Vražedná pole

Pokud nic nevíte o tématice Rudých Khmérů, dozvíte se ve filmu Vražedná pole spoustu podstaných informací. Je totiž až s podivem, kolik faktů se podařilo režisérovi na prostoru jednoho celovečerního filmu odvyprávět. Je zde vykreslen původní kambodžký režim, nešťastná intervence USA a také nástup Rudých Khmérů a jejich krutovláda. Kromě osudů hlavních postav, je zde jakoby mimoděk vlastně zachycen osud celé země. Kamera působí velice autenticky, jakoby davy rojící se po výbuchu na ulicích, či lidé vysedávající na rozbombarodvaných spáleništích ani nebyly komparz. Spousta až reportážně vzhlížejících záběrů způsobuje, že film často vypadá jako dokument. A tak má divák pocit, že nesleduje jen příběh několika jedinců, ale příběh celé země. (12.07.2011)

***** - ani nemůžu jinak. Tohle mě vážně dostalo. Nádherně natočené a bohužel poměrně neznámé válečné drama se brilantními hereckými výkony a vynikajicí režií Rolanda Joffého. Ve filmu je dokonale ztvárněná atmosféra politických událostí, osudů lidí a genocidou ubíjené Kambodžy, po převzetí moci Rudými Khmery, kterou přímo famózně dolňuje Oldfieldova hudba. Strhující, místy děsivý a velmi emocionální snímek po právu oceněný Oscary. Těžko se hledají další slova, tohle se prostě musí vidět. (10.03.2007)

Chvílema výborný, chvílema hrozná nuda. Z filmu by se určitě dalo tak 30-40 minut vyhodit a nebylo by to vůbec na škodu. Dost mi vadilo, že se film snažil každou chvíli hrát na city a pak konec, protože to byl doslova kýč. Líbila se mi hudba (Mike Oldfield). Pro mě lehkej nadprůměr... 60% (25.12.2009)

Vražedná pole jsou filmem kde z každého políčka (filmového, ne toho, na který odkazuje název snímku) přímo sálají ambice směrem k pozlaceným plešounům. Neříkám, že je to špatně. Zvlášť, když to má v rukách režisér, který se umí vyhnout lacinému podlézání akademii (ovšem Lennon na závěr byl už těžce přes míru). V první polovině jsem se neubránil pocitu proč se děj stále točí kolem nezajímavého sebestředného novináře, když "ten jeho poskok, s kterým zachází jak s onucí" je stokrát zajímavější. A naštěstí si to mysleli i autoři a v druhé části vsadili právě na něj. V mých očích dobře udělali. Jinak scény typu vyvolávaní fotek ve spartanských podmínkách, video s projevem Nixona a záběry zvěrstev Rudých khmérů sestříhané na Vincerò či bloudění po vražedných polích jsou tak působivé scény, že jen za ně si Roland Joffé zaslouží můj velký obdiv. Na druhou stranu to nic nemění na faktu, že tu vidím i chyby. Což o jeho následujícím snímku říct nemůžu, i kdybych sebevíc chtěl. (21.10.2008)

Klasický zástupce filmů, které mají rozhodně co říct, avšak zvolily si k tomu nešťastnou formu. Těžko se mi hodnotí něco, co je svým poselstvím vysoko nad zemí, avšak zpracování kulhá. Pár silných záběrů a vhodně zvolených songů divácký zážitek pouze mírně vylepšují. Mám pocit, že obrovská část stopáže je věnována nudnějším pasážím ze života válečných novinářů, tedy nekonečné čekání na různá povolení. Tamní vláda jako by zkopírovala knihu George Orwella 1984 při "výchově" mládeže. Nedostanu se s hodnocením přes 2 *. Myšlenka krásná, ale dal jsem to asi na třikrát. Spousta pasáží je úmorně nudných a světlé okamžiky jsou vždy chvilkovou záležitostí. (03.04.2018)