Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Děj filmu se odehrává v 16.století a zobrazuje španělskou výpravu z Peru do nitra Amazonie, za bájnou říší zlata El Doradem. Dobyvatelé se střetávají s divokou přírodou i domorodci, ale děj se soustřeďuje především na konflikty mezi samotnými konquistadory. Ústřední postava, baskický žoldnéř Lope de Aguirre se zůčastní spiknutí a vraždy velitele výpravy, aby se postupně pomocí dalších vražd zmocnil vedení celého podniku a později se zbavil všech potenciálních protivníků, včetně nejbližších přátel.

Film je pro Sauru typickou studií kulminace násilý od jeho zprvu racionálního použití, až po čistky takřka stalinského typu vyvolané Aguirreho paranoiou, která dovede výpravu až na práh záhuby. Zajímavé je srovnání režijního přístupu Carlose Saury a Wernera Herzoga, který stejný námět zpracoval ve svém slavném snímku "Aguirre, hněv boží". (Crocuta)

(více)

Recenze (25)

Mulosz 

všechny recenze uživatele

Oproti Herzogove zpracovani musim jit o stupinek niz, Saurovo pojeti trpi prilisnou delkou a ohlasovaneho exlicitniho nasili jsem si taky moc neuzil. Ve snove pasazi na konci pribehu jsem si pripadal jako ve Faunove labyrintu (mysleno pejorativne). Herzogova verze mela charismatictejsiho hlavniho hrdinu a pusobivejsi spiritualni nadech. Nikdy bych netusil, ze dam Herzogovi prednost pred Saurou, nebot kvality druheho jmenovaneho jsou nesrovnatelne vyssi, ale ted se tak stalo. ()

Zeck 

všechny recenze uživatele

Značně sterilní vyobrazení zlaté horečky ve španělském podání, kde konkvistadoři s jejich brněním působí spíše jako nějací naleštění rytíři ze středověkých turnajů o šátek princezny, než jako chátra žoldáků hledajících zlato, které nikdy nebylo. Všechny hlavní postavy si jsou natolik podobné, že polovina intrik a vražd zcela ztrácí smysl, už jen proto, že jsem po hodině děje a desítkách ksichtů přestal rozlišovat, kdo je vlastně kdo, jakou má funkci a jestli ještě žije, nebo to byl ten, kterého před pěti minutami zastřelili. Aguirre je zde sehrán obtloustlým dědkem, který bájnou ďábelskou povahu jeho postavy znázorňuje asi stejně dobře jako Zounar veksláka. Film jsem záměrně zhlédnul po "Aguirre, hněv Boží" a musím konstatovat, že mě nezaujal ani jeden z nich. Osobně El Dorado považuju za zbytečně promrhané prostředky (které byly), kdy se tvůrci měli raději zaměřit na mnohem zajímavější a barvitější příběhy o dobývání jižní a střední Ameriky Španěly a nedělat jako kdyby byl Aguirre nějaká konkvistadorská raritka, o které musí vznikat hned několik filmů v rozmezí pár let. 44% ()

Reklama

HAL 

všechny recenze uživatele

Saura se, nejspíš v zájmu "historické věrnosti", tak moc utápí v repetivním předvádění nekonečných půtek o moc a vůdčí pozici v dobyvatelské výpravě, až na tu samotnou výpravu, tedy putování nepřátelským peklem a prodírání se džunglí požírající těla i duše španělů, tak trochu zapomněl. Zajímavé, drsné a výpravné zpracování legendy, ale Herzog tak se svou verzí definitivně vede. A to nejen díky geniáně šílenému Klausu Kinsi. 7/10 ()

Yardak 

všechny recenze uživatele

Saura vzal hledání bájného města El Dorada, potažmo Lopeho de Aguirreho, naprosto odlišně než Herzog (Aguirre, hněv Boží; 1972). Carlos Saura studuje v tomto filmu tématiku násilí na pozadí historického příběhu z 16. století. Důsledky jsou šokující, neboť se to i nejspíše stalo! Když budeme trochu srovnávat s německou verzí od Herzoga (jež je též skvělá, hodnotil jsem za 5 hvězd): Saurův film se váže blíže k historii; sice hlavní představitel conquistadora Aguirreho se nemůže vůbec rovnat s K. Kinskim, ale pro tuto verzi to tolik nevadí, neboť zde dostávají větší prostor i ostatní dobyvatelé (dobrá role Lamberta Wilsona) a hlavně nemohu opomenout zmínit velmi pěknou filmovou výpravu. Neočekávejte akční podívanou, ale snímek plný atmosféry strachu z neznámého a intriky, jež budou střídat další intriky:o)). Dosti zapomenuté dílo...musím za 5 hvězd! ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Píše se rok 1560 a honba za bájným zlatem El Dorada přerůstá do zničující síly hrabivosti a všudypřítomné bezútěšnosti lidské psychiky, která je znamenitě ztvárněná, nezpochybnitelně mistrovský kousek. Film nabízí přesně utříděná fakta, které jsou pečlivě konstruována, a přitom děj nezůstává nic dlužen ohromující podívané. Ve vzájemné souvislosti v ponuře působivé atmosféře zaujme neméně i brilantní hudba, jež fantasticky podbarvuje vnímavost celého zážitku. Obrazová krása EL DORADA je krutá a nelítostná, ale také úchvatná, nicméně připomínám, že smrťák s kosou je neustále nablízku. Pokud od filmu budete očekávat nablyštěnou podívanou bravurních akčních scén, budete nejspíše zklamáni. Protože jde o umělecké pojetí opírající se o historickou faktografii, stylizovanou do epického vyprávění. Musím se přiznat, že nejemocionálnější scéna, která mě dojala, bylo zabíjení koní, ještě dlouho po skončení mi nedala spát. Přesto, že příběh je formulován drsnějšími prostředky, tak mimo jiné režisér Carlos Saura veden nejlepšími úmysly výtečně namixoval kratičká milostná intermezza míšenky Inés a guvernéra Pedra de Ursúa, jde o jakési odlehčení s lehkým nádechem romantiky. Na druhou stranu je potřeba dodat, že film má průměrný herecký ansámbl vousatých mužů, ale bezohledný Lope de Aguirre (Omero Antonutti), dominuje v masce nelítostného mordýře, ze kterého jde někdy až strach. Opravdu je hodně uvěřitelný. A tak jen pro úplnost ještě dodám, že se opravdu jedná o výjimečnou podívanou, bez přeintelektualizovaných gest. Tak do toho, ať víte, jak to opravdu bylo. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (2)

  • Výraz „El Dorado“ znamená ve španělštině „zlatý“ nebo „pozlacený“. Původně to byla přezdívka bájného jihoamerického panovníka, který v legendách vystupuje jako náčelník smývající ze sebe zlatý prach, kterým byl rituálně posypán. Na tuto skutečnost odkazuje úvodní scéna filmu. (Radiq)
  • Lope de Aguirre (8. listopadu 1510, Oñati – 27. října 1561, Barquisimeto) byl španělský conquistador, známý také jako Lope el Loco (Šílený Lope), El Tirano (Tyran) nebo Ira de Dios (Hněv Boží). (Radiq)

Reklama

Reklama