Reklama

Reklama

Tančírna

  • Itálie Ballando ballando (více)

Obsahy(1)

Snímek Tančírna zprostředkovává divákovi intenzivní pocit míjejícího času a historie, ve kterém se prolíná "malý" osobní život pravidelných návštěvníků jedné typické pařížské, předměstské tančírny s během "velkých" dějin. Film je natočen úplně beze slov. Divákovi ale vše mistrně zprostředkovává pomocí syntézy hudby, tance, pantomimy, masek a kostýmů. V několika epizodách, odehrávajících se v rozpětí takřka padesáti let (1936-83), jsou v Tančírně připomenuty významné momenty z minulosti Francie a spolu s ní vlastně i celé Evropy. K popularitě snímku přispívají četné a charakteristické melodie oněch časů, včetně šansonů Edith Piaf a písniček Beatles. Originální koncepci tanečního vyprávění převzal známý italský režisér Ettore Scola z pantomimického divadelního představení, uváděného pařížským Le Théatre du Campagnol v roce 1981. Do filmových rolí byli obsazeni přímo herci úspěšné divadelní adaptace, neboť sehranost kolektivu byla v tomto případě zárukou celosvětového úspěchu filmu. Mimo jiné inspirovala i vznik představení brněnského Divadla v 7 a půl. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (98)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Snímek beru jako zajímavý pokus a jako ukázku toho, jak i hudbou a tancem je možné vyjádřit určitou část dějin, popsat je a ukázat, jak se současnost mění a vyvíjí. Přesto absence slov trochu zamrzí a na snímek se nekouká až tak dobře. Chvílemi i budete mít pocit, že jen jako soundtrack by to stačilo. ()

andrii 

všechny recenze uživatele

... se otevírá, tak do kola. Lucerna své světlo barev rozprostírá. Vše je připravené. Račte vstoupit, dámy a pánové. Ještě případná kontrola v zrcadle. Osmělte se, zadejte se, přátelé. Jednotlivě příchozí, rytmem nonverbálním v páru okouzlí. Přivítejte na parketu úryvky módní, choreografie osudové i epizodní. Tanečních i dějinných /k/roků je srdcem sál. Malé, velké medailony jsou králi vedlejších i hlavních rolí. A co dál? Hodina se nachýlila. Odcházíme, zavíráme. Au revoir, cabaret! Au revoir, chantant! ()

Reklama

Joski 

všechny recenze uživatele

Hudobno - tanečná pantomíma s komediálnymi prvkami je nostalgickou sondou do alter ega jednej parížskej tančiarne, ktorá zachytáva povahy ľudí, životný štýl i atmosféru období od 30-80 rokov 20. storočia. Tančiareň je skvelá ukážka slušného správania, bontónu i jeho postupnej degradácie. Film zároveň prezentuje tanec ako kultúrno-spoločenský vývoj ľudského charakteru. Povinnosť nielen pre naše babičky, deduškov, oteckov a mamičky...:-) 100% ()

LeoH 

všechny recenze uživatele

Film, kde se nedělá lautr nic jiného, než že se tančí, a přitom v něm o tanec vlastně nejde... Film založený na tak jedinečném nápadu, že si neumím představit, že by mělo smysl ještě někdy natočit něco podobného. Když jsem ho před lety viděl v kině poprvé, býval bych dal čtyři, protože mi tenkrát připadal místy natahovací, ale zůstal mi intenzivně zaseknutý v paměti a při novém shlédnutí po letech se ukázalo, že je toho v něm mnohem víc, než se mi tehdy v patnácti či kolika zdálo. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Velmi pozoruhodný film beze slov, ale se spoustou tance, mimiky a pamtomimy. Úchvatný ve své ironizující formě, která nádherně zlehčuje těžké časy. Vyobrazuje léta 1936, 1940, 1942, 1944, 1946, 1956, 1968 a 1983, půvabný ve své hravosti neradičního zobrazení společenského a lidského chování. Celý herecký ansámbl byl výborný. Ti kteří vynikali: Nani Noël jako divoká dcera, Liliane Delval jako alkoholička, Monica Scattini jako dívka, se kterou nikdo nechtěl tančit, Arnault LeCarpentier jako znuděný student, Régis Bouquet jako majiel salónů a drsňák, Marc Berman jako úlisný kolaborant a pašerák, Jean-Francois Perrier jako německý oficír, Michel Toty jako elegán, Michel van Speybroeck jako Jean Gabin a Francesco De Rosa jako barman Toni. Velmi pozoruhodná a zajímavá zábava, která nevšedně úchvatným způsobem zpříjemní volný čas. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (6)

  • Ve filmu ve většině případů neodpovídá obsazení kapely hrané hudbě. Většinou chybí hráč s kontrabasem a slyšíme více nástrojů než je na pódiu muzikantů. (ČSFD)
  • Krátkozraká slečna (Monica Scattini) se opravdu ani jednou do kola nedostane, ale vyzvána k tanci je – v době okupace Francie nacistickým důstojníkem. Když zjistí, o koho se jedná, svou jedinou příležitost odmítne. (Robbi)
  • Celý film se odehrává výhradně v interiéru – tančírně, baru a přilehlé toaletě. Není tu jediný záběr z jiných prostor. (Robbi)

Reklama

Reklama