL BRATA.“ ,,TO MUSÍ BYŤ KOMUNISTA.“ __ Film bez jednoznačnej hlavnej postavy, resp. zameraný na dva neživotné predmety avšak rozhodne nie dokumentárnym spôsobom. Z hercov prednostne zaujme chladnokrvný realista Newman konfrontujúci sa s idealistom Schultzom, ktorý len nemá dostatok charizmy, aby zvládol uchopiť postavu Oppenheimera, najprv vedca s morálnymi pochybnosťami meniaceho sa pragmatika pochopiaceho, ako jeho ničivý vynález môže napokon zachrániť viacej životov, než ich zobrať (prípadná americká invázia do Japonska). Napokon aj (ktovie či pravdivá?) ľúbostná linka medzi Cusackom a Dernovou si tu napokon nájde svoje miesto, aby ukázala chorobu z ožiarenia nemenej pôsobivo, ako nám to predviedol ,,Černobyl“. Formálne treba spomenúť priestorovo premyslené zábery Vilmosa Zsigmonda a samozrejme hudbu Ennia Morriconeho, ktorý sa okrem melancholickej tónov zameral najmä na atonálnu zvukovú kulisu zdôrazňujúcich apokalyptickú ničivosť atómových zbraní. Napokon všetko smeruje k finálnej scéne ich prvého otestovania (,,Aké to bude?“ ,,Nepredstaviteľné.“). Či už si chcel tesne pred výbuchom Oppenheimer zapáliť cigaretu alebo nie, tento moment sa mi vryje do pamäti ako najsilnejšia scéna z filmu, ktorý napriek svojmu neskutočne silnému námetu, nenaplnil naplno svoj potenciál. Menej než 3* aj tak dať nemôžem. (256. hodnotenie, 14. komentár k filmu) (12.07.2020)

Člověk by od tvůrce MISIE a VRAŽEDNÝCH POLÍ čekal víc. Potenciálně velice zajímavé téma (vynález atomové bomby) sráží dolů velice průměrný scénář, díky kterému se dialogy vlečou a postávám schází "dějinná velikost" a vzájemné jiskření. Nepomáhá ani nevýrazné herecké obsazení (viz Cusack). Utahané a bez fantazie. (14.11.2002)