Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je večer, malé dítě leží v postýlce. Pohádka jako korálky na stříbrné nitce: pasáček vedl ovečky přes úzký můstek, a tak mohly jít jen jedna za druhou. První ovečka, druhá, třetí, čtvrtá… Ovečky vstoupí do snu holčičky, která má domov tady – v nemocnici. Hana (Ž. Fuchsová) je dítě s těžkou srdeční vadou. V nemocnici je častěji, než v dětském domově. Doma je v nemocničním pokoji, u „dědka“ primáře (V. Brodský), u sester, a pocity pohody prožívá především s uklízečkou Anežkou (V. Galatíková). K té má malá Hanka nejblíž. Ten příběh se jmenuje jako pohádka: Počítání oveček. Nechce vyloudit slzy dojetí. Pokud přijdou, měly by vycházet z poznání, že obyčejné lidské srdce je největší silou proti bolesti. (Česká televize)

(více)

Recenze (102)

J R C Pecuchet 

všechny recenze uživatele

Velice dojemný a lidský film, které Karel Kachyňa prostě uměl. Navíc měl šťastnou ruku při výběru herců počínaje rebelky Žanety Fuchsové přes Vlastimila Brodského, Věru Galatíkovou až po Petera Debnára, kterého ve filmu předaboval Jiří Zahajský. Základem úspěchu byl velmi povedený scénář se skvělými dialogy a replikami. Takové filmy dnes už bohužel nikdo netočí a to je velká škoda. Hudba : Luboš Fišer ()

Seteh 

všechny recenze uživatele

**28** Jednu hvězdičku paní Divíškové a mladičkému Vetchému. Jinak s odpuštěním sračka. Já asi nějak jinak myslím, ale já prostě vyloženě nesnáším tyhlety filmy s dětmi, které jsou protivné, drzé, žárlivé, sobecké, chvílemi až vyloženě odporné a ve finále jsou ještě odměněny. Chápu, holka nemá rodiče a její "domov" je nemocnice, ale nikdo jí tam nic nedělá, všichni jsou na ni jako med a ona tam celý nemocnici skáče po hlavě a drží hladovku, dokud nebude po jejím?? V osmdesátých letech jsem ještě nebyla na světě, ale pořád se mi tlouklo do hlavy, jaké v téhle době byly děti uctivé, vzorné, jaká byla kázeň a bla bla bla... a pak vidím tohle, kde je hlavní hrdinkou takovej odpornej fracek a ještě je to vlastně chudáček? No to si snad ze mě děláte prču. OK, můžu přivřít oči nad tím, že jí personál nemocnice mohl dovolit, aby mu tykala, ale jinak WTF? Holka si chodí po nemocnici, jak ji napadne, drze leze do všech dveří, personálu říká "strejdo" a "teto" a samotnému primáři dokonce "Dědku"??? Celá nemocnice jí neskutečně leze do zadku, Haničko sem, Haničko tam... Fakt se mi nechce věřit tomu, že by holce personál nemocnice jen tak dával dárky, dokonce i peníze, že by na chodbě trsali svatebčani a že by se po nemocnici potloukal údržbář, kterej je denně nalitej jak žok. Holka nemůže jít do kuchyně kvůli infekci, ale primář pak za ní přijde po cestě z rybaření??? Nějak to nedokážu strávit a nezvládám si v hlavě srovnat, co jsem to sakra zase viděla a co by to mělo přinést např. dětskému divákovi... "Chovej se jako debil a vesmír tě odmění"?? Jestli se nemýlím, tak komedie to být neměla. Kdyby to bylo ještě trochu absurdnější jako třeba Slunce, seno, tak se asi směju, ale tady jsem se akorát vytočila do běla. To byl dobrej bizár, tohle! ()

Reklama

mh.mail 

všechny recenze uživatele

80% - K postavě vrchní sestry (nepletu-li se, Nina Divíšková): Nemyslím si, že by byla bez srdce. Ona to myslí dobře a v jádru má Hanku ráda. Ale taky je hrozně zodpovědná a ví, co s její srdeční vadou může třeba takový tajný výlet na pouť provést. A z toho pramení její chování. Pro mě to je sice postava spíše nesympatická, ale rozhodně ne vyloženě záporná. A to je právě na takových filmech krásné - když žádná z postav není černobílá, ale je "z masa a kostí". ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Poetický film s perfektně vykreslenými charaktery postav. Té holčičky mi bylo skutečně líto. Za svůj krátky život poznala akorát samé bílé pláště a lékařské vyšetření. Proto se vůbec nedivím tomu, že když se našla laskavá žena, tak že se na ni ta malá upnula. Obě měly hodně společného a obě byly takové ztrápené duše, které k sobě přilnuly. Hanička potřebovala pohlazení maminky a uklízečka Anežka se potřebovala zase o někoho starat. Ta osamělost a ztrápenost je k sobě prostě připoutala. V jednom okamžiku mi smích Žanety Fuchsové přišel až moc umělý, ale to jsem přešla. Protože je tu spousta ostatních věcí, které to přebily. ()

Philippa 

všechny recenze uživatele

Jaká byla má radost ,že dnes zařadila ČT2 "Počítání oveček". Jako malá jsem si pod vlivem tohoto filmu při usínání opravdu počítala ovečky a strašně moc jsem se bála ,abych se nedostala do nemocnice, k té protivné vrchní sestře a bručícímu primáři. To bylo vše co mi od té doby zůstalo v paměti. Dnes jsem si mohla vychutnat nový rozměr tohoto filmu ,terý jsem pochopitelně dřívě vidět nemohla. Ať je srdce nemocné nebo zdravé ,může být stejně opuštěné. Jak je krásné ,když se dvě opuštěná srdce, plná lásky setkají a vzájemně si pomohou. Dnes vidím jako svou hrdinku filmu jemnou a přesto velmi silnou paní Galatíkovou. Citlivost s jakou pan Kachyňa umí natočit smutný osud, obdivuji už dlouho......1 ovečka, 2 ovečky, 3 ovečky, 4........ ()

Galerie (2)

Zajímavosti (3)

  • V několika záběrech na Hanky (Žaneta Fuchsová) postel je možné na polštáři poznat nápis Bulovka. (VMa)
  • Nemocniční budovy jsou budovami v Psychiatrické léčebně v Praze - Bohnicích. Panelové domy, před kterými stojí Hanka (Žaneta Fuchsová) s Anežkou (Věra Galatíková), jsou rovněž v této části města Prahy. Mostek, přes který pasáček vede ovce, je u Fojtovic v Krušných horách mezi obcí a hraničním přechodem. (VMa)
  • Natáčelo se také v Písku. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama