Mise

Tento snímek je takový skrytý klenot. Jméno režiséra jsem nikdy předtím neslyšel, o to víc mě udivuje fakt, že studio muselo na natáčení věnovat nemalé finance. Film je dokonale řemeslně zvládnutý po všech stránkách. Díky překrásné kameře, máme dojem, že nahlížíme do pravého pozemského ráje, plného nádherných scenérií. Příběh je taky velmi silný, velmi skvěle je napsána postava, kterou zde ztvárnil De Niro. Bouřlivý španěl, nejdříve obchodník otroky, posléze vrah a na konec bojovník za spravedlnost. Jeho proměna je díky jeho prudké povaze tak nějak logická. De Niro je herec první kategorie a stejně tak Jeremy Irons. Úžasná je i hudba, i když někdy mi nesedí její zasazení do filmu, kdy v pějí v kostelech sbory. Přeci jen soundtrack prostě nazpívali profesionální zpěváci. (25.01.2007)

Som na vážkach. Prvá polhodina je pôsobivým vykreslením rozpolteného otrokára De Nira, ktorý po tragickom čine hľadá útočisko vo viere a vydáva sa na strastiplnú púť s jezuitmi. Po chvíli sa však začína rozvíjať rovina politicko-náboženskej šachovnice, pánbíčkárstvo sa odsúva na vedľajšiu koľaj a oťaže prevezme dedičstvo intolerancie a krvavej histórie dobývania Južnej Ameriky. Vďaka tomu je celý scenár rozpoltený a preskakuje z motívu na motív, pričom je prvá polovica príbehu nekompatibilná s tou druhou takmer vo všetkých ohľadoch. Čo je vzhľadom k hereckým výkonom a jednému z najkrajších Morriconeho soundtrackov, ktorý bezpečne chytí za srdce, veľká škoda. 70% (02.01.2014)

The Mission je především dojmový film, od krásných záběrů džungle a vodopádů, přes chytře zvolenou, podmanivou a často maximalistickou hudbu až samozřejmě po samotný příběh. Charizmaticky nepřekonatelný, Robert De Niro, vláčí pytel plný železného haraburdí, jako symbolismus k mnohem těžšímu břemenu, jež táhne ve svém srdci, kvůli neuváženému zabití bratra v malicherném souboji. Ne nadarmo jsem si vzpomněl na novější a v tomto směru možná ještě silnější Jaro, léto, podzim, zima... a jaro ... Jakmile je však pokání definitivně uzavřeno, snímek se přesune úplně někam jinam, konkrétně k tématu kolonizování Jižní Ameriky. Hloupost a krutost tehdejších dobyvatelů skutečně bije do očí a tlačí u srdce a to je asi vzhledem k účelu filmu dobře, jenže předpokládaná, závěrečná bitva stejně působí malinko samoúčelně. Celkově, kvůli rozpolcenosti filmu a pár nudnějším momentům, jsem nebyl tak nadšen, jak jsem doufal. 8/10 (16.07.2008)

Jako mnozí i já zřetelně a s lítostí vnímám rozpolcenost snímku - a jako mnozí si pro ni kladu svoji vlastní hranici. Pro mě všechno funguje naprosto úchvatně jak na rovině osobního příběhu kajícnictví, milosrdenství a víry, tak i v rovině církevních a státních sporů o moc nad kolonizovanými územími - a potud mi připadá, že fantasticky fungují i všechny filmové prostředky: vtahující kamera schopná zachytit divokou krajinu a v ní jak přirozené domorodce, tak i nepatřičné rozličné cizince s vlastními záměry, vedení herců - a právě zdaleka ne jen ústředních, ale všech lidí na plátně, hudební prolínání i scénář - a téměř všechno se pro mě bortí ve chvíli, kdy se církevní hodnostář vydává s knězi navštívit misii Guaraniů nad vodopády - a my se marně ptáme, jak se do ní i s ním dostali - protože je jasné, že tenhle  pán by se těžko vyšplhal po skále, a kamera nám to zbytečně zatají, přestože nemusela. A pak se scénáristicky bortí i další body - celý závěrečný drtivý útok Portugalců na misii a obrana Guaraniů jsou příliš demonstrativní, hnané na efekt a málo ústrojné - nedává smysl, že Guaraniové nechají vojáky (kterých není zas tak moc) jednoho po druhém v nejzranitelnějším místě cesty pracně šplhat na útes a tahat nahoru po lanech lodě a děla - že na ně právě tam nezaútočí šípy a noži a neházejí je jednoho po druhém do vodopádů... Nehledě na to, že ta děla vůbec nedávají smysl, nejsou k ničemu potřeba - chýše vojáci zapalují ohnivými šípy, tu hrstku domorodců střílejí. Žádné pevnosti na dobývání děly v misii nejsou - a ví se to samozřejmě předem. Souboje na řece, na loďkách, které domorodci nutně musí ovládat o mnoho lépe než Portugalci, a taky je umí převrhovat, jak bylo o pár scén dřív ukázáno, jsou v průběhu i výsledku stejně absurdní. Ani nedává smysl, že domorodí muži ve svém vlastním prostředí čekají na - celkem zbytečné a nepřekvapivé pokyny knězů, a nepřevezmou iniciativu sami. Atp. To, co mělo působit nejvíce realisticky, krutě a zdrcujícně, je bohužel ztvárněno až směšně neadekvátně. A s tím (pro mě alespoň) přichází o svou působivost i kamera, hudba a vůbec všechny filmové prostředky. Člověk si jen představuje, jak mrazivé to mohlo a mělo být - a aspoň tenhle dojem přetrvává, spolu s lítostí, protože do dvou třetin je to opravdu silná podívaná a všechno ve mně si přálo, aby to vydrželo až do konce. A i tak to ve mně silně doznívá. *~ (18.03.2022)

"With an orchestra, the Jesuits could have subdued the entire continent." - musím oponovat - s takovými melodiemi, jaké složil mistr Morricone, není žádného orchestu zapotřebí. Mrazí už "jenom" z flétnové melodie. Když dostane slovo navíc sbor a perkuse, vzniká něco neskutečně krásného a monumentálního. Ve spojení s nádherně natočenou Brazilskou přírodou (nedotčené pralesy a hlavně monumentální Iguaçu) a slibným hereckým obsazením už chybí zdánlivě jenom kousek k dokonalému filmu. JENŽE - z příběhu se vyklubala na můj vkus tak trochu moc křesťanská agitka, takže nemůžu zcela sdílet zdejší nadšení. Sám o sobě by byl film na silnější 3*, ale za ty nádherné obrázky a hlavně za Ennia musím tu hvězdičku přidat. (26.07.2007)