Pouta

Tak tento film mi prostě nesedl. Nesedly mi všechny ty tmavé scény, v nichž nebylo skoro vidět, co herci vlastně hrají. Nesedlo mě sledovat Jiřinu Švorcovou v roli dávné milé veterináře Jiřího, jak se ve finále nedokáže odpoutat od tehdejší socialistické morálky byť tím zabíjí jakoukoliv perspektivu jejich nového vztahu, po které Jiří tak touží. A nesedlo mě třeba i to sledovat snad 10 minutový porod kobyly. Celé to bylo na mě strašně moc pomalé a přitom jaksi bez života. Snad jedinou devizou filmu je herectví Radovana Lukavského. Nebýt něho nebylo by to z mé strany ani na ty 2 hvězdičky. Což se mi u Kachyni ještě nestalo... (02.05.2017)

Takové české noir - ovšem z prostředí kravína. Takové ty napůl budovatelské filmy rády vše házejí do černé nebo bílé, kladu či záporu. Nemůžu si pomoct, ale kdybych byl v tom 1961 v kině, vybral bych si raději ty buržoázní paničky, než soudružku Švorcovou (takže jednání hlavní postavy je mi nelogické). Akorát tehdy bylo ještě normální dát přednost životu v kravíně, před životem v luxusní vile. Kdyby se tvůrci více zaměřili na samotný noir žánr a odprostili se od schématismu, mohl z toho být docela povedený film. (03.10.2014)

Velmi povedený Kachyňa! Budovaní socialismu tu ani nepostřehnete. Lukavský se oženil s barákem a na tehdejší dobu s nóbl rodinou. Ovšem moc to nefunguje. Chce to změnu. Na scéně se objevuje komunistka Švorcová. Překvapivě tu nementoruje o kulacích, Kachyňa z toho opět obratně vybruslil. Je to taková pěkná třicítka, která dovede zaujmout, ovšem živí se politikou, tedy komunismem. No a na závěr se podívejte sami. Je překvapivý a je velmi pravděpodobný, Inu Kachyňa, řekl by nebožtík Smoljak! (21.08.2010)

Tento film jsem chtel videt uz minimalne tri roky a jsem rad, ze ho CT zaradila do sveho vysilani. Vice nez staronovym vztahem veterinare se film zaobira kontrastem pohodlneho zivota v prepychu (vuci dobe vsak dost nejistemu) nebo zivota na "hnoji" s politicky agitovanou soudruzkou. Blance Bohdanove role panicek v mladi sedly dokonale (viz Romeo, Julie a tma), Lukavsky tradicne vyborny. Skoda, ze se film venuje vice praci veterinare nez jeho osobnimu zivotu. (24.11.2012)

Nejdřív jsem si říkala, to je ale přehlídka budovatelských klišé: nabarvená panička v rukavičkách, správná to maloměšťačka s buržoazním pejskem, hrdinný veterinář, který se ale hodlá zpronevěřit svým ideálům a to ani ne tak z lásky, jako kvůli rezignaci a pohodlnosti, uvědomělá Jířa Švorcová, co našemu hrdinovi otevře oči, prostí a dobří lidé na vesnici versus povýšená mamá-tchyně jak když vyšije. Ale když se setře ten prvoplánový pel, tak ono to zase tak vycucané z prstu úplně není a době poplatné už vůbec ne. Manželské krize a frustrace z nenaplnění životního snu tu byly jsou a budou vždycky. Dosaďme si klišé třeba made in USA v nepočítaně hollywoodských filmech, od solidních tragédií po tzv. romantické komedie: rozmazlená dceruška s papínkem v zádech, nabízející hrdinovi pohodlné přežívání v tatínkově trafice, prostá dívka z lidu, která hrdinu naučí, co jsou pravé hodnoty - většinou ho zavede do fastfoodu, a on najde své pravé místo. Ale na rozdíl od Hollywoodu ten Kachyňa tak černobílý nebyl a jeho postavy byly docela životné a konec filmu tím pádem taky. Atmosféra venkova, stájí a chlévů absolutně bravurně zprostředkovaná. (27.11.2012)