Reklama

Reklama

Obsahy(1)

"Panebože, jak je jednomu dobře, když je mu dobře..." Povzdech starého dědečka (hraje jej legenda španělského filmu Francisco Rabal) zcela vystihuje vnitřní ladění tohoto málo známého rodinného filmu Carlose Saury. Příběh 10tiletého chlapce Manuela, který je "odklizen" k příbuzným na venkov v Murcíi po dobu, kdy rodiče v Madridu vyřizují náležitosti svého rozvodu, natočil jeden z největších španělských režisérů podle vlastního románu Pajarico Solitario (Osamělý ptáček). Příběh jednoho léta v Manuelově životě není ničím jiným než filmem o první lásce, o prvních dospělých objevech i o první ztrátě. V poněkud bizarní početné rodině z otcovy strany je Manuel poprvé v životě konfrontován s tím, jak zdání může klamat a kolik abnormálních situací může skrývat napohled nudně konformní fasáda venkovské rodiny. Taky se tu však setká se svou sestřenicí Fuensantou. A jen osud je nakonec rozdělí... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (15)

freddy 

všechny recenze uživatele

Nikdy jsem sice neměl tak zajímavou a rozvětvenou rodinu, nikdy jsem nejezdil na prázdniny na venkov, a přesto mám pocit, že jsem filmu dokázal porozumět a naladit se na tu správnou dá se říci nostalgickou notu. Každý v této rodině byl zajímavý a právě v této různorodosti se skrývá jeden z pozitivních faktů, díky kterým se mi tento film zalíbil. Musím konstatovat, že chvílemi mi toto dílko připomínalo u nás málo známé francouzské filmy Tatínkova sláva a Maminčin zámek, bylo to podobně poetické a vyjadřovalo to i podobné myšlenky, ale samozřejmě film Ptáček není kopií těchto filmů, spíše si myslím, že to je náznak toho, jak by ty dva francouzské filmy natočené podle Pagnolova autobiografického románu "Jak voní tymián" vypadaly, kdyby se jejich děj neodehrával začátkem 20. století, nýbrž o nějakých 80 let později. Ptáček je zkrátka filmem o dětském pohledu na život a na rodinu, se kterou se hlavní hrdina postupně seznamuje, a při té příležitosti poznává i první lásku a první strasti života, jako je například smrt. Já v tomto filmu zkrátka vidím poeticky nasmímaný pohled na svět, do kterého možná pan režisér Saura vložil trochu své vlastní nostalgie. Ač film nenabízí nic převratného a ač jsem se u něj i chvílemi nudil, přesto si ho troufám označit za mimořádně kvalitní a zdařilý film, který má své nepopiratelné kouzlo. A z toho důvodu mu uděluji čtyři hvězdy. ()

anderson 

všechny recenze uživatele

Saura "točí" aj po rokoch stále o tom istom. A mňa to stále baví. Navyše: Excelentný český dabing z dielne ČT. (3.1.2011) ()

Handle 

všechny recenze uživatele

Buď mi ten film přišel o ničem, nebo jsem ho nepochopil. Pro mě divný a nevýrazný snímek, já jsem se hodně nudil. Ale možná jsem jen od toho čekal příliš, protože obsah filmu mi přišel zajímavý.. Každopádně nevím, co tím chtěl autor říci a u plno scén jsem opravdu nevěděl která bije a to by se podle mě stávat nemělo. Mně osobně tohle prostě nesedlo. ()

d-fens

všechny recenze uživatele

ocenenia : Montréal World Film Festival 1997 - nominácia na Grand Prix des Amériques, Najlepšia réžia (spolu s filmom "Tôkyô yakyoku") ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

V Slovenskych a ceskych hnojoch a mockach je tento Saurov film strasne malo znamy, a to je velka skoda. Rodicia si v Madride vybavuju dolezite veci ohladom rozvodu a maleho syna dali na spanielsky  vidiek  do spanielskej dediny k dedkovi, ktoreho hraje Francisco Rabal /Il prefetto di Fero 1977, Polizziotto Solitudine a Rabia 1980/. Zda sa ze sa tam nic nedeje, lebo videk ma ssvoje tempo, ktore je oproti mestam vyrazne pomalsie. No zdanie klame. Pret oby sa divak mal do filmu pozorne zadivat a sledovat dianie.  Ako pise Freddy, aj mne sa zadlo, ze velikan europskej kinematogarfie Carlos Saura vlozil  do filmu miestami vlastnu nostalgiu za detstvom - napkon v dobe tocenia uz mal 65 rokov  : 77 % ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Nenápadný, i v dramatických chvílích zvláštním způsobem vyrovnaný, mírný a pokojný snímek o životě z pohledu dospívajícího chlapce. Možná mu chybí silnější emocionální náboj ... 3,5* ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Ptáček je Saurovou modifikací Sestřenice Angeliky, již obdařil novými prvky a atributy, a přitom oprostil od bolestivých vzpomínek na občanskou válku. Navíc, jde o adaptaci Saurovy povídky Osamělý ptáček, nese v sobě mnoho autobiografického, osobního. Nazývat půlmilionové město, kterým Murcia byla, venkovem, je docela zvláštní, avšak příběh je intimní, niterný, něžný, živoucí, sentimentální, bytostný. Ptáček, to je dětství intenzivně nabývající nepřímé i přímé životní zkušenosti. A identifikace života v jeho roztodivných chutích lásky a krásy. Odstíny citů, vášeň, stupně životů, oddíly pocitů a setkání se vznešeností i se smrtí. Svět ve velkolepých barvách života. Vzájemné dotyky umění a života, hudba, jež zprostředkovává prožitky, světlo a tajemství výtvarného umění (Van Eyck a Velázquez uchvacovali již ve svých dobách), mystéria, půvab těla, božské dotyky, věda a zázraky života. Hrdinou rozpoznávání těch rozmanitých podob lásky a životních krás je Manuel (Alejandro Martínez), madridský chlapec na třítýdenní návštěvě rozvětvené rodiny. A nakonec se ta zprvu nechtěná návštěva stane nezapomenutelným zážitkem. Z výrazných rolí: mimotělně vnímavá malá Manuelova sestřenice Fuensanta (Dafne Fernández), stářím již trochu nevyzpytatelný, přesto stále životem plný dědeček (zajímavý Francisco Rabal), vzletný strýc, krejčí a malíř Juan (Manuel Bandera), pochmurnější strýc, cukrář a cellista Fernando (zajímavý Eusebio Lázaro), hlava rodiny, strýc a lékař se zájmem o tajemství duhovky Emilio (Juan Luis Galiardo) a neprovdáním poznamenaná teta Margarita (Eulàlia Ramon). Z dalších rolí: Juanova žena, nesvá z jeho uměleckých aktivit, Marisa (Paulina Gálvez), Fernandova tělesně osamělejší žena Beatriz (María Luisa San José), Emiliova klidná manželka Lola (Violeta Cela), pubertální sestřenice Loli (Eva Marciel), prodavač v cukrárně Tony (Borja Elgea), či mladá švadlena Maruja (Beatriz Sánchez). Ptáček je ohlédnutím za životem v jeho nespočtu krás a chutí. Je to setkání se životem, se vším, co nabízí. Příjemný poetický požitek. ()

Hillock 

všechny recenze uživatele

Podle obsahu děje jsem čekal víc než mi bylo naservírováno. Moc nechybělo a byla by jen jedna hvězdička, takže hodně slabé dvě hvězdy. ()

Aqualung 

všechny recenze uživatele

Krásný, poetický film, který je o otvírání dvěří, nalézání, hodnocení, obav i o kráse.Krásná kamera, řekl bych, že se přibližuje citelně Pasolinimu, ale jen v kompozici respektive síle záběru.Chlapec na kraji jinošského věku se potkává s dívenkou, která ho silně osloví a spolu proletí prázninami, domem i chumlem lidí, kteří jim pomáhají anebo umožňují poznat, co obnáší zákoutí života....Silný film. ()

Akana 

všechny recenze uživatele

Podobně jako ve svém starším filmu Starý dům uprostřed Madridu zkoumá Carlos Saura svět očima dítěte, tentokrát chlapce, prostřednictvím jeho sladce nostlagických i docela drsných zážitků během nedobrovolného pobytu u svých příbuzných. Ptáček je ovšem vyprávění mnohem odlehčenější, světlejší. I v něm jsou ale vedle sebe krása i tragika, osamělost i lidská blízkost, život i smrt. Každý člen rodiny je svéráznou osobností obdařenou jak pozitivním kouzlem, tak i nějakým tím nepříjemným tajemstvím a nade všemi ční postava dědečka v podání legendárního Francisca Rabala. Film má kouzelnou atmosféru plnou španělského slunce a hudby, plyne zlehka a vyvolává dojem, že se v něm říká o životě něco velmi silného i když to není přesně pojmenované. Ne každý filmový klasik umí v pozdním věku natáčet takhle příjemné snímky. ()

tranquill 

všechny recenze uživatele

Tradiční španělská režie dotýkající se ožehavých témat. Jen mne tento venkovský příběh neoslovil tak, jako téměř všechny filmy mého oblíbeného Almodovara. Námět zajímavý na rozdíl od závěru, ten mi vyšuměl... ()

boombang 

všechny recenze uživatele

Milý, i když nevýrazný příběh o dospívání ve Španělsku. K tomu trochu té erotiky, šílenství a subtropického podnebí. Viděl jsem to, nezklamalo mne to a spát po tom budu určitě klidně. ()

Reklama

Reklama